
U nás doma to vypadá tak, jako kdyby každou chvíli mělo vypuknout
jaro. Chybí mi sníh. Chybí mi koulování. Chybí mi jízda na prkně na
naší městské sjezdovce. Chybí mi zasněžená louka, kde bych se mohl
zdokonalit ve snowkitingu. Co s tím? Když tedy nemůže hora
k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře – nebo je to naopak?
Vydal jsem se
s partičkou na nejvyšší kopec v okolí – Králický
Sněžník 1422 m.n.m.
Silvestr jsem opět trávil s přáteli a tentokráte se naším
útočištěm stala obec v západních Čechách – Hora Svaté
Kateřiny. Super místo, kde se skutečně zastavil čas – dokonce
i v mobilu. Jediný operátor, který se podařilo v mobilu nahonit
byl německý Voda*one DE. Prostě skvělé ![]()
Je zima. Hurááá. Opět navlíkám rukavice, soukám se do bot a do rukou beru prkno, co jsem si koupil před Vánoci. Hurááá.
Už jsem strašně dlouho nikde nebyl. Myslím jako od léta. A někde tak, aby mi to stálo za chloubu. A přitom již je podzim. Ach jo. Lenost? Kdepak jen prostě nebylo s kým a nebo kam. Ale to se konečně změnilo první víkend v prosinci.