Největší řecký ostrov

Kréta je s rozlohou 8336 kilometrů čtverečních největším řeckým ostrovem, na kterém žije kolem pěti set padesáti tisíc obyvatel. Ještě dávno před starověkým Řeckem, více než tři tisíce let před naším letopočtem, vznikla na ostrově vyspělá minojská civilizace. Byly vystavěny paláce, vznikala nová města a rozvíjela se řemesla a umění. Kréta se postupně dostala pod nadvládu Řeků, Římanů, Byzantinců, Benátčanů a Turků. Na konci devatenáctého století byla vyhlášena nezávislost a posléze vzniká svaz s Řeckem. Během druhé světové války byla Kréta okupována Německem a na ostrově probíhaly tvrdé boje. Kréta je mimo jiné rodištěm Doménica Theotokópoulose, známého pod jménem El Greco. Tento slavný krétský rodák patřil k nejvýznamnějším barokním malířům. Na ostrově se také narodil spisovatel Nikos Kazantzakis.

Iráklion

Iráklion je starobylé město založené již v minojské době. V hlavním městě Kréty žije kolem jednoho sta padesáti tisíc obyvatel a město je průmyslovým centrem celého ostrova. Prohlídku města začínáme na náměstí Platía Eleftherías. Velký prostor obklopují moderní domy a na náměstí navazují rušné bulváry. V jeho středu je umístěna bronzová socha významného krétského bojovníka za svobodu, Elefthería Venizélou. Jedna strana náměstí je otevřená směrem k městským hradbám. Opouštíme náměstí a vydáváme se podél mohutné zdi k bráně Kenoúria. Ta byla postavena v šestnáctém století jako součást městského opevnění, které mělo město ochránit proti tureckým vojskům. Pozorujeme mohutné zdi, které se nám zdají být nedobytné. Turci však město po dlouhém obléhání přece jen obsadili. Pokračujeme v prohlídce a jednou z hlavních městských ulic Evans, přicházíme na náměstí Kornárou. Zde stojí veliká fontána od G. Bemba, do níž je vestavěna i římská bezhlavá socha. Ve stínu vysokých stromů jsou kolem fontány rozestaveny stolky se židlemi, které jsou součástí zahradní kavárny. Usedáme zde ke krátkému odpočinku a pak se vydáváme na procházku ulicí se zajímavým jménem Odhós 1866, na které se nachází tržiště. Úzká ulice je plná stánků s nejrůznějším zbožím, mezi kterým převládají potraviny. Procházíme kolem pultů s ovocem, zeleninou, domácím sýrem, vínem a pálenkou rakí. Prodavači nás lákají k nákupu a nabízí ochutnávku svých produktů. Přicházíme na konec ulice a opouštíme trh, který má neopakovatelnou atmosféru. Ocitáme se na náměstí Venizélou, uprostřed kterého stojí fontána Morosini ze sedmnáctého století.

Kréta, Iráklion, fontána Morosini

Překrásně vyzdobená kašna sestává ze čtyř mramorových postav lvů, v jejichž tlamách jsou chrliče na vodu. Nad hlavami lvů je umístěna velká mramorová mísa, ze které tryská vodotrysk. Spodek fontány tvoří bohatě zdobená členitá kašna. Pózujeme před fontánou, abychom si pořídili snímek na památku a kolem četných restaurací procházíme náměstím směrem k severu. Stojí zde řada významných budov. Míjíme radnici a basiliku Sv. Marka, která je využívána rovněž jako galerie. Blížíme se ke krásné budově z bílého kamene s mnoha okny v průčelí a s bohatě zdobenou atikou. Je to kostel Sv. Tita s nevelkou kopulí a s křížem umístěným na jejím vrcholu. Severní části náměstí dominuje krásná budova benátské lodžie s balustrádami. Budova sloužila jako jakýsi klub pro šlechtu a pořádali se zde společenské akce. Pokračujeme v procházce městem, jdeme ulicí Odhós 25.Avgoústou plnou obchodů, směnáren a kanceláří různých institucí. Odbočujeme do jedné z bočních uliček, kde vidíme zanedbaný dům, před kterým je dřevěná ohrada. Dům s rozbitou střechou, vyvrácenými domovními dveřmi a vytlučenými okny je zřejmě určen k demolici. Na zdech domu a na ohradě před ním je řada nápisů, které sem umístili skvoteři, kteří dům obsadili. Míjíme tuto novodobou, nechtěnou, městskou atrakci a vydáváme se směrem k přístavu.

Přístav

Po rušné ulici Sophokles Venizélou přicházíme na okraj přístavu. Pozorujeme rybářské lodě zakotvené u mola ve Starém přístavu. Molo přiléhá k masivní kamenné hrázi, která slouží jako vlnolam. Vedle lodí leží sítě a další potřeby rybářů. Na druhé straně přístavu kotví desítky jachet různých velikostí. Vydáváme se po hrázi, na jejímž konci stojí mohutná benátská pevnost Kástro Koúles, střežící vjezd do přístavu. Míjíme rybáře, kteří na molu opravují své sítě. Přicházíme k pevnosti, nad jejímž vchodem je na zdi umístěn veliký reliéf lva, který býval symbolem města. Pozorujeme z mola zástavbu domů stojících za přístavem. Před nimi vidíme veliké kamenné objekty s klenutými stropy, které dříve sloužily jako zbrojnice. Za molem, ohraničujícím Starý přístav, se nachází osobní přístav, ve kterém kotví dva obrovské trajekty. Sledujeme, jak do jednoho z nich vjíždí řada osobních automobilů. Vedle trajektu kotví krásná výletní loď. Za dalším molem, které je poseto jeřáby, leží nákladní přístav. Kotví v něm několik nákladních lodí a jeřáb na jednu z nich nakládá kontejnery seřazené na molu. Od moře se k městu přibližuje letadlo. Sledujeme jak klesá a posléze přistává na letišti, které se nachází na okraji města, nedaleko od přístavu. Chvíli ještě pozorujeme ruch v přístavu a vydáváme se po sluncem zalité hrázi zpátky do města. Máme ještě v plánu návštěvu věhlasného Archeologického muzea.

Archeologické muzeum

Kréta, Iráklion, Archeologické muzeum

Přicházíme k Archeologickému muzeu v Iráklionu. Vstupujeme do nepříliš pěkné budovy, která byla postavena spíše prakticky, než aby ohromovala svým vzhledem. Ohromující jsou naopak sbírky minojského umění, které jsou v muzeu vystaveny. Na zhlédnutí všech exposic by nestačil ani celý den, zaměřujeme se proto jen na nejvýznamnější vystavené exponáty. V prvním sále si prohlížíme předměty z počátku minojské civilizace. Zajímavá je zde miniatura býka, zvířete uctívaného Minojci. V dalším sále obdivujeme tajemný disk z Faistu, pocházející z doby kolem roku tisíc sedm set před naším letopočtem. Na obou stranách hliněného disku o průměru šestnáct centimetrů, jsou vytlačeny hieroglyfy, které nebyly dodnes úplně rozluštěny. Stejně tak nebylo zcela dešifrováno písmo Linear A, vyvinuté Minojci. Zápisy napsané pomocí tohoto písma na hliněných destičkách, jsou vystaveny v jednom z dalších sálů. Mezi nejkrásnější vystavené předměty patří obřadní nádoba ve tvaru býčí hlavy. Obdivujeme zejména její precizní zpracování a zachovalost. Naší pozornost budí i rekonstruované barevné fresky, které byly do muzea přemístěny z paláce Knossós. Zajímavé jsou rovněž sbírky zbraní, šperků a předmětů každodenní potřeby, dokládající vysokou technickou a kulturní úroveň Minojců.

Současná karma článku: 13.89
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Kréta, Iráklion, fontána Morosini

Kréta, Iráklion, Archeologické muzeum

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky