Rozhovor s Radmilou Adamovou

Radmila Adamová – v současnosti jeden z největších talentů dramatické tvorby. Za svoji hru Holky Elky získala v roce 2OO5 cenu Evalda Schorma.

Vaše hra: „Holky Elky“ se v současnosti hraje na dvou českých scénách a nedávno ji uvedl i New York. To je velký úspěch.
V New Yorku zatím proběhlo scénické čtení. Bylo úspěšné, chystá se „celá produkce“.

Jak se Vaše hra dostala až za oceán?
Agentura Dilia, která mě zastupuje, zaslala anglický překlad. Hra zaujala.

Odráží se ve Vaší hře svět kolem Vás nebo je to reakce na současnou materiální krizi?
Pokud se ptáte na inspiraci, musím říct, že nečerpám přímo ze své vlastní životní zkušenosti. Ale určitě se ve hře odráží situace, ve které žijeme.

Jste spokojena s interpretacemi Vaší hry?
Hru jako první uvedlo divadlo Letí v Praze. Inscenaci, podobně jako v N. Y., předcházelo úspěšné scénické čtení. Interpretace zde byla velice odvážná, postava Ošetřovatelky byla pochopena jako světlý bod hry. Další zdařilou interpretaci, a přitom úplně odlišnou, jsem viděla v N. Y. Ošetřovatelku vyložili jako podvodnici. Pečlivý dramaturg skutečně objeví ve hře různé možnosti výkladu této postavy a tím i celé druhé části. Škoda, že si tohoto nevšimli v ND v Ostravě a část hry, se kterou se neuměli vypořádat, bez mého souhlasu přepsali. Mimochodem, v N. Y. se hra četla bez jediného škrtu. Pozvali mě na zkoušky, neustále se ptali, jestli souhlasím s tím, jak pracují, co si o tom myslím… Podobný přístup jsem zažila i v Letí.

Máte nějaký vzor? Dílo či autora které by Vás zásadně ovlivnilo?
Studuji divadlo – ovlivnilo mne naprosto vše – hry, které jsem četla, viděla jako inscenace, divadelní teorie… O divadle přemýšlím pořád.

Jak jste se vlastně dostala ke psaní?
Nevím, je to taková přirozená vnitřní potřeba. V první třídě základní školy jsem psala básně „ze života“, které se nerýmovaly. Na střední škole jsem napsala rozsáhlý milostný román o mimozemšťanovi. Dala jsem ho přečíst sestřenici a té se líbil. To mi dodalo odvahy. Když jsem šťastnou souhrou okolností potkala amatérský divadelní soubor bez autora, začala jsem psát hry.

Říká se, že divadlo se hraje dobře, špatně a v Brně. Žijete tu již od roku 1995, jak na Vás působí brněnská scéna a ovlivnila Vás nějak?
Když jsem přišla studovat do Brna, divadlu jsem úplně propadla. Chodila jsem především do Hadivadla, téměř denně. Časem i do Divadlo Husa na provázku, do Mahelova divadla. Jaká je situace teď nevím, byla jsem delší dobu v zahraničí. Zaujal mě určitě Osiřelý západ v Redutě, Renata Kalenská Lidové noviny v Hadivadle a Dostojevský v Huse.
Jinak co se týče onoho vlivu, jistě mě brněnská scéna nějak ovlivnila, ale …nejsem lokální autor. To se projevilo v N. Y., kde hra byla velice srozumitelná – Elky jsou „globální“ hra. Nikdo nepozná, že jsem z Brna, že chodím do divadel především v Brně. Má to svou výhodu, může se uvádět v zahraničí a dobře jí tam rozumí.

Chystáte nějakou novinku?
O nových hrách přemýšlím pořád. Mám námětů vlastně několik.

V divadlech se uvádějí staré a osvědčené hry, myslíte si, že snad máme strach experimentovat?
Nemůžu si na četnost uvádění svých her zatím stěžovat.Mladí autoři nejsou uváděni i z důvodů finančních. Kdo nákladné inscenace zaplatí, když nepřijdou diváci? Dostáváme se k problematické otázce financování kultury v České republice…asi je něco špatně. V Británii nebo Německu jsou texty mladých autorů inscenovány hned po svém vzniku, autoři je často píší pro konkrétní soubory. Diváci chodí rádi, i když výsledek je nejistý. Také kritika funguje úplně jinak.

Je v současnosti herec/herečka, kterého/, kterou by jste ráda viděla hrát ve Vaší hře?
Nechám se ráda překvapovat obsazením a hereckými výkony.
Důležité je, aby herci získali ke hře vztah.

Neláká Vás film, či psaní knížek?
Zatím píšu divadelní hry.

Je docela těžké uživit se psaním a tvorbou spojenou s divadlem, kdyby jste si mohla vybrat znovu, vybrala by jste si stejně?
Nejsem si tak úplně jistá, jestli jsem si já vybrala psaní a divadlo nebo jestli si psaní a divadlo vybralo mne… Myslím, že je to tak, jak má být.

Současná karma článku: 11.06
Co je to karma a jak funguje?

Diskuse k zápisku