Země Maorů

Vodopády Huka Falls

Nový Zéland, vodopády Huka Falls na řece Waikato River

Začíná další den našeho pobytu na Novém Zélandu. Pohledem na tři majestátné sopky se loučíme s Národním parkem Tongariro, ležícím v centrální oblasti Severního ostrova a vydáváme se směrem na sever. Vulkány nám zakrátko mizí z dohledu a my se hornatou krajinou blížíme k jezeru Taupo. Jezero má rozlohu šest set šestnáct kilometrů čtverečních a je největší na Novém Zélandu. Zastavujeme u jezera na krátkou zastávku. Procházíme se po břehu a pozorujeme jeho klidnou hladinu. V čistých vodách jezera žije velké množství pstruhů duhových. Prodej ryb z jezera je však zakázán a proto si je musí zájemci ulovit sami. Několik kilometrů od jezera zastavujeme u řeky Waikato River, která zde vytváří vodopády Huka Falls. Procházíme podél řeky, kterou svírá skála do úzkého, prudce se svažujícího koryta. Ze skalní terasy pozorujeme zpěněnou namodralou masu vody, jak se řítí korytem, nabírá rychlost a posléze s hukotem padá přes skalní práh dolů. Vracíme se do auta a pokračujeme v cestě.

Bublavý gejzír

Asi po hodině jízdy se blížíme k městu Rotorua, které je centrem maorské kultury. Maorové, potomci původních obyvatel, zde tvoří třetinu obyvatelstva. Celkem žije na celém Novém Zélandu asi čtvrt milionu příslušníků tohoto etnika. Přijíždíme do městečka Wakarewarewa a zastavujeme na parkovišti před střediskem Te Puia. Te Puia je centrem maorské kultury, řemesel a umění. Stylovou bránou ozdobenou maorskými motivy vcházíme dovnitř. Procházíme halou, kde jsou vystavena umělecká díla vytvořená Maory. Na velkém plátně se zde také promítá film o životě Maorů. Pak přicházíme k pavilonu, kde je chován pták kiwi, který je symbolem Nového Zélandu. Ve volné přírodě jej lze spatřit jen vzácně, neboť je to noční živočich. Vcházíme do pavilonu, kde je téměř úplná tma. Oči si za chvíli přivykají na tmu a my za sklem rozeznáváme obrysy ptáka velkého jako slepice. Pták se blíží ke skleněné stěně a my si jej můžeme prohlédnout. Kulaté tělo má pokryto hnědavým peřím a má dlouhý tenký zobák. Vracíme se ven na denní světlo a míříme k termální pláni Geyser Flat. Přicházíme do rašelinišť s bahenními jezírky, ve kterých bublá hnědošedé bahno. Nad tím vším se vznáší oblaka sirnaté páry, která uniká z otvorů v zemi. Vzduch je prosycen pachem termálních sirovodíkových plynů, připomínající shnilá vejce. Obklopeni výpary procházíme po cestičce mezi jezírky. Blížíme se k místu, kde ze země střídavě tryská sedm gejzírů. Největší z nich se jmenuje Pohutu, což znamená bublavý. Stojíme u zábradlí a pozorujeme gejzír. Ze země vyvěrá horká voda a občas vystříkne do výše. Je to vždy doprovázeno výronem páry. Náhle slyšíme hukot vycházející z podzemí. Ten postupně sílí, horká voda začíná vystřikovat výše a také páry je stále víc. Gejzír stříká stále výše. Tryskající voda nyní dosahuje výšky asi patnácti metrů. Voda z gejzíru dopadá na skalnatou planinu a stéká z ní do malých jezírek. Máme štěstí, že k výronu termální vody došlo právě v době, kdy jsme na blízku. Většinou je nutno na tento jev čekat. Chvíli sledujeme jestli se gejzír ještě nezvýší. Pak odcházíme do nedalekého divadla, kde za chvíli začíná vystoupení maorského folklorního souboru, které si nechceme nechat ujít.

Maorský folklor

Nový Zéland, Wakarewarewa, vystoupení maorského souboru ve středisku Ta Puia

Odcházíme od gejzíru a cestou míjíme přístřešek, ve kterém maorský řezbář opracovává veliký kus dřeva. Pozorujeme ho při práci a obdivujeme jeho zručnost. Pod jeho dlátem vznikají ve dřevě složité maorské ornamenty. Přicházíme ke vchodu do divadla, před kterým se shromáždili návštěvníci. Přichází vedoucí souboru a vybírá si z diváků dobrovolníka, který bude asistovat při oficiálním přivítání. Asistent a vedoucí souboru stojí před diváky. Přichází k nim maorský bojovník oblečený jen do sukně z barevných třásní a s oštěpem v ruce. Bojovník se přibližuje k asistentovi, který představuje neznámého člověka přicházejícího k maorskému obydlí. Bojovník odhání návštěvníka a mává mu oštěpem před obličejem. Dělá při tom výrazné grimasy a široce vyplazuje jazyk. Posléze hází bojovník k nohám návštěvníka zelenou větvičku, ten jí bere do ruky a zvedá jí nad hlavu. Bojovník od této chvíle přestává návštěvníka odhánět a zve jej do domu. V tomto případě do divadla. Další návštěvníci ho následují. Přidáváme se k ostatním a vstupujeme do divadla. Všichni se musíme před vchodem vyzout. Usedáme na židle, na pódium přichází členové souboru oblečeni do lidových krojů a představení začíná. Program sestává ze zpěvu maorských písní a z tanečních čísel, doprovázených hrou na kytaru. K našemu překvapení mají písně líbivé melodie a podmanivý rytmus. Členové souboru jsou za svoje výkony v průběhu představení a zejména pak na jeho konci, odměněni vřelým potleskem. Opouštíme středisko Te Puia obohaceni o poznatky ze života Maorů, o jejichž existenci jsme měli až doposud jen mlhavou představu.

Současná karma článku: 7.87
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Nový Zéland, jezero Taupo	Nový Zéland, vodopády Huka Falls na řece Waikato River
Nový Zéland, Wakarewarewa, středisko maorské kultury Te Puia	Nový Zéland, Wakarewarewa, Geyser Flat, gejzír Pohutu
Nový Zéland, Wakarewarewa, středisko maorské kultury Te Puia	Nový Zéland, Wakarewarewa, ukázka řezbářského umění Maorů ve středisku Te Puia
Nový Zéland, Wakarewarewa, vystoupení maorského souboru ve středisku Te Puia	Nový Zéland, Wakarewarewa, jezírka na Geyser Flat

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky