
Ostrov Brač
Další den našeho pobytu na dalmatském pobřeží se vydáváme na výlet lodí na ostrov Brač. Autem se přemísťujeme do známého letoviska Baška Voda. Zde nastupujeme spolu se skupinou německy mluvících turistů na loď Marin. Usazujeme se na lavici umístěné na přídi lodi a ta se s námi vydává na zhruba deset kilometrů vzdálený ostrov Brač. Brač patří ke skupině Středodalmatských ostrovů. Má rozlohu 396 kilometrů čtverečních a je třetí největší ze všech Dalmatských ostrovů. Brač je z nich také nejvyšší, pohoří ležící na něm vystupuje až do výše 780 metrů nad hladinu moře. Na ostrově se nachází asi desítka trvale obydlených městeček a vesnic. Loď se vzdaluje od přístavu. Hradba vápencových hor táhnoucích se podél pobřeží se pomalu ztrácí v mlžném oparu. Asi po čtyřiceti minutách plavby se přibližujeme k ostrovu, na jehož břehu již začínáme rozeznávat jednotlivé domy s červenými střechami. Zatím co pozorujeme přibližující se ostrov, přichází k nám lodník s lahví rakije v ruce. Z kapsy vyndává plastové pohárky a nalévá do nich pálenku. Se slovy, že je to medicína, nám podává plné pohárky. Typický místní nápoj mizí v našich ústech a jak sklouzává do našich útrob příjemně hřeje. Loď se mezitím přiblížila ke břehu, kapitán na můstku stáčí plavidlo do hlubokého zálivu. Zakrátko připlouváme do přístavu Povlja.
Přístav Polvja
Loď zakotvuje u betonového mola a my vystupujeme na pevninu. Po molu, které se podkovovitě rozkládá po obou stranách přístavu se vydáváme na prohlídku města. Míjíme krásné kamenné domy postavené podél pobřeží a šplhající vysoko do kopců obklopujících přístav. Jdeme kolem restaurací a kaváren umístěných přímo na betonovém molu. Procházíme kolem desítek zakotvených lodí. Na samém okraji mola pozorujeme velikou starou rybářskou loď, na jejímž zrezivělém boku čteme nápis, že je loď na prodej. Vydáváme se úzkými uličkami vzhůru nad město. Kamenné domy podél uliček jsou pečlivě udržované. Na mnohých z nich se dochovala původní střešní krytina z plochých vápencových kamenů. Na dvorku jednoho z domů pere stará žena prádlo na dřevěné valše. Přicházíme na vrchol kopce. Na malém náměstíčku tu stojí pozůstatky raně křesťanské baziliky ze šestého století. Vcházíme do prostoru svatostánku, mlčky procházíme zbytky stavby z bílého kamene a nasáváme magickou atmosféru, která jakoby vycházela ze starých zdí. Vcházíme do mnohem mladšího župního kostela sv. Jana Křtitele, stojícího v sousedství. Chvíli setrváváme v příjemném chládku kostela a vycházíme ven na ulici. Jsme obklopeni starými kamennými domy, historickou bazilikou a zelení. Iluzi středověku kazí jen několik aut zaparkovaných v okolí. Scházíme dolů z kopce a přes přístav míříme na druhou stranu zálivu. I zde míjíme staré kamenné domy. Procházíme kolem kovárny, umístěné u jednoho z domů, až na okraj zátoky. Zde si dopřáváme osvěžující koupel v průzračné vodě. Po koupeli se vracíme do přístavu. Posádka lodi během naší procházky přichystala občerstvení. Usedáme na palubě lodi ke stolu. Zbývající pasažéři pak sedí u stolů umístěných přímo na nábřeží. Jeden z lodníků přináší karafu s vínem a podnos plný vonících grilovaných makrel. Další člen posádky přidává mísu s míchaným salátem a s chlebem. Nenecháváme se pobízet a dáváme se do jídla. Pochutnáváme si na výborně připravené rybě a zapíjíme jí vínem. Lodník přináší další chod, grilované kuře a čevapi. Zatím co jíme, doplňují lodníci karafu s vínem. Pochoutky postupně mizí z podnosů a víno z nádob. Piknik se chýlí ke konci. Všichni si pochvalují výborné jídlo i pití. Kapitán svolává pasažéry na palubu a loď vyplouvá na zpáteční plavbu. Za zvuku chorvatské hudby, kterou nám kapitán pouští z CD disku, cesta zpátky rychle utíká. Než se nadějeme vplouvá loď do přístavu Baška Voda.
Baška Voda
Známé turistické letovisko Baška Voda, má krásnou polohu pod horským hřebenem Biokovo. První zmínka o městě je z roku 1688. Dnes žije v Baške Vodě kolem tří tisíc obyvatel a město patří k největším turistickým centrům na Makarské riviéře. Vydáváme se z přístavu po pobřežní promenádě lemující krásnou pláž z bílých oblázků. Slunce stále pěkně hřeje. Na pláži jsou četné slunečníky a lehátka, na kterých se sluní turisté. Ti si mohou stále vybírat z nabídky nejrůznějších aktivit a atrakcí. Přímo na pláži vidíme poutače nabízející plavbu na lodi, parasailing, školu potápění a další. Přicházíme do centra, které je tvořeno starými domy postavenými z neomítnutých bílých kamenů. Všechny domy jsou nově zrekonstruované. Historickému centru městečka vévodí kostel z roku 1889, zasvěcený sv. Nikolovi, který byl ochráncem poutníků a námořníků. Vedle kostela se tyčí samostatná zvonice. Stojíme na druhé straně ulice a pozorujeme vzájemně se harmonicky doplňující stavby, jejichž bílé zdi svítí v poledním slunci. Přecházíme na druhou stranu pobřežní komunikace vedoucí souběžně s promenádou. Vydáváme se po chodníku podél četných restaurací a obchodů. Turistů v ulicích již není mnoho a tak všude vládne klid a pohoda. Procházíme kolem obchodu, jehož majitel nabízí slevu padesát procent na veškeré zboží. Majitelé některých obchodů již balí zboží a chystají se obchody uzavřít. Také mnohé restaurace nabízí výrazné slevy. Všude je vidět, že se blíží konec sezóny. Přicházíme na poloprázdné parkoviště, nasedáme do auta a vracíme se do Bratuše, abychom si dnes ještě užili slunce a koupání.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky