Vaclav Oblast Francie nazývaná Le Clos-Poulet leží vmáčknuta mezi řekou Rance, zálivem Mont Saint-Michel a bažinami. Od moře jej po staletí chrání starobylé město Saint-Malo, kdysi nedobytná pevnost na ostrově, později hlavní sídlo pirátů, a dnes prosperující město francouzské Bretaně.
Z mlhavého rána pochmurně vyhlížející Bretaně vjíždíme nejdříve do typického přístavního města, kypícího rušným životem dnešní Evropy. Za chvíli ale narazíme na hradby, a teprve důkladná prohlídka ukáže, že se jedná o stavby novějšího původu. Stará část města, dnes nazývaná La Ville Intra-Muros, byla totiž koncem války téměř úplně srovnána se zemí. Spojenci tehdy mylně věřili, že v městě a na okolních ostrůvcích je zakopaná velká německá posádka, masivní bombardování a zápalné pumy způsobily, že v srpnu 1944 drahokam bretaňského města vyhořel a z 865 budov přežilo jen 182, a i ty byly povětšinou vypálené. Pouze díky jasnozřivosti radních bylo města postaveno z původního materiálu znovu. Ještě štěstí, že se zachovaly původní plány.
Život ve staré části plyne stejně pomalu, jako tomu bylo v dobách, kdy před branami města kotvily pirátské lodě plné uloupeného zboží. Ostatně námořní historie je tady opravdu poctivá, odsud vyplouval také Jacques Cartier, který navštívil místa dnešního Quebecu a Montrealu a je považován za objevitele Kanady.
Rozvážnému způsobu života se nemůžeme divit, staré město pochází z 12. století, a tehdejší uličky nebyly dnešnímu uspěchanému životu nijak nakloněny. Při dvoukilometrové procházce po monumentálních hradbách si můžeme prohlížet pláže přímo pod hradbami, díky vysoké úrovni přílivu však jsou tyto pláže přístupné jen několik hodin denně. Ještě zajímavěji vypadá nekonečná pláž pod nábřežím modernější části města, z hradeb jsou vidět desítky odvážlivců, kteří se hrdinně vydávají do vln Atlantiku, jehož teplota ke koupání příliš neláká. O to zajímavější musí být z hradeb pohled na tuto pláž při podzimních bouřích, kdy vítr bičuje vlny do takové zuřivosti, že překonávají patnáctimetrové nábřeží a zaplavují nábřeží a většinou zničí výlohy i okna až do prvního patra.
Název pochází ze zkomoleniny jména velšského mnicha Maclou nebo Maclow, který v šestém století uprchl z britských ostrovů a později se stal prvním biskupem města Alet (dnes Saint-Servan). Dlouhé boje v 17. století přispěly k opakovanému budování a posilování řady pevností, které se dodnes tyčí na řadě skalnatých ostrůvků, rozesetých okolo Saint-Malo. Jedním z dalších ostrůvků je i ostrov Grande Be, přístupný pouze za odlivu, kde se ti literárně inklinující mohou poklonit u hrobu spisovatele François-René de Chateaubrianda.
Pokud si někdo představuje Francii jako provoněné středozemí s loukami plnými květin, stráněmi plnými vinic či nekonečné pláže Riviery, není návštěva Bretaně nic pro něj. Pokud ale zatoužíme vidět velice zajímavý kraj plný smutné a ponuré krásy, kde to často vypadá, jakoby se zde zastavil čas, je starobylá Bretaň to pravé.
