
Z fotografií, které jsem si kdysi přivezla ze Skotska, je ještě teď cítit ten nepříjemný, vlezlý chlad a atmosféra dnů v nekonečných deštích a poryvech větru, pod hrozivou tíhou stínů hor a skal. Přesto mě vždycky zahřejí na duši a na tváři vyloudí úsměv. Byli jsme čtyři, dva páry lidí znuděných městským životem, prahnoucích po dobrodružství, a náš malý karavan, naleštěný a zvyklý neopouštět příliš často prostor naší garáže.
Počet příspěvků v diskusi celkem 2 (poslední 23.10.2009 22:09)
To mi připomíná, jak můj kamarád se chtěl v Irsku předvést před svými známými Iry, když jim chtěl zahrát na kytaru tu jedinou irskou píseň, kterou ůdajně zná, aby je potěšil, a tak i učinil, přičemž mu po provedené produkci poděkovali slovy „very nice, but Scottish“.
Od té doby co je u nás nice, je i scottish.
PS dnes to bylo trochu klišé, nemyslíš?
PS. Beru to
s rezervou, Štěpánku. ![]()