
Motor naskočil a listy vrtule se v mžiku změnily v tmavou šmouhu. Po chvíli přišel pan Zítka, podal mi helmu a ukázal směrem k hornímu sedadlu. Pořádně mně připoutal, sám usedl přede mně a kývnutím hlavy mi dal signál, abych se připravil.
Počet příspěvků v diskusi celkem 7 (poslední 19.8.2007 07:18)
Jen tiše tleskám a tajně závidím ..
Skvěle popsaný zážitek a moc povedené fotografie, z ptačí perspektivy to přece jen není tak běžné focení a dopadlo to výborně…
Připojuju se k zástupu gratulantů a chválím článek a hlavně fotky. Určitě panu Zítkovi někdy zavolej a proleť se zas s foťákem.
Vzhledem k tomu, že za 14 dní mne navštíví dobrý kamarád, poměrně značně neromanické povahy, rozhodl jsem se započít s jeho léčbou právě opětovným startem. Proletí se on, ale i jí. On proto, aby poznal krásu a já proto, že ji znám a je tak těžké se bez ní obejít.
jen k doplnění, pilot se jmenuje Jirka Zítka, ne Zítek.
Máte pravdu a pan Zítka mne již na to upozornil. Věřím, že člověk jeho typu mi to již dávno odpustil.
Jméno jsem opravil.