Růžové město

Po více než pěti hodinách jízdy autobusem po nekvalitní silnici NH11, přijíždíme do Jaipuru. Růžové město, jak se metropoli přezdívá, je hlavním městem indického svazového státu Rádžasthán a žije v něm kolem tří a půl milionu obyvatel. Objíždíme Jaipur a míříme na sever, do zhruba deset kilometrů vzdáleného městečka Amer. Autobus nás vysazuje u hotelu, stojícího jen asi jeden kilometr od pevnosti Amber.

Pevnost Amber

Prohlídku Jaipuru a jeho okolí začínáme v pevnosti Amber. Přicházíme k prostranství před Amer Fort Garden, které je plné slonů, vozících turisty do pevnosti. Vystupujeme po schodech na terasu u zdi zahrady, abychom mohli nasednout na hřbet slona. Usazujeme se z boku v nepohodlných sedadlech. Mladík v turbanu, sedící tlustokožci na krku dává pokyn a veliké zvíře se vydává na cestu. Jezdec slona ovládá pomocí ocelového háku. Slon kráčí pomalým rozvážným krokem do strmého kopce na jehož vrcholu stojí majestátná pevnost Amber. Sedadlo se s námi kymácí v rytmu chůze zvířete z jedné strany na druhou. Ohlížíme se a vidíme, jak za námi do kopce stoupá dlouhá řada slonů. Všichni mají na hřbetě veliký barevný přehoz, který jim zakrývá téměř celé tělo. Většina zvířat pak má barevně pomalované uši a část hlavy. Slon neměnným tempem ukrajuje metr po metru a asi po dvaceti minutách dokráčí na nádvoří pevnosti. Jezdec ho nasměruje k dřevěným schůdkům s plošinou, na kterou ze slona slézáme a sestupujeme na zem.

Indie, Jaipur, jízda do Agra Fort

Mladík, přestože dostal za jízdu zaplaceno předem, na nás zkouší vymámit bakšiš. Rezolutně to odmítáme a vydáváme se na prohlídku pevnosti, kterou tvoří rozlehlý komplex budov. Procházíme přes nádvoří ke Ganesh Pol. Touto bránou s nádhernou mozaikovou výzdobou, vcházíme do části komplexu, ve které bylo sídlo panovníka. Procházíme úzkými chodbami do Zrcadlového paláce, kde obdivujeme výzdobu stěn, tvořenou zrcadlovými mozaikami. Procházíme dalšími místnostmi, které sloužily jako soukromé komnaty mahárádži. Mnohé z nich mají stěny dekorované malbami a zrcátky. Přes hlavní nádvoří procházíme do dalšího paláce. Zde vyniká Diwan-i-Am, rozlehlý sál veřejných audiencí, jehož strop podpírají ozdobné sloupy. Součástí paláce jsou i otevřené terasy, ze kterých je krásný výhled. Z jedné z teras pozorujeme velikou zahradu Amer Fotr Garden a jezero Maotha Lake, rozkládající se pod palácem. V jezeře se koupou sloni. Jejich ošetřovatelé je drhnou košťaty a polévají je vodou. Slonům, kteří při koupeli leží na boku, se to očividně líbí. Nasávají chobotem vodu a rozstřikují jí kolem. Po prohlídce pevnosti, sestupujeme po stezce vedoucí strmým svahem k zahradě a k jezeru. Je skoro poledne, slunce nemilosrdně pálí a nám je pořádně horko. Odebíráme se na nedaleké parkoviště, kde na nás čeká autobus, aby nás odvezl do Jaipuru. Nejraději bychom se však přidali ke koupajícím se slonům a osvěžili se ve vodách jezera.

Palác větrů

Autobus projíždí po silnici sevřené z obou stran skalnatými kopci. Za pár minut již projíždíme kolem jezera Man Sagar Lake v jehož vodách stojí vodní palác Jal Mahal. Zastavujeme u břehu jezera a vcházíme do dílny, ve které se váží orientální koberce. Sledujeme zde celý postup výroby. Od přípravy osnovy, přes vázání vláken až po konečnou úpravu koberců. Na závěr nám zaměstnanci dílny předvádí kolekci hotových koberců. Pokračujeme po Amer Road v cestě do centra města. Domy stojící kolem ulice mají růžové fasády, podle kterých se Jaipuru říká Růžové město. Přijíždíme ke křižovatce s Ramganj Bazar Road. Nacházíme se v samém středu města. Vystupujeme zde a vydáváme se na pěší prohlídku. Mezi mnoha krásnými budovami zde také stojí Hawa Mahal, proslulý Palác větrů. Stojíme na druhé straně ulice a pozorujeme členitou růžovou fasádu pětiposchoďové budovy, kterou tvoří množství malých bohatě zdobených výklenků s četnými okny, opatřenými ozdobnými mřížemi. Procházíme postranní uličkou k zadnímu traktu budovy. S překvapením zjišťujeme, že Palác větrů není budova v pravém smyslu slova, ale že jeho honosná čelní stěna je jen jakousi kulisou, za níž jsou v jednotlivých patrech jen úzké chodby s okny vedoucími do ulice. Z těchto oken mohly dvorní dámy sledovat dění před palácem. Pouze v přízemí této zvláštní budovy jsou za průčelím další prostory.

Kamenná observatoř

Ulicemi rozpálenými sluncem se vydáváme k další městské atrakci. Cestou potkáváme dívku, která drží v náručí miminko, zabalené do špinavých hadrů. Mladá maminka gestem ušmudlané ruky naznačuje, že má dítě hlad a žádá na nás bakšiš. Opodál míjíme posvátnou krávu, rozvážně kráčející po okraji ulice. Všude kolem nás leží hromady odpadků, ze kterých se do okolí šíří nevábný odér. U jedné z hromad vidíme skupinku koz, pochutnávajících si na zbytcích. Sužováni vedrem přicházíme do parku, ve kterém se nachází observatoř pod širým nebem, Jantar Mantar. Je to soubor čtrnácti speciálních objektů, sloužících k měření času, sledování pohybu hvězd, předpovědi zatmění, deklinaci planet a dalších jevů. Tyto středověké objekty jsou postaveny z kamene a z mramoru. Nejvyšší je kamenný oblouk slunečních hodin Samrat Yantra, který je vysoký dvacetsedm metrů. Tyto obří sluneční hodiny určují čas s přesností na dvě sekundy. Stojíme u tohoto přístroje a pozorujeme stín, který se viditelně pohybuje po jeho časoměrné ploše. Prohlídka nesmírně zajímavého místa končí. Opouštíme sluncem rozpálené objekty observatoře a uchylujeme se do stínu stromů v sousedním parku.

Městský palác

Indie, Jaipur, City Palace, v pozadí Chandra Mahal

Po krátkém odpočinku se přemísťujeme do nedalekého City Palace, což je skupina paláců a dalších budov nacházejících se v centru města. Vcházíme vstupní bránou do komplexu. Obdivujeme zde bezvadně udržované paláce Mubarak Mahal, ve kterém se nachází muzeum a Chandra Mahal, který vysoko převyšuje okolní budovy. Tento sedmipatrový palác vévodí celému komplexu a většinu jeho prostor tvoří královská rezidence, kterou dodnes obývají potomci panovníků Jaipuru. Nyní se nacházíme na prostorném nádvoří obklopeném budovami z červeného pískovce, které jsou ozdobené bílými orientálními ornamenty. Vcházíme do Diwan-i-Khas, stojícího uprostřed nádvoří. Tato hala soukromých audiencí kdysi sloužila mahárádžovi a dnes je zde galerie. Kromě jiného jsou tu k vidění obrovské stříbrné nádoby a české křišťálové lustry. Po mramorové podlaze vycházíme ven z galerie a přicházíme na severní okraj nádvoří. Vcházíme do restaurace, kterou nechal v této části paláce zařídit zdejší mahárádža. Klimatizovaná restaurace je stylově vybavena. Na stěnách visí obrazy, na podlaze leží orientální koberce a obsluhující personál je oblečen do livrejí. Jeden muž z personálu je trpasličího vzrůstu a jeho postava, která o mnoho nepřevyšuje jeden metr, budí mezi hosty všeobecnou pozornost. Jen neradi opouštíme příjemně vychlazenou restauraci a vycházíme ven do sluneční výhně. Z centra města se přemísťujeme do hinduistického chrámu Birla Mandir, ležícího v krásném parku. Chrám byl postaven v roce 1988 ze sněhobílého mramoru a jeho stavbu financoval bohatý indický průmyslník. Krása chrámu si v ničem nezadá se stavbami, postavenými středověkými vladaři. Vstupujeme do svatostánku, jehož interiér je bohatě vyzdoben ornamenty vyřezanými do mramoru. Procházíme vnitřním prostorem, který je bez jakéhokoli zařízení a obdivujeme filigránskou práci kameníků, kteří vytvořily nádherné reliéfy, jimiž je chrám vyzdoben. Vycházíme z chrámu, prohlídka města končí a my se vydáváme na zpáteční cestu do hotelu.

Cesta vlakem

Odpoledne odjíždíme na nádraží, abychom se vlakem přepravili do dalšího místa na naší cestě. Před nádražím odbýváme dotěrné nosiče zavazadel a míříme na nástupiště. První čeho si všímáme, jsou krávy potulující se mezi kolejemi. Celé nádraží je plné lidí čekajících na svůj vlak. Sledujeme soupravu přijíždějící k vedlejšímu nástupišti a překvapují nás mříže na oknech vagónů. Čas příjezdu našeho vlaku se blíží a lidí na peronu stále přibývá. Souprava přijíždí a zastavuje u nástupiště. V ten moment se Indové hlava nehlava hrnou k vagónům. U všech dveří se okamžitě vytvoří houfy lidí, kteří se tlačí dovnitř. V té vřavě nemáme šanci a čekáme až se všichni nacpou do vlaku. Pak se také protlačíme do vozu, do něhož máme místenky. Proklestíme si s kufry v ruce cestu do příslušného oddílu a vidíme, že naše místa jsou obsazená. Snažíme se lidi, kteří sedí na našich sedadlech přesvědčit, aby je uvolnili. Bohužel bez úspěchu. Vlak se rozjíždí, my stojíme v uličce upatlaného vagónu a smiřujeme se s tím, že budeme celou cestu stát. Pochvíli přichází průvodčí, kontroluje jízdenky a přezkoumává také, kdo má kde sedět. Pak vykazuje cestující, kteří neoprávněně obsadili naše sedadla a ukazuje nám, abychom se posadili. S úlevou zaujímáme svá místa, pohodlně se usazujeme a jsme rádi, že nebudeme muset několik hodin stát.

Současná karma článku: 8.90
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Indie, Jaipur, jízda do Agra Fort	Indie, Jaipur, Agra Fort
Indie, Jaipur, Agra Fort	Indie, Jaipur, Palác větrů
Indie, Jaipur, City Palace, příslušník personálu s hostem	Indie, Jaipur, Albert Hall, městské muzeum
Indie, Jaipur, chrám Birla Mandir	Indie, Jaipur, City Palace, v pozadí Chandra Mahal

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky