Martin Kubišta
Kdo jsem a čím se přibližně živím
Jmenuji se Martin Kubišta a narodil jsem se léta páně 1981. V současné době mě živí realizace a návrhy technologií úpravy a čištění vody, to co dělám mě i baví, jelikož voda a životní prostředí je základ k tomu, abychom i my sami existovali. Více také na www.aquacon.cz a www.wates.cz .
Jak jsem se k cestování dostal
Skrze nabídku na návštěvu dobrého znamého na druhém konci světa, pak už se k tomu dostala i práce a nakonec jsem tomu propadl zcela.
Moje zatím největší cesta
Jednoznačně Austrálie, země koalů, klokanů, emů, krokodýlů a otravných much.
Moje další plánované cesty
Spíše dlouhodobě plánované – Nový Zéland a oceánie, severní polární kruh.
Můj nejintenzivnější zážitek z cest
Je jich mnoho. Například nádherná noc v Tasmánii v Národním parku Walls of Jerusalems, kde jsem usínal u jednoho jezera. Okolní lidská civilizace nejméně 35 Km všemi směry vzdálená. Naprosto jasná jižní hvězdná obloha. Zvuky z nočního tasmánského lesa, po zemi nedaleko mého stanu hopsající klokani. Jiný svět, jiná doba, fantazie.
Jídlo, které doma nejím
V Indonésii s oblibou prodávají zvířecí kůži, upraženou jako u nás například kukuřice na popcorn. Místní mlsají, mně při pohledu na tvar nohy slepice v sáčku přešel hlad i veškeré chutě.
Způsob dopravy, který doma nepoužívám
„Beča“ nebo „Bajaj“ je v Indonésii obdoba Indické Motor rikši nebo Rikši. Místní „šlapači“ nemotorizované verze šlapacích taxíků jsou ale zvyklí na jiné, než evropské váhy. S evropany už je problém a chudáci se dost zapotí než někam dojedou. Milé je, že i když z nich srčí pot, stále se usmívají, a že opravdu dovezou zákazníka až do konce.
Moje další záliby
Mimo cestování jsem nedávno podlehl kouzlu zajištěných cest (Ferraty), zajímám se také o sociologii, hydrochemii a ekologii. Občas provětrám tělo cyklisticky.