
Z Chicaga jsme odletěli směrem Las Vegas. Cesta trvala celkem 3 hodiny a časový posuv oproti Chicagu byl hned o dvě hodiny větší, oproti ČR o celých 9. V Las Vegas, ve městě měst, ve městě, které nikdy nespí, ve městě, kde automaty najdete naprosto všude, jsme si vypůjčili auto a vydali za poznáním západních národních parků USA. Do Las Vegas se vrátím při zpáteční cestě, takže fotky ještě budou.
Jako první park, který jsme navštívili při našem putování po západu USA byl Zion National Park.
Národní Park ZION (Zion National Park) se nachází v jihozápadním cípu státu Utah, asi 160 mil severovýchodně od Las Vegas. Jedná se o soutěsku mezi vysokými skalními bloky, kde protéká řeka Virgin River. Skalní stěny sahají až do výšky 1200 m nad hladinu řeky. Stáří kaňonu se odhaduje na 12 milionů let. Zion Canyon patřil dříve indiánům z kmene Anasazi a důkazy o jejich přítomnosti jsou datovány dokonce z počátku letopočtu. Národním parkem se stal v roce 1919.
U hlavní brány je nutné nechat automobil a dále pokračovat místním ekologickým autobusem („Shuttle“), který jezdí zdarma každých 7 minut. Zaveze vás hlubinou kaňonu podél řeky a hlavních startů nejvýznamnějších turistických tras.
My jsme se z poslední zastávky vydali na hlavní turistickou atrakci
místního parku – na výpravu vodou. Stačí jít cca 4 míle po
zpěvněné cestičce klikatící se kaňonem podél řeky. Cesta je opravdu
přístupná všem – potkávali jsme lidmi s kočárky, důchodce,
Němce apod.
Na konci to vypadalo jako na koupališti. Lidé shazovali svršky, boty
svazovali tkaničkami k sobě, hodíce je přes rameno a s tyčí,
zkoumajíce co je pod hladinou, si to štrádovali vodou. My jsme si sandále
nechali a bez tyčí se vydali za ostatními.Tento druh výletu je zde velmi
vyhledávaný a tak jsme celou dobu potkávali početné skupinky. Někteří
měli i zpevněné neoprenové boty a značkové tyče
V informačním centru
si lze totiž půjčit cokoliv potřebujete.
Jak jsme tak procházeli kaňonem, neušlo naším očím několik kouzelných míst – slunce zde vytváří vskutku nádherné inscenace vhodné ke kochání i fotografování. Soutěska se na několika místech zužuje až na tři metry a voda dosahuje obvykle po kolena, místy až po ***, místy si lze i zaplavat. Existuje i varianta, že se můžete nechat zavézt kamarádem či taxíkem na druhý konec (resp. začátek – záleží na úhlu pohledu) kaňonu a udělat si tak dvoudenní výlet vodou s přespáním v táboře a poté pokračovat až tam, kde jsme byli my.