Cesta do pohádky Tisíců a jedné noci

Tak už je to téměř osm měsíců, kdy jsem se vydal na cestu do Bulharska. Jen tak, s batohem a touhou poznat jiné kraje i sám sebe. A už mě zase nožičky lákají svůdnými návrhy, že když všude dobře, tak…co doma?

Od podzimu jsem ležel v knihách o Norsku a připravoval cestu do jeho tichých pustin. Zpět k pramenům, které rezonují s naší duší a která trpí uprostřed měst. Pak se ale ozvala moje milá máma: „Tož synku, s holů řiťů sa neoženíš, tak kam bys cestoval v takové drahotě?“

Tož ja, vyřešená minulost a finanční zajištěnost je dnes hlavním kritériem při výběrovém řízení na manžela. A tak krátký zápas touhy s realitou přeci jen vyhrála realita. Jenže hlas srdce se na dlouho obelstít nedá.

Tož, možná sa neožením. Ale i s mojů holů…mohu navštívit země, které ač dýchají lákavou exotikou, přesto nechávají naše konta v klidu.

A tak se o slovo přihlásil můj dávný sen. Země pestrých zahrad, jemných koberců a nádherných mešit. Země až neodbytné pohostinnosti a uhrančivých očí dcer dávné Šeherezády. Země biblické Persie, dnešní Írán.

Tož vězte, že 11.5.2007 se mé nohy vydají na cestu předalekou. A o všech přípravách a plánech Vás budu na tomto místě pravidelně informovat. Budu vděčný za každý Váš postřeh, či radu. Tak zatím…inšalah.

Současná karma článku: 12.39
Co je to karma a jak funguje?

Diskuse k zápisku