Rozloučení s létem

Cesta podél pobřeží

Po dopoledni stráveném na pláži, se vydáváme podél pobřeží, do asi čtyři kilometry vzdáleného letoviska Makarska. Opouštíme vesničku Bratuš a stoupáme do strmého kopce. Pod sebou máme jako na dlani přístav plný jachet, mezi kterými kotví veliká plachetnice. Scházíme do přístavu, míjíme jej a přicházíme na stezku vedoucí ke strmému skalnatému břehu. Jdeme po kamenném chodníčku vysoko nad mořem a proplétáme se mezi balvany. Pod námi leží skalnaté pobřeží smáčené vlnami. Mezi skalami se krčí maličké oblázkové pláže, které jsou rájem nudistů. Cestou skalami vidíme skupinky naháčů, jak se opalují a koupou. Skály asi po jednom kilometru končí a střídá je piniový les, který prorůstá až na mořské pobřeží. Se skálami mizí i malé pláže a naháči na nich. Nyní procházíme rovinatou krajinou, která se jen pozvolně svažuje do moře. Pláže jsou zde široké a také koupajících se lidí přibývá. Jak se blížíme k Makarské, přibývají i stánky s občerstvením a restaurace umístěné vedle pláží. U jednoho stánku nás překvapí česky napsaný poutač, že zde čepují pivo Gambrinus. Kolem kempu přicházíme k hotelové zóně ležící na okraji města. První zmínka o Makarské je z roku 1502. Dnes ve městě žije kolem třinácti tisíc obyvatel. Makarska je největším městem na Makarské riviéře.

Makarska

Procházíme podél hotelové zóny. Míjíme množství restaurací. V jedné z nich nabízí, kromě jiného i pizzu jumbo. Necháváme se zlákat a usedáme k volnému stolu. Objednáváme si pizzu. Asi po dvaceti minutách přichází číšník s kulatým prkénkem s pizzou. Ta je skutečně obrovská, má jistě přes padesát centimetrů v průměru. Po jídle pokračujeme v prohlídce města.

Chorvatsko, přístav v Makarske

Přicházíme k přístavu. Hluboká zátoka je obstoupena kopci a přechází do hrdla, kterým vede jediný přístup z moře do přístavu. Přístav tak bylo možné v případě nebezpečí dobře bránit. Procházíme po molu, u kterého kotví množství nejrůznějších lodí. Na protějším břehu zátoky vidíme nenápadnou budovu obklopenou piniovým lesem. Je to hotel Osejava, který byl postaven v roce 1914. Tento hotel byl první ve městě a je spojován se začátkem turizmu v celé oblasti. Procházíme kolem trajektu kotvícího v přístavu. Pozorujeme auta jak vjíždí do útrob lodi. Trajekt spojuje Makarskou s přístavem Sumarin na ostrově Brač. Přicházíme do centra města tvořeného historickými domy postavenými z bílých neomítnutých kamenů. Procházíme úzkými uličkami mezi malebnými domy. Na některých domech visí šňůry s prádlem. Míjíme četné kavárničky umístěné na chodníku. Přicházíme na náměstí, uprostřed kterého stojí bronzová socha Andrie Kašiča Miošiča. Miošič byl nejvýznamnější národní dalmatský básník, jehož dílo je vydáváno dodnes. Celému náměstí vévodí kostel sv. Marka z osmnáctého století. Procházíme po kamenné dlažbě přes náměstí ke kostelu. Stoupáme po širokých schodech k soše Andrie Miošiče. Nedaleko od ní vidíme kašnu se třemi kovovými výtoky. Je to tak zvaná benátská fontána z roku 1775. Touto fontánou byla do města přivedena pitná voda. Osvěžujeme se chladnou vodou z fontány a míříme do tržnice umístěné vedle náměstí. Trhovci tu nabízí různé domácí produkty. Procházíme mezi stánky a ochutnáváme nabízené víno, rakiji a kozí sýr. Zakupujeme dárky a odcházíme z tržnice.

Chorvatsko, Makarska, uličky starého města

Ve stínu starých kamenných domů opouštíme centrum. Vracíme se přes park, který se rozprostírá vedle přístavu. Na zeleném trávníku zde stojí bronzová socha zesnulého prezidenta Chorvatska, Franjo Tudjmana. Na okraji parku vcházíme do labyrintu uliček tvořených prodejními stánky s nejrůznějším zbožím. V jednom ze stánků si kupujeme suvenýry a vydáváme se na zpáteční cestu. Procházíme znovu hotelovou zónou kolem restaurací, které jsou nyní zaplněny hosty přicházejícími na večeři. Vzduch je prosycen vůní kouře z dřevěného uhlí a grilovaných ryb. Všude je slyšet reprodukovaná chorvatská hudba. Jak se vzdalujeme od města, hudba slábne, až úplně utichá. Jdeme potemnělým piniovým lesem podél pobřeží, pak překonáváme skalnatý úsek cesty a jsme zpátky v Bratuši. Poslední večer našeho pobytu v Dalmácii trávíme v restauraci vedle promenády. Sedíme pod palmami a popíjíme výborné místní víno. V uších nám zní šumění moře a před očima máme pobřeží zbarvené do ruda od slunce, které pomalu zapadá za ostrovem Brač. Pozorujeme tuto romantickou scenérii a v duchu si říkáme, že krásnější rozloučení s létem, nám Dalmácie a příroda nemohly přichystat.

Současná karma článku: 15.01
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Chorvatsko, Makarska, pizza jumbo	Chorvatsko, přistav Makarske
Chorvatsko, Makarska	Chorvatsko, Makarska, náměstí A. Miošiča
Chorvatsko, Makarska, kostel sv. Marka a benátská fontána	Chorvatsko, Makarska, uličky starého města
Chorvatsko, Makarska, uličky starého města	Chorvatsko, Bratuš, západ slunce nad ostrovam Brač

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky