
Večerní Sydney
Provoz na dálnici M31 začíná houstnout a vozidla se jen pozvolna posouvají k největšímu australskému městu, k Sydney. Město bylo založeno v roce 1778 jako britská trestanecká kolonie. Dnes počet obyvatel aglomerace převyšuje čtyři miliony. Uzavřeni v dlouhé koloně aut se blížíme do středu města. Vracíme v půjčovně auta, se kterými jsme po jihovýchodě nejmenšího kontinentu najezdili přes jeden tisíc kilometrů. Po ubytování se vydáváme na procházku centrem města. Když přicházíme na Liverpool St., je již večer. Vydáváme se po ní směrem k nábřeží. Jdeme živou ulicí tvořenou pěknými městskými domy a vysokými mrakodrapy. Nad našimi hlavami nehlučně projíždí souprava Monorail, pohybující se po jedné koleji, umístěné asi čtyři metry nad chodníkem. Blížíme se k čínské čtvrti a stylovou bránou, se střechou s okraji zdviženými vzhůru, vcházíme na Dixon St. Je to pěší zóna, po jejíchž obou stranách jsou jeden vedle druhého umístěny stánky, ve kterých se nabízí rozličné zboží. Vidíme zde suvenýry, hudební nosiče, textil, hodinky, parfémy, hračky, kožené výrobky a spoustu dalších věcí. Prodejci se snaží voláním přilákat pozornost kolemjdoucích a navzájem se při tom překřikují. Kromě prodejních stánků míjíme také vykladačky karet, maséry a různé kejklíře. Ulice je doslova napěchována lidmi. Samozřejmě nechybí stánky s občerstvením. Pokaždé, když procházíme kolem některého takového stánku, linou se do okolí exotické vůně. V nabídce převažují různé druhy grilovaného masa. Neodoláme a kupujeme si grilovanou chobotnici. Chapadla nabodnutá na špejli nevypadají nijak vábně. Se sebezapřením se zakusujeme do prvního sousta, maso je však chutné a křehké. Zbytek porce rychle mizí v našich útrobách. Pikantní občerstvení zapíjíme výborným místním pivem v jedné venkovní restauraci. Čas rychle utíká, je již pozdní večer a pouliční ruch utichá. Postupujeme ulicí až na její konec, procházíme další bránou a vydáváme se již ztichlými ulicemi zpátky do hotelu.
Sydneyská Opera
Druhý den ráno se vydáváme na další prohlídku města. Začínáme v Hyde Parku. Procházíme mezi vzrostlými stromy za nimiž se tyčí televizní věž a vysoké mrakodrapy. Jdeme okolo katedrály St. Mary a vstupujeme dovnitř. V obrovské chrámové lidi si připadáme úplně ztraceni. Míjíme budovu parlamentu a přicházíme do botanické zahrady, kde nás vítají stovky velikých vřeštících netopýrů, zavěšených na větvích stromů. Prohlížíme si tropické rostliny umístěné ve velikém skleníku. Nad vodní nádrží, zabírající velkou část skleníku, vidíme tabulku, pozor na krokodýly. Zbytek prohlídky se pro jistotu držíme co nejdále od okraje nádrže. Opouštíme zahradu a chodníčky lemovanými záplavou nejrůznějších květů scházíme do parku na nábřeží. Na udržovaných trávnících tu polehávají lidé a opalují se. Jiní se věnují míčovým hrám. Před námi se otevírá krásný pohled na mrakodrapy stojící podél zálivu. Přicházíme na nábřeží a za obloukem zálivu již vidíme světoznámou budovu Sydneyské opery, zalitou poledním sluncem. Jdeme podél kamenného zábradlí dál, abychom si našli nejlepší místo na fotografování. Necháváme se zvěčnit s budovou s typickou členitou střechou, která vypadá jako by byla sestavena z dílků gigantického pomeranče. Chvíli se kocháme pohledem na scenérii, kterou jsme mnohokrát viděli v nejrůznějších časopisech a filmech. Vydáváme se podél nábřeží blíže k budově. Stoupáme po širokém schodišti do jejích útrob. Všude uvnitř je plno turistů. U pokladen stojí lidé ve dlouhých frontách na vstupenky. Vycházíme ven a usedáme na schodiště, abychom si vychutnali pocit, že jsme právě navštívili jednu z nejznámějších budov na světě. Scházíme po schodech dolů do přístavu. Jdeme podél nábřeží a proplétáme se spoustou lidí. Blížíme se k místu odkud přichází neobvyklé zvuky. Aborigines, spoře odění potomci původních obyvatel, pomalováni pestrými barvami, tady hrají na dlouhé dřevěné píšťaly. Míjíme molo, kde kotví obrovská výletní loď, kterou jsme pozorovali ze schodiště před operou. Vystupujeme po kamenném schodišti k majestátnému mostu Harbour Bridge, který se klene vysoko nad přístavem. Z mostu se nám naskýtá úchvatný pohled na přístav s operou v pozadí. Vracíme se zpátky do přístavu, nastupujeme na jednu z lodí a vydáváme se na okružní plavbu. Sedíme na otevřené zádi lodi a necháváme se ochlazovat osvěžujícím vánkem. Loď proplouvá pod mohutným mostním obloukem, který spojuje severní a jižní část města. Plavidlo míří do úzkého zálivu. Míjíme loď vojenského námořnictva, zakotvenou u břehu. Vedle ní se na hladině pohupuje ponorka, která se pro turisty stává vděčným objektem na focení. Zachycujeme ještě poslední pohled na přístav, operu a most. Pak opera mizí a loď vplouvá do zálivu. Ten je lemován dřevěným molem, u kterého zakrátko kotvíme.
Mořské akvárium
Vystupujeme a jdeme do nedalekého mořského akvária. Procházíme vstupní branou a ocitáme se v šeru výstavních sálů. V akváriích různých velikostí pozorujeme mořské živočichy roztodivných tvarů a barev. Ve velikém volném bazénu obdivujeme mrštnost lachtanů. Po železném schodišti scházíme k základům velkého bazénu. Na jeho dně je skleněný tunel, který prochází napříč bazénem. Jdeme tunelem a nad hlavami nám plavou rejnoci, mořští okouni, žraloci a další druhy ryb. Postupujeme přes další a další sály až je prohlídka u konce. Je na čase, už máme ze všech těch vodních živočichů v hlavách zmatek. Vystupujeme na denní světlo. Z nábřeží se vydáváme do centra Sydney. Za chvíli již stojíme na George Street u Victoria Building. Je to nádherná budova, ve které je v několikapatrových pasážích umístěno plno luxusních butiků a útulných kavárniček. Nedaleko od vchodu do budovy stojí bronzová socha královny Victorie, po které je objekt pojmenován. Naproti přes ulici stojí výstavná budova radnice. Vcházíme do Victoria Building, procházíme pasážemi a obdivujeme vystavené zboží. Vycházíme na George Street, která je plná lidí. Znenadání se obloha zatáhne, zahřmí a spustí se prudký liják. Za chvíli je ulice plná vody. Voda nestačí odtékat do kanalizace a přes obrubník teče po schodišti do metra. Vody je tolik, že musel být provoz metra zastaven. Schováváme se před deštěm do obchodního domu. V tom přijíždí vozidlo hasičů, zastavuje u chodníku a hasiči z něj chvatně vystupují. S hasícími přístroji v ruce sbíhají po schodech do suterénu. Asi po deseti minutách se hasiči celí špinaví od černých sazí vrací zpátky k autu. Déšť neustává. Nemáme již mnoho času a tak se déšť nedéšť, vracíme do hotelu. Balíme zavazadla a vydáváme se na letiště. Opouštíme Sydney, největší a údajně také nejkrásnější město Austrálie. Odletem ze Sydney končí také naše cesta po Austrálii. Během našeho pobytu jsme viděli krásná města, malebný venkov a podmanivou přírodu této veliké země. Krásy Austrálie by si jistě zasloužily hlubší poznání. Itinerář naší cesty okolo světa je však pevně daný a tak míříme na Nový Zéland k protinožcům.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky