nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Hruboskalsko, místo, kde Bajaja bojoval s drakem

Témata: Naučné stezky přírodou, Příroda a krajina, Hrady a zříceniny, Český ráj

Zámek Hrubá skála
Zámek Hrubá skála. V současné době hotel nepřístupný veřejnosti.

Filmová pohádka o princi Bajajovi natočená v roce 1971 režisérem Antonínem Kachlíkem na motivy pohádky Boženy Němcové se stala klasikou objevující se pravidelně ve svátečních programech našich televizních stanic. Podstatná část filmu o statečném princi se natáčela na zámku Hrubá skála, na Kopicově statku a ve skalách mezi Hrubou skálou a Valdštejnem. Některé scény se natáčely v okolí Věžického rybníka a na dalších místech. Je to jeden z filmů, který patří do období české kinematografie, které by se s trochou nadsázky dalo nazvat pískovcovým. Schválně si všimněte, kolik zejména dětských filmů z období sedmdesátých a osmdesátých let bylo kompletně, nebo alespoň z velké části natočeno v pískovcových skalních městech – Princ Bajaja, Třetí princ, Přijela pouť, Nefňukej veverko, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, S čerty nejsou žerty, Jak dostat tatínka do polepšovny a našlo by se jistě i pár dalších. Pak pro změnu pomalu nastalo již ne tak výrazné období vápencové.

Zámek Hrubá skála je jedním z nejčastějších východišť na naučnou stezku proplétající se mezi skalními útvary Hruboskalska. Současná barokní stavba s renesančními prvky a novogotickou úpravou, v jejímž areálu najdeme i anglický park a empírový kostel, stojí na místě hradu Skála, který byl postaven ve 14. století. Vlastní zámek je dnes s výjimkou nádvoří, na kterém filmový Bajaja vybojoval svůj souboj s černým princem a vyhlídkové věže, nepřístupný. Je přebudován na hotel. Naopak bez problémů se dá dostat na Prachovnu, která v době, kdy zde stával hrad, sloužila jako předsunuté opevnění západní strany hradu a později jako skladiště střelného prachu.

Hruboskalsko
Vyhlídka na Kapelu. Jeden z nejznámějších výhledů Českého ráje

Nedaleké nejrozsáhlejší skalní město Českého ráje je od roku 1998 vyhlášeno přírodní rezervací. Jejím úkolem je chránit sklaní útvary, které vyvíjí již 18 až 20 milionů let. Voda zde nejen odplavuje zrníčka písku a vytváří skalní města s typickým voštinovým povrchem, ale také vyplavuje z nitra pískovcových bloků silikáty, které se po jejím odpaření usazují na povrchu a vytvářejí takzvané skalní laky, které povrch chrání a zpevňují. Proto není žádoucí jakékoli poškozování povrchu skal a i pískovcové horolozectví si časem vytvořilo svá pravidla zahrnující například zákaz lezení po mokré skále, nepoužívání pomůcek poškozujících skálu (vklíněnce, friendy a další), lezení bez použití „maglajzu“ a další. O tom, jak citlivý je povrch poškozené skály se můžete přesvědčit nejen na různých kamenech neustále okopávaných a oklouzávaných davy návštěvníků, ale také například v Zámecké rokli, kde k vytvoření voštinového reliéfu na skále porušené vytesáním průchodů stačilo pár století.

Kromě skalních útvarů vytvořených především působením vody na poměrně málo odolné pískovce, se zde nachází unikátní prostředí pro řadu živočichů a rostlin typických pro Český ráj. Vyskytují se tu ale nejen původní organismy. Na Bukovině je arboretum založené majitelem zdejšího panství Janem Křtitelem z Aerenthalu kolem roku 1860. Je to jedna z vůbec nejstarších sbírek dřevin a jedna z nejstarších pokusných ploch na pěstování severoamerických dřevin ve střední Evropě. Věkovité, původem severoamerické stromy, jsou nejen atraktivními exponáty arboreta, ale staly se i problémem pro původní borové porosty na vršcích skal. Místo původní místní borovice lesní se zde šíří severoamerická vejmutovka, jejíž příliš kyselé jehličí se špatně rozkládá a brání klíčení semen dalších druhů rostlin. Kromě borovic najdeme na extrémních stanovištích na skalách rovněž borůvku, brusinku a zejména koncem léta a na podzim barví vrcholky skal květy vřesu. Zastíněná místa a severní stěny skal porůstá často kapradina osladič. Jižní stěny bývají často úplně bez vegetace. Stanoviště s opačným extrémem jsou pak rokle mezi skalami. Trvale se zde udržuje studené a vlhké klima s minimem pronikajících paprsků světla, které vyhovuje zejména řasám, mechorostům a plavuním.

Hruboskalsko - reliéfy
Reliéfy nedaleko Kopicova statku

Převisy a skalní dutiny nejen na Hruboskalsku byly navštěvovány a využívány člověkem už odedávna. Archeologicky je lidská přítomnost doložená už z období 9 až 6 tisíc let před naším letopočtem. Skály sloužily zpočátku jako úkryt sběračsko loveckým společnostem, později zde vznikala sezónní sídliště pastevců a ještě později začaly být těžko přístupné skály využívány ke stavbě opevněných sídel. Velmi významné je i kultovní využití, ke kterému tajemná skalní bludiště přímo svádějí. Nejvýznamnější archeologická lokalita je Čertova ruka, na níž byly od roku 1935, kdy byla objevena, nalezeny stopy osídlení od neolitu až do období středověku.

Měkké a dobře opracovatelné pískovcové skály sváděly ode dávna nejen k budování obydlí a skalních hradů, ale i k vytváření různých sochařských děl přímo v terénu. Známou ukázkou z romantického období 19. století je Adamovo lože a Jeskyně lásky nacházející se nedaleko zámku Hrubá skála. Vzpomínáte, kde Bajaja ve skalách odpočíval? Bylo to právě na Adamově loži. Sochařská výzdoba je ale nejen vlivem povětrnostních vlivů už dost poničená. Dnes již obtížně rozeznatelné nahé sochy milenců v Jeskyni lásky prý dokonce krátce po jejich vzniku nechala trochu poupravit místní vrchnost, aby nepůsobily pohoršení. Za novodobý příklad může posloužit galerie reliéfů nedaleko Kopicova statku. Vojtěch Kopic, dřívější majitel této roubené chalupy pojizerského typu zde v letech 1940 až 1978 vytvořil galerii plastik s motivy z naší národní historie a okolní přírody. Současní majitelé chalupy se o reliéfy dodnes starají. Mimochodem, vzpomínáte si na souboj Bajaji se sluhy černého rytíře hned na začátku filmu? Ten se odehrával právě na Kopicově statku.
Za sochařské dílo se dá považovat i symbolický hřbitov horolezců, který najdete mezi zdejšími skalami.

Valdštejn - Kaple sv. Jana Křtitele
Portrét Jana Křtitele v kapli na Valdštejně byl prý malován podle skutečné podoby K.H. Máchy.

Určitou protiváhu Hrubé skále tvoří hrad Valdštejn. Stojí na skále na opačném konci skalního města a je to jeden ze skalních hradů, kterými je Český ráj přímo nabit. Je považovaný za nejstarší hrad Českého ráje. Byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Od roku 1380 až do husitských válek jej měli v držení páni z Vartemberka a od 15. století hrad střídal jednoho majitele za druhým. Poslední majitelkou, která hrad skutečně používala jako rezidenci, byla milenka Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad, Kateřina ze Strážnice a ze Štítar. Pak byl hrad opuštěn a na čas se dokonce stal doupětem lapků. Během let byl dokonce rozdělen na dva hrady. K nové slávě jej pozvedli v 18. století opět Valdštejnové, kteří zde vybudovali poutní místo. Další majitelé, Lexové z Aehrenthalu, pak v první polovině 19. století začali v okolí budovat vyhlídky a turistické stezky, vybudovali lázně Sedmihorky a Valdštejn se stal jednou z prvních památek zpřístupněných veřejnosti. V současnosti je Valdštejn v majetku města Turnova. Vyplatí se sem zajít. Můžete volně procházet prostorami hradu, prohlédnout si kapli Jana Křtitele, o které se říká, že obraz na oltáři byl malován podle skutečné podoby Karla Hynka Máchy, nebo při troše štěstí natrefit na zkoušku pěveckého sboru v místním poutním kostelíku sv. Jana Nepomuckého. V kostele jsou také uloženy originály soch, které zdobí vstupní most do hradu. Sklepní prostory jsou upravené jako výstavní síň. Ve zbytcích hradního středověkého hradního paláce a ve slavnostním sále klasicistního domu se od průvodců dozvíte něco o historii hradu a posledních majitelů Lexů z Aehrenthalu. Mimo to si samozřejmě můžete užívat výhledy, které tento skalní hrad nabízí.

Krajinou Hruboskalska prochází hustá síť turistických stezek budovaných zde již od 19. století, jejichž páteří je Zlatá stezka Českého ráje spojující většinu významných míst. Po turistických cestách je vedená okružní naučná stezka Hruboskalsko s východištěm na Hrubé skále a dětská naučná stezka z nedalekých Sedmihorek, která do značné míry kopíruje trasu vycházkové cesty po pramenech a studánkách, která byla původně vybudována pro zdejší lázeňské hosty.

Sjednejte si cestovní pojištění online!
Sleva 50% při sjednání online
Cestovní pojištění od 11 Kč na den
Přehledné srovnání nabídek
VYPOČÍTEJ
13.8.2008
Na Facebook
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 21.88
Co je to karma a jak funguje?


Galerie k článku

Zámek Hrubá skála
Zámek Hrubá skála
Zámek Hrubá skála
Zámek Hrubá skála
Prachárna na Hrubé skále
Prachárna na Hrubé skále
Adamova lože
Adamova lože
Hruboskalsko - arboretum na Bukovině
Hruboskalsko - arboretum na Bukovině
Hruboskalsko
Hruboskalsko
Fotogalerie k článku Hruboskalsko, místo, kde Bajaja bojoval s drakem
Zobrazit všechny obrázky — celkem 16 obrázků

Názory k článku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky.

Kréta Korfu Kos Lefkada Mykonos Rhodos Santorini Karpathos
Sponzorované odkazy: · nejkrásnější fotky z Čech
Teambuilding · Bond, James Bond
TOPlist