Názory k článku: Expedice Ledoborec

Článek se mi fakt libí, je tak hezky popsané, pro všechny kteří tomu zamí nevěří, že hory si opravdu nenechají poroučet.

Já jsem taky jednou skončil asi 300 výškových metrů pod vrcholem Marmolády. Členka skupiny zkolabovala z únavy a tlaku, přestože to byla jinak docela zdatná sportovnkyně. Hodně štestí a lepší přípravu při příštím pokusu…

Jirka

I pres ty „kameny, kvuli kterej je to zdanlive zbytecny si nasazovat macky“ bych si je priste urcite do batohu pribalil, ony jsou na ty kaminky zvykle .. obcas to chce bejt pripravenej opravdu na vsechno, i malej zledovatelej usek k nastupu horsky cesty v lete dokaze zabrat jako prase .. a nasledne uklouznuti ze svahu „jenom“ s hulkami je vec, na kterou se pak nezapomina .. at se priste dari vice!

Moc pekne napsany clanek, jen ten zaver se mi moc nelibi „Hora má nad člověkem vždycky navrch, a když si usmyslí, že vás na svůj vrchol nepustí, nic neuděláte“ To mi pripada jako jet na vodu a nevzit si padlo a po prvnim vyklopeni vykladat neco o tom ze „Reka ma nad clovekem vzdycky navrch“ Do teto situalce jste se nedostali kvuli nejake objektivni prekazce, ale kvuli podceneni situace a vybaveni…