
Téma: USA
To jsme takhle
chtěli jet ze San Francisca do Los Angeles. Po dálnici je to asi 6
hodin, ale my jsme se rozhodli obětovat skoro 2 dny a jet po
silnici číslo 1. Ta vede skoro po celém pobřeží Kalifornie. Silnice
se kroutí nádhernou divokou přírodou - na jedné straně (té pravé)
je sráz a útesy tvořící pobřeží tichého oceánu, na straně druhé
kopce. Když člověk řídí, tak se moc nepokochá, protože tam je
opravdu moc opravdu ostrých zatáček.
Večer jsme dojeli do Santa Cruiz. Tak v Santě Cruiz to fakt
žije. Obrovský molo se spoustou atrakcí, barů, heren a hlavně lidí.
Ještě spousta obchodů s hadrama značky O'neil. Surfařům (teda těm
co používaj prkna místo klávesnic) tohle místo říká asi mnohem víc
než mě, ale taky se mi tam líbilo, i když můj největší surfařský
zážitek je z písečáku ve valech u Přelouče, kde se mi podařilo stát
asi 5 sekund na nafukovací matraci.
Pak jsme
přespali někde u silnice. Ráno, poté co nás probudil nějaký pes,
jsme vyrazili směr Santa Barbara a koupačku na její pláži. U jednoho odpočívadla nás zaujalo kolik lidí někam jde. Vystoupili
jsme, taky přelezli plot. (Zábava byla pozorovat tlustý ženský v sukních, jak se sápou nahoru a jak odevzdaně seskakujou dolů.)
Mysleli jsme, že tam všichni jdou kvůli těm tuleňům (pro nás už
byli tuleni v létě v Kalifornii normálka), ale co jsme viděli nám
vzalo dech. Byla tam rypouš sloní velkej jako prase. Co prase. Jako
kráva. Co kráva. Jako slon. Ne kecám. Normálně se tam u jednoho
útesu převaloval a ani se nás nebál. Věděl, že by sme se do jeho
tlamy vešli všichni tři. Úplná paráda.
Pak jsme se už jen vykoupali na pláži v Santě Barbaře, na břehu
postavili z písku hrad evropského typu a večer jsme byli v Los
Angeles. Ale to už je jiná pohádka.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky.