Názory k článku: Pět slečen na cestě za studiem arabštiny VI. díl – Palmyra (Tadmur, تدمر)

Dobrý den, na Váš článek jsem narazil náhodou a celkem mě zaujalo vyprávění o studiu v Sýrii. Je škoda, že k informacím nedoplňujete praktickou stránku věci – kolik stojí škola, životní náklady, cestovní náklady atd. Také by mě zajímalo, které konkrétní památky v Tadmuru jste navštívili během návštěvy? Vím, že Tadmur byl na jedné z tras Hedvábné stezky, křižovaly se tam nejen obchodní cesty, ale také kultury, jak známo, Hedvábná stezka byla takto šiřitelem myšlenek, náboženství, filosofie atd. Zajímal by mě Váš pohled na jednotlivé památky, co se tam dá ještě vidět z dřívější slávy? Co se dochovalo v jednotlivých památkách?

Dobry den, nemate uplnou pravdu, kolik stalo ubytovani a jake byly dalsi moznosti jsem popsala vse ve treti kapitole o Damasku. Prijimacky a vse kolem toho je tam take. Cena skolneho byla 160 USD, ale jelikoz se to muze kazdym rokem menit, proc psat tuto cenu,… doporucuji se podivat primo na stranky institutu a vzdy se zajimat o cenu aktualni. Cestovani po Syrii je velice levne, napr. Damasek – Aleppo 150 SYP, Damasek – Tartus 100 SYP, ale vzdy existuje vice autobusovych spolecnosti a male rozdily mezi ceny muzou byt. O pamatkach a o Palmyre a jeji historii jsem se nerozepisovala schvalne… nejsem historik, ale hlavne si myslim,ze tyto informace si muze kazdy najit a precist si o tom od odborniku. Ja se vice zameruji na zivot soucasnych syranu, nez na zivot lidi v 1. stol. n.l. Nehledejte v Palmyre to, co je v Petre napr. Dneska tam muzete navstivit hrobky, projit si zbytky chramu, slouporadi… muzeum a nakonec arabsky hrad. Doporucuji se i projit do palmove casti, kde jiz muzete narazit na domorodce, dat si s nimi caj. Popovidat si. Ale hlavni krasa Syrie spociva v lidech, jejich mentalite, pratelskosti, pohostinnosti, veselosti… a velice malemu turismu.

Ale vice faktickych informaci by rozhodne neskodilo, vase vypravovani mi pripada trochu „ploche“, neobsazne.v otazce prava zen s vami take nemohu souhlasit. ale dekuji za zajimavou myslenku studia v Damašku.

Dobrý den, děkuji za odpověď. Myslím si, že v cestopisech je užitečné uvádět ceny i přesto, že se mění, protože si čtenář může udělat alespoň základní představu. Takže děkuji za jejich doplnění. Máte pravdu, že každý může nahlédnout do průvodce ohledně památek. Na druhou stranu, v průvodci některé informace nenajdete, např. zda se vyplatí ty které památky navštívit, zda to, co v nich je, opravdu stojí za shlédnutí. Souhlasím s názorem, že Vaše články jsou poněkud ploché, více doprovodných informací by neškodilo. Také se domnívám, že opravdový zájem o kulturu a jazyk nutně doprovází alespoň rámcová znalost dějin dané kultury. Každopádně Váš článek alespoň trochu seznamuje lidi s okolnostmi cestování v Sýrii. Díky za něj a přeji další takové vydařené cesty.

Mrknete na clanek, co vyjde zitra… doufam, ze uz tam naleznete vice infa, ktere vam doposud chybelo… Palmyru jsem pro navstevu doporucila. A mist v Syrii k navstiveni je spousta. Myslim, ze je malo zemi na svete jako prave Syrie, ktera v sobe skryva ruznorodosti jako: poust, more, anticke pamatky, krizacke kamenne hrady, hory, ktere i v lete jsou nekde zasnezene, reky, udoli, zelene kopce, arabske pamatky, islamske pamatky, krestanske mesta a vesnice… vse, na co zrovna budete mit chut zmenite behem dvou – tri hodin… Urcite si tam zajedte, stoji to za to. Linda

dovolím si nesouhlasit s Vaším názorem na otázku žen. kdyby se toto tolik diskutované téma dalo shrnout do jedné věty, už by to někdo udělal a nemluvilo by se o tom. Je to ale velmi komplikované téma a rychlé soudy jsou zavádějící.

I v rámci naší skupinky, o níž se zde píše, se samozřejmě názory a pohledy na mnohé jevy liší. Souhlasím s předchozím názorem a v žádném případě se nedomnívám, že krátkodobá cestovatelská každodennost může proniknout do hlubin společenských vztahů v jejich kulturních, náboženských, psychologických a antropologických souvislostech a spletitostech. Z vlastní zkušenosti znám arabské ženy, kterým bychom mohly jejich muslimské muže jen závidět a které jsou po právu šťastné, a naopak také ženy takové, které trpí pod jhem svého muže nebo otce a člověka popadá bezmocnost, protože jim není pomoci. Nejde o to, jak hodnotíme takovou tu tradiční pozici ženy, zda se nám zápaďákům líbí nebo ne, nebo zda ji respektujeme, ale o to, zda taková žena má možnost volby v okamžiku, kdy se její názor od klasické autority liší. Taky záleží na tom, jestli společnost kolem sebe vnímáme jako celek, krásně odlišný, zajímavý a exotický, pro cestovatele prostě šťavnatý, nebo jestli jsme schopni se zaměřit na jednotlivce a představit si na jejich místě sebe. To, že mají jiné hodnoty vštěpované od narození, a proto jsou ve své pozici spokojení, už mnohde neobstojí. Sama znám tradiční rodiny, kde nová generace má sice kořeny v tradicích, ale větve už v ovzduší kultury globalizované, s jejími hodnotami a tužbami a aspiracemi. Záleží na tom, co člověk na cestách hledá. Buď chce reflektovat tamní skutečnost i v jejích proměnách a v tom, co mu třeba nemusí být vždy příjemné, nebo si v pozici nezúčastněného jen užije místní odlišnosti a rozdílnosti. Vždycky mě při cestování zajímá ta hranice, která je u každého člověka jinde: Kam až lze respektovat místní hodnoty a tradice a být indiferentní k tomu, co vidím? A kde už se hlásí to, co vnímám jako obecně lidské hodnoty, platné napříč kulturami? Kde se nezájem obléká do šatu respektu? A kde bojovník za univerzální práva člověka jen vnucuje svoje hodnoty? Jak říkám, ta hranice je pohyblivá mezi lidmi i v historii jednoho člověka. Jsou to zajímavé debaty, při kterých se z každého člověka a jeho etiky odhalí mnohdy víc, než by chtěl.

Článek jsem si přečetl celkem dvakrát – tzn. vrátil jsem se k němu. Podruhé s dámou, která dělá korektury – našli jsme tam několik desítek chyb. Logických, věcných, gramatických i stylistických. Pokud budete pokračovat ve psaní, doporučuji nespěchat a pořádně si to po sobě přečíst. Jen ukázka: zadáte li slovo Palmýra do vyhledavače GOOGLE, najde 1 920 odkazů. Ale zadáte – li Palmyra, najde 686 000 odkazů. Tadmůr (4 odkazy) Tadmur (21 700 odkazů). Návštěvnost serveru je relativně velká a leckdo ze článků může čerpat jak inspiraci, tak fakta… a může být zbytečně uveden v omyl.

No reknu Vam, ze mi tahle kritika uz pripada trosku kruta. Uprimne, vetsina z nas co prispivame do Cestovatele, aspon myslim, nejsme profesionalni novinari a spisovatele a piseme proste pro radost. Muj pravopis a pro nekoho mozna i styl neni take urcite nejlepsi, ale proto tak trosku spoleham na cervenou, kterou pripadnym chybam nastavi redaktor prideleny na korekci mych clanku. Ale po tehle kritice, i kdyz minene uplne nekomu jinemu, kdy se dozvidam, ze jsme vlastne pod lupou korektoru, jsem dostala strach odeslat muj dalsi clanek. Urcite totiz taky nebude dokonaly… ale psany se zajmem a bude to znit hloupe, i laskou k cestovani a psani. Urcite mate v mnohem pravdu, a pani korektorka by nasla chyby nejen v clancich „Peti slecen“… kazdopadne podle me neni fer vsechno tohle vypsat ve verejne diskusi u SESTEHO dilu serialu…

Ja sama bych si taky rada precetla vice ze zivota syranu a letem svetem o historii a pamatkach, ale na druhou stranu chapu to jako denicek, ktery si Linda psala behem pobytu. Plochy mozna je, ale ne nezajimavy.

Jeste k tem „pocestenym slovum“. Ono je dost tezke rozhodnout zda tedy jmena prekladat ci nikoliv. Napriklad Teotihuacan. Spanelsky a anglicky bez carky, ale spousta ceskych publikaci carku uziva… tak kde je pravda? Kdyz pisu cesky mela bych i pouzit ceskou verzi s carkou? Kdyz budete psat o Parizi v cestine taky nebudete pouzivat francouzsky a nebo „mezinarodni“ tzn anglicky prepis. Kdo vi…

To by bylo asi vsechno . Neberte prosim tenhle muj prispevek nijak agresivne, pouze jsem mela potrebu vyjadrit se a tim se psychicky posilit na dopsani neperfektniho serialu o Teotihuacanu . Snad se bude libit .

Ahoj, tamushf

kritika sice vypadá krutě, ale Topí má pravdu.

Takže jako novinku hlásím, že redakci Cestovatele povedlo sehnat korektora, který z článku vymete alespoň nejhorší chyby.

Každému sedí jiný druh článků – já jsem si Přípluvovy články četl strašně rád, ale nepochybně byli i lidé, kteří při prvním méně slušném slovu omdlévali, zavírali okno prohlížeče a otvírali okno na čerstvý vzduch.

Tak se neboj psát, jsme rádi za každého autora, který nerejpe, že by to uměl lépe a píše. Všichni děláme co umíme a co nám časové možnosti dovolí, abychom čtenářům poskytli co nejvíc.

Just-my-2-cents-ly

--Věroš

PS: Co nám Topí napsal do redakce, to ani nechtěj vědět. Přesto jsem (alespoň já) rád, že nás upozornil na spoustu drobností, které byly špatně, ale kterých bychom si nevšimli. Nevím, jestli to tady bude číst, ale rozhodně děkujeme.

Kritika možná krutá je, ale každopádně díky za ni. Pomáhá nám Cestovatele zlepšovat. Je pravda, že server provozuje parta nadšenců ve volném čase a většina autorů píše proto, že je to baví a těší. Někdo líp, někdo hůř. Honoráře, které se snažíme v poslední době vyplácet, jsou opravdu jen symbolické.

To nás ale neomlouvá. Snažíme se chyby vychytávat a články alespoň v základech učesat, ale někdy „když se daří, tak se daří“ a dost věcí nám uteče. I když to tak někdy možná nevypadá, tak rozhodně nebereme všechny články, které nám příjdou do redakce.

Jsme rádi, když se pod články objeví věcné, byť někdy třeba i negativní komentáře. Nám to signalizuje, že máme pozorné a věci znalé čtenáře, autor dostane šanci poučit se ze svých chyb a hlavně se dozví, co čtenáře zajímá. Mnohdy je docela zajímavé porovnat, které informace autor považuje za samozřejmé či nezajímavé a čtenářům naopak chybí. Pokud se z kritiky dokážeme poučit, tak na kritických příspěvcích vyděláme všichni.

Takže pište, klidně i neobratně. Budou-li články zajímavé, poradíme si i s určitou stylistickou či pravopisnou neohrabaností, zvlášť u autorů, kteří nám píší z internetových kaváren ze svých cest, nebo v cizině trvale či dlouhodobě žijí. Budeme se snažit, abychom se k dokonalosti co nejvíce přiblížili.

Chyby děláme všichni, mě nevyjímaje. Články by měly být pod lupou korektorů už z profesionálního hlediska – jakékoli médium si tím zachovává určitý standard. Chtěl jsem tím jen říct/napsat, abychom:

• víc ověřovali informace, které pouštíme na veřejnost
• než text pustíme, tak ho nechali někomu přečíst, vlastní chyby totiž člověk nevidí.

A k přepisu cizích slov a názvů. Existují ustálená jména, které by nikdo nenapsal v jazyce země, kde se daný subjekt vyskytuje. Paříž je moc hezlý příklad. Kdo by psal Paris? Ale nikdo nenapíš Wošinktn místo Washington. Pokud by vás to opravdu zajímalo, doporučuji publikaci INDEX ČESKÝCH EXONYM. Standardizované podoby, varianty. Vydal ji Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha 2006 a obsahuje geografické názvoslovné seznamy OSN/ČR. 1. vyd. 125 s. Index českých exonym, Kódy států a závislých území, Kódy jazyků, Česko-anglický slovníček vybraných geografických termínů, Mapové přílohy. Obsahuje seznam téměř 2500 jmen typu Vídeň, Kapské Město, Žlutá řeka, Skalnaté hory, Nový Jižní Wales, Komandorské ostrovy, která jsou často v učebnicích, sdělovacích prostředcích i v odborné literatuře uváděna chybně. ISBN 80–86918–014–1. 130 Kč.

Jiná možnost kontroly česko – německých názvů je na wikipedii, mrkněte na http://cs.wiki­pedia.org/…%A­1_toponyma

Já, pokud mi to čas dovolí, tak nechávám své texty číst partnerce nebo kamarádovi. A důvod? Jednou jsem pustil do světa takové hovadiny, že bych se za to nejraději nakopal. Ale rozhodně si nenechte vzít chuť do psaní!

Koukám, že by bylo skoro zajímavé napsat na toto téma samostatný článek

Dobry den, srovnavate prepisy jmen s anglictinou, ale to neni mozne. Ta se jinak pise a jinak cte. Ja pouzivam nazvy tak, jak se vyslovuji v arabstine. Ale OK, omlouvam se… budu se snazit psat bez diakritiky.

Pozdrav vsem Linda

Zdravím všechny čtenáře, ke zmiňovanému přepisu slov z arabštiny do čestiny, Palmýra se arabsky píše i vyslovuje krátce, tedy Tadmur. تدمر.

Děkuji redakci za opravu slova Tadmůr na Tadmur v článku.

Palmyra se píše s krátkým „y“.