Rodiště presidenta

Během našeho pobytu v Tunisku, jsme ubytováni v hotelu na pobřeží Hammametského zálivu, nedaleko od mezinárodního letiště. Příjemný hotel je nejen místem pro náš odpočinek, ale stává se také základnou, ze které podnikáme výlety do blízkých i vzdálenějších míst Tuniska. Využíváme výhodné polohy hotelu, ležícího jen kousek od železniční trati a na výlet do Monastiru se vydáváme vlakem. Stojíme na zastávce a čekáme na náš spoj. Souprava tažená elektrickou lokomotivou přijíždí na čas. Nastupujeme do ní a vlak vyjíždí. Technická úroveň a čistota vagónů jsou srovnatelné s naší železnicí. Po krátké jízdě přijíždíme do Monastiru. Vycházíme z moderní nádražní budovy a vydáváme se na pěší prohlídku města, ve kterém žije kolem čtyřiceti tisíc obyvatel.

Prohlídka Monastiru

Tunisko, Monastir, pohled na Ribat

Nejprve procházíme ulicí Habiba Burgiby k poště, za níž stojí velké kongresové centrum. Odbočujeme zde a zakrátko přicházíme na kruhové náměstí Independence, kolem kterého stojí moderní budovy, postavené v arabském stylu. V přízemí domů je podloubí s mnoha krámky a kavárnami. Blížíme se k jednomu z obchodů se suvenýry. Prodavač stojící před krámkem se s námi dává do řeči. Vyptává se nás odkud jsme, zve nás do obchodu a vychvaluje přitom své zboží. Vstupujeme dovnitř a do oka nám padne bubínek z keramiky vystavený v regálu. Ptáme se na cenu a obchodník nám sděluje částku. My mu nabízíme zhruba její polovinu, nato muž cenu snižuje na necelé tři čtvrtiny z té původní. To se nám zdá být již přijatelné a tak platíme a odcházíme. Prodavač nás vyprovází a jde s námi až k dalšímu krámku. To už přichází jeho majitel a přebírá si nás od kolegy. Následuje znovu vyptávání a vychvalování zboží. My již nemáme zájem nakupovat. Prodavač je však neodbytný, znovu a znovu nám nabízí své zboží. My ale odcházíme. Okamžitě však na nás volá od sousedního obchůdku další muž s turbanem na hlavě a vše se opakuje. Chování obchodníka nás již začíná obtěžovat a tak se vůbec nezastavujeme a míjíme jeho krámek. Kousek vedle však vidíme další obchod a před ním trhovce, jak čeká až k němu přijdeme. My už ale máme neodbytných prodavačů dost a raději krámek obcházíme velkým obloukem. Opouštíme náměstí a vydáváme se ulicí Independence dál do města. Kráčíme podél dlouhé zdi mešity Habiba Burgiby. Tento svatostánek je největší ve městě a do jeho modlitebního sálu se vejde až jeden tisíc věřících. Míjíme vysoký minaret se špičatou střechou, pokrytou zelenými taškami. Pak jdeme přes park a dostáváme se k ulici lemující pobřeží. Za ní leží bílá písčitá pláž s řadami slunečníků. Procházíme na druhý konec parku k Velké mešitě. Ta, ačkoliv podle jména velká, je ve skutečnosti mnohem menší, než nedaleká mešita pojmenovaná po prvním presidentovi. Blížíme se k Ribatu, což je veliká, zhruba čtvercová pevnost, obehnaná mohutnými vysokými hradbami. Usedáme v parku ve stínu palem a pozorujeme velký objekt s množstvím věží, cimbuří, teras a střílen. Na věži pevnosti postavené z kamenných kvádrů, vlaje červená tuniská vlajka s půlměsícem. Kolem nás prochází ženy, celé zahalené do šatů z bílé látky a živě spolu rozpráví. Po odpočinku přecházíme přes širokou ulici Rue Mohammed Slim a ocitáme se na okraji muslimského hřbitova. Procházíme po pěšinkách vyšlapaných v suché trávě mezi hroby, tvořenými většinou prostými náhrobky ve tvaru kvádru. Téměř všechny hroby jsou bíle natřené, jen několik z nich je obloženo barevnými keramickými kachli. Přicházíme k cestě vedoucí středem hřbitova k mauzoleu.

Návštěva mauzolea

Tunisko, Monastir, mauzoleum Habiba Burgiby

Vydáváme se po široké cestě, lemované palmami, k mauzoleu prvního tuniského presidenta, Habiba Burgiby. Před námi se nachází monumentální budova s velkou kopulí uprostřed. Před budovou pak stojí dva vysoké minarety. Vcházíme bránou do areálu a jdeme po nádvoří ke vchodu do mauzolea. Cestou nás oslovují dva místní mladíci a nabízí nám, že nás za bakšiš mauzoleem provedou. Odmítáme jejich nabídku, neboť vstup do mauzolea je zdarma. Vcházíme dovnitř a nejprve míříme do muzea. Prohlížíme si vystavené předměty patřící Hibibu Burgibovi. Mezi jinými vidíme jeho psací stůl, knihovnu, šaty, jež nosil jako student, pero, brýle a telefon. Součástí exposice je i množství fotografií z presidentova života. Opouštíme muzeum a vcházíme do hrobky. Nacházíme se ve velkém prostoru s bohatě vyzdobenými stěnami, s balkonem a s imposantní kopulí, obloženou modrou mozaikou. Z kopule visí obrovský křišťálový lustr vyrobený v Čechách, pod kterým leží na mramorové podlaze sarkofág presidenta. Chvíli pozorujeme hrobku s okázalým náhrobkem a pak vycházíme ven. Opouštíme mauzoleum hodné faraóna a vydáváme se na zpáteční cestu. Vracíme se parkem kolem Velké mešity a přicházíme na kruhové náměstí. Uprostřed zeleně zde stojí na vysokém podstavci socha, představující presidenta jako studenta. Po třídě Habiba Burgiby se vracíme zpátky na nádraží. Odjíždíme z města, v němž se může člověk se jménem zdejšího slavného rodáka Habiba Burgiby, setkat skoro na každém rohu. Jak jsme se však mohli přesvědčit později, v dalších městech Tuniska je tomu podobně.

Současná karma článku: 8.74
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Tunisko, Monastir, centrum města	Tunisko, Monastir, pohled na Ribat
Tunisko, Monastir, mauzoleum Habiba Burgiby	Tunisko, Monastir, mauzoleum Habiba Burgiby

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky