Cesta do země pistácií otevřena

Posledních několik dní bylo nabito mnoha událostmi. Některé z nich byly nečekané a poměrně zvratové. Tak především moje práce. Nově příchozí parta z ODS do vedení ministerstva se rozhodla, že bude asi lepší vyměnit klíčové pozice svými lidmi. A tak jsme se rozloučili s ředitelem vnitřní kontroly (kdo by si také chtěl nechat do svých aktivit mluvit, že?), ředitelkou odboru ekonomiky (několika miliardový rozpočet je už pádným důvodem k tomu, aby ho spravoval někdo z partičky)a nakonec…a to jsem nečekal, se rozloučili se mnou. A to jsem pracoval pouze jako vedoucí oddělení projektová kancelář. Jenže přes mé oddělení se realizovaly veřejné zakázky v oblasti ICT a to v hodnotě mnoha milionů ročně. Takže odvolání z funkce a výpověď pro nadbytečnost. Zajímavá nadbytečnost, když během cca dvou týdnů místo mne nastoupí nový vedoucí…z jejich partičky. Chvíli mi trvalo smířit se s faktem, že nejsem nadbytečný, ale že pouze překážím.

Ale má to i své výhody. Do Íránu nepojedu pouze na tři, ale na čtyři týdny. Navíc cítím, že jsem na rozcestí a mohu se ve svém životě pokusit realizovat sny, které byly zatím opravdu jen pouhými sny. I k tomu bude dost času na cestě pouvažovat.

I když můj pracovní poměr končí 30.6.2007, na přání vedení ministerstva předat veškerou pracovní agendu do 5.5.2007 jsem tak učinil a od té chvíle jsem naprosto svobodným člověkem. Pět let přežívání v atmosféře korupce rozměrů o kterých se Vám ani nezdá, mi naprosto stačilo.

Ale pojďme se raději věnovat věcem příjemnějším. V těchto dnech jsem obdržel dlouho očekávané vízum. Radost převeliká zaplavila moje srdce a okamžitě jsem zarezervoval letenku a druhý den ji zaplatil. Odlétám tedy 11.5. ve 20.45 směr Istanbul, kde přesedlám na autobus jedné z mnoha íránských cestovních kanceláří a vyrazím směr Tabríz. To je můj první cíl v Íránu.

Zpět poletím 10.6. v 7.25 opět z Istanbulu. Poletím poměrně dost brzy, to víte, ten den budu slavit své 40 narozeniny, tak bych se do kruhu rodinného rád dostal včas. Ono není až tak jisté, jestli by na mě zbyl aspoň kousek úžasného dortu, který moje máma umí. Doma jsme samí vyhládlí vlčáci, tak se člověk musí snažit.

V pondělí 7.5. mě ve 14.00 čeká rozhovor v Českém rozhlase Regina o přípravách na cestu a také si pojedu do Kladna vyzvednout trekovou obuv od sponzora HORALSPORT. Těch aktivit před odjezdem je poměrně dost, takže pocit, že jsem vlastně nezaměstnaný vůbec nemám. Spíš naopak. Nutnost chodit do práce by mě v tuto chvíli zdržovala (ale jinak jsem pracovitý člověk, žádná socka). Ale nebojte, o všem Vás budu informovat. To víte, nejvíc se těším na to, až budu psát takovéto a podobné příspěvky už přímo z Íránu. Cítím se jako lev v kleci (ne ježek). Už aby se otevřely mříže a já mohl vyrazit vpřed.

Ale prozatím hezkou neděli z mého domova všem dušičkám cestovatelským a cestujícím.

Současná karma článku: 12.46
Co je to karma a jak funguje?

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky