
Jízda napříč ostrovem Další den našeho pobytu na ostrově Aitutaki, který patří z celého souostroví Cookových ostrovů k těm větším, se vydáváme po jediné asfaltové silnici na ostrově, do přístavu. Celý ostrov je pokryt tropickou vegetací. Cestou míjíme přízemní domky místních obyvatel, zhotovené z překližky a podobných lehkých materiálů. Kolem domků se pasou kozy a drůbež. Domorodci u svých obydlí také pěstují banánovník a kokosové palmy. Asi po deseti minutách jízdy silnice končí. Zastavujeme na prostranství, kde stojí jediná benzínová pumpa na ostrově, pošta, malý obchod s potravinami a suvenýry a bar. Vystupujeme z aut. Kromě prodavače sedícího na schodech, jsme jedinými lidmi v okolí. Před krámkem pobíhají slepice a vládne zde ospalá atmosféra. V krámku nakupujeme suvenýry a odcházíme ke kamennému molu.
Podmořský život
Nastupujeme na loď, usazujeme se kolem proskleného dna a loď vyplouvá. Plujeme mezi tyčemi upevněnými na dně laguny. Tyče vyznačují plavební dráhu směřující na širé moře. Pokud by člun z dráhy vybočil, narazil by na ostré korálové útesy, které jsou skryty pod hladinou. Korálové útesy, neboli rif, jsou tvořeny vápenatými kostrami odumřelých korálnatců. Některé korály také vyčnívají nad hladinu laguny. Korálový rif chrání ostrov před vlnami z oceánu. Díky tomu je laguna obklopující ostrov klidná. Loď připlouvá ke konci korálové bariéry a my se ocitáme na volném moři. Jsou zde vlny vysoké přes jeden metr, které houpou lodí ze strany na stranu. Nedaleko od lodě plave veliká želva, když se snažíme k ní přiblížit, ponoří se pod hladinu. Chvíli se necháme houpat vlnami a vracíme se do klidných vod laguny. Na dně laguny vidíme veliké lastury. Některé z nich měří okolo padesáti centimetrů. Pozorujeme jak se lastury opakovaně otevírají a zavírají. Na jiném místě vidíme drátěné klece ponořené do vod laguny. Obyvatelé ostrova v klecích chovají perlorodky. V těch zdejších rostou vzácné černé perly. Laguna je stále mělčí, lodník proto musí zvednout motor s lodním šroubem tak, aby byl ponořen jen mělce pod hladinou. Tak může loď plout do míst, kde je jen asi čtyřicet centimetrů vody. Loď tady zastavuje a my sestupujeme do vody. Vybaveni šnorchlem a brýlemi jdeme do míst, kde je voda hlubší. Pozorujeme život pod vodou. Vidíme barevné korály roztodivných tvarů a hejna ryb různých velikostí. Jsme fascinováni jejich barevností. Nemůžeme se nabažit krásy podmořské říše. Znovu a znovu se potápíme a užíváme si té nádhery. Je čas na oběd a tak se vracíme zpátky na loď. Ta se s námi vydává k nedalekému osamělému ostrůvku.
Oběd na pustém ostrově
Přistáváme u motu Papau. Zde již na nás čeká rybář se svou loďkou, ve které má přepravku s čerstvě ulovenými rybami. Další potraviny a nápoje přivezl náš průvodce. Ten nám na grilu, který si přivezl sebou, připraví oběd. Vystupujeme na ostrůvek, který má zhruba kruhový tvar s průměrem několik set metrů. Ostrůvek vyčnívá nad hladinu oceánu zhruba tři metry a je celý porostlý kokosovými palmami a nízkými keři. Vydáváme se na cestu kolem motu, jehož břeh je pokryt zvětralými korály, které jsou velice ostré. Chůze po nich je možná jen ve vhodné obuvi. My jsme na to připraveni a obouváme si elastické boty na koupání. Jdeme po bílém břehu a korály nám křupou pod nohama. Zkoušíme jít do vnitrozemí, to je však zarostlé neprostupnou tropickou vegetací. Pokračujeme tedy dál po břehu. Vidíme zde stovky krabů, kteří se před námi schovávají do úkrytu. Kraby a ptáci, kteří sem zalétávají z hlavního ostrova, jsou jedinými obyvateli tohoto motu. Asi po čtyřiceti minutách chůze dokončujeme okruh kolem ostrova. Přicházíme k malému dřevěnému přístřešku pokrytému listy kokosových palem, kde je již připraven oběd. Menu se skládá z grilovaných ryb, zeleninového salátu, tropického ovoce a bílého chleba. K pití je mléko kokosových ořechů, voda a pivo. Sedíme na jednoduchých dřevěných lavicích a pochutnáváme si na výborných rybách. U našich nohou se to hemží kraby, kteří čekají na zbytky jídla. Po obědě se přemísťujeme na další ostrůvek.
Motu Angarei
Loď manévruje v mělkých vodách laguny mezi korálovými útesy. My zatím pozorujeme přes skleněné dno člunu život ve vodě. Přistáváme u břehu motu Angarei. I zde vidíme bujnou zeleň, nad kterou vyrůstají vysoké palmy naklánějící se nad moře. K našemu velkému překvapení vidíme nedaleko od břehu dřevěný srub s nápisem bar. Vcházíme dovnitř a jdeme k barovému pultu. Objednáváme si pivo a usedáme před barem na lavici skrytou ve stínu palem. Než stačíme pivo vypít, barman zavírá. Máme štěstí, že jsme přišli těsně před zavírací hodinou. Barman nastupuje na loď a odplouvá na hlavní ostrov, aby se sem zítra ráno znovu vrátil. Po občerstvení se jdeme koupat do teplé laguny. Ležíme v mělké vodě a kolem nás plavou hejna barevných rybek. Když se nabažíme koupání, vracíme se do resortu. Balíme zavazadla, pohledem se loučíme s ostrovem a jedeme na letiště. Odlétáme plni nezapomenutelných dojmů z pobytu na pohádkově krásném ostrově Aitutaki. Litujeme jen, že náš pobyt v tomto malém pozemském ráji nemohl být delší.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky