nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Na návštěvě v pralese.

Probouzíme se do pěkného dne. Přes moskytiéru, která je natažena v okně bungalovu místo skleněné tabule, pozorujeme prales, zda neuvidíme zdroj zvuků, které se odsud v noci ozývaly. Nevidíme však nic neobvyklého. Dnes máme na programu procházku pralesem. Jdeme na okraj kempu, kde na nás čeká jeden z indiánů, kteří nás včera vozili po řece. Jmenuje se Juri a má s sebou tradiční výbavu. V ruce drží luk se šípy a za opaskem má zasunuté pouzdro s mačetou. Říká, že pochází z vesnice vzdálené asi sto kilometrů od kempu, a že studoval na univerzitě v Manaus, kde se naučil anglicky.

Jak indiáni loví zvěř

Procházka Amazonským pralesem s indiánským průvodcem

Procházka Amazonským pralesem s indiánským průvodcem

Vydáváme se na cestu. Juri se před vstupem do pralesa lehce uklonil a pozdravil indiánským jazykem, asi tak jako my zdravíme u dveří, když jdeme k někomu na návštěvu. Vysvětluje nám, že indiáni mají k pralesu úctu, neboť jim poskytuje vše potřebné k životu. Vcházíme po vyšlapané pěšince do pralesa, ta se za chvíli ztrácí a my jsme úplně obklopeni zelení. Všude kolem nás rostou vysoké kapradiny a keře různých tvarů a velikostí. Vidíme spoustu stromů, od slabých jako naše paže, až po velikány s kmenem silným přes jeden metr a vysokých i několik desítek metrů. Zem je pokryta vrstvou listí. Z koruny jednoho stromu se ozývá ostrý hlas nějakého ptáka. Juri říká, že je to kapitán pralesa, a že svým hlasem reaguje na přítomnost člověka v lese. Po několika stech metrech nevíme kde jsme. Juri nás však vede neomylně dál. Na jednom místě musíme překonat potok, který máme v cestě. Juri pomáhá galantně ženám ze skupiny překážku překonat. Za potokem indián zastavuje u stezky vyšlapané zvěří a předvádí nám, jak domorodci loví zvěř. Připevní luk ke kmeni slabého stromu tak, aby šíp směřoval na stezku. Napne tětivu, vloží šíp a tětivu zafixuje provazem ke stromu na protější straně stezky. Zvíře procházející po stezce zavadí o provázek, spustí samostříl a šíp jej zasáhne. Juri nám to názorně předvádí. Větví ťukne do lanka, šíp vyletí a zabodává se hluboko do kůry stromu na druhé straně stezky. Tímto způsobem indiáni loví malou zvěř, jako například kapibary.

Jak zahnat žízeň v pralese

Procházka Amazonským pralesem, liána jako zdroj pitné vody

Procházka Amazonským pralesem, liána jako zdroj pitné vody

Jdeme dál pralesem a Juri nás seznamuje s některými zajímavými stromy. Zastavuje u stromu makuku. Průměr jeho kmene u země je přes dva metry a vysoký je jako mnohopatrový dům. Juri říká, že tento velikán je starý přes tři sta let. Dále vidíme strom mata mata, jehož tvrdé dřevo se používá na výrobu nábytku a strom toboko, ze kterého indiáni vyrábí zbraně. Juri mačetou neřezává kůru jednoho stromu. Je to kaučukovník, který po chvíli z rány v kmeni roní latex. Těžba kaučuku a jeho zpracování bylo v Amazonii na vrcholu asi před sto lety. Tehdy majitelé kaučukovníkových plantáží pohádkově zbohatli. Po objevení syntetického kaučuku, těžba postupně upadala, až se zastavila úplně. Všude kolem nás rostou liány. Je jich tu mnoho druhů. Visí dolů z větví stromů nebo se obtáčí kolem jejich kmene. Některé z nich dokonce rostou do šroubovice a vypadají jako by to bylo spletené lano. Juri usekává asi metr dlouhý kus jedné liány. Je to druh, který indiánům poskytuje občerstvení pitnou vodou. Liána se zvedne, sklopí do svislé polohy a z useknutého kusu liány vytéká pramének vody. Stačí jen zaklonit hlavu a nechat pramének stékat do úst. Další pozoruhodný strom rostoucí v pralese je raba. Ten slouží indiánům k dorozumívání na dálku. Juri vytahuje mačetu z pouzdra a tupou stranou buší do kmene stromu. Pralesem se rozléhají dunivé zvuky. Indiáni si dokáží pomocí kombinace těchto zvuků předávat na dálku informace. Na jednom stromě rostou asi deset centimetrů dlouhé trny. Tyto trny používají indiáni jako hroty k šípům. Juri se zastavuje u stromu se světlou hladkou kůrou. Přikládá na něj dlaň, na kmeni se začínají hemžit mravenci žijící uvnitř kmene. Juri si je nechává nalézt na ruku. Pak je prsty rozemne a potírá si dlaněmi paže. Nechává nás přičichnout ke své dlani. Ta kupodivu příjemně voní. Tímto způsobem získávají indiáni z mravenců přírodní odpuzovač hmyzu, který je navíc ještě voňavý. Moje partnerka zkouší postup opakovat po Jurim. Něž však stačila mravence rozetřít, nalezli jí pod rukáv košile. Dlouhou dobu jí pak trvalo, než se jich zbavila.

Zelená lékárna

Průvodce říká, že prales je pro indiány zelená lékárna. Indiáni dokáží z rostlin rostoucích v pralese připravit lék na téměř všechny neduhy. Například z kůry stromu tarapa nauba dokáží připravit lék proti žluté zimnici a z jiného stromu pak dokonce i přípravek na mužskou potenci, jakousi přírodní viagru. Jdeme dál zelenou džunglí mezi vysokými stromy. Juri se zastaví, ulamuje slabou větvičku a sklání se k zemi. Zasouvá větvičku do otvoru v listí a pohybuje s ní směrem dovnitř a zase ven. Nechápeme co to dělá. Juri nám vysvětluje, že v díře má úkryt tarantule, a že se jí snaží vypudit. K veliké radosti krásnější poloviny skupiny pavouk ze svého úkrytu nevylezl, asi byl zrovna na lovu. Za nedlouho jdeme okolo jakési hnědě zbarvené hromady, která vyhlíží jakoby byla z písku. Je to termitiště, kterých je v pralese spousta. Nedaleko nás vidíme na větvi stromu zeleného hada. Juri říká, že had není jedovatý, a že v pralese žije mnoho druhů hadů, včetně anakondy. Kromě mnoha druhů jiných zvířat v pralese žije také jaguár, levhart, puma a ocelot. Všechny tyto šelmy dokáží indiáni ulovit. Procházka pralesem končí a my se vracíme do kempu. Břeh řeky, po kterém procházíme je pokryt bílým pískem. Juri nám vysvětluje, že se zde těžil písek na stavbu přistávací dráhy letiště v Manaus, a že prales na místě těžby již nevyroste. I kdyby byla slabá vrstva úrodné půdy, která byla odstraněna po vykácení stromů, vrácena na původní místo, déšť by jí stejně splavil do řeky. Tímto způsobem dochází v místech těžby dřeva k nevratné devastaci pralesa. Kráčíme pomalu vrstvou písku a přemýšlíme o tom, co jsme v pralese viděli. Po tom, co jsme se dověděli o způsobu života místních indiánů, o kterých si my Evropané myslíme, že jsou to divoši, smekáme před nimi pomyslný klobouk.

Blog: Poznámky z cest
Téma: BRAZÍLIE
Názory k zápisku: zatím žádné
9.3.2009 16:05
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 14.85
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Procházka Amazonským pralesem s indiánským průvodcem
Procházka Amazonským pralesem s indiánským průvodcem
Procházka Amazonským pralesem, liána jako zdroj pitné vody
Procházka Amazonským pralesem, liána jako zdroj pitné vody
Procházka Amazonským pralesem, liána jako zdroj pitné  vody-1
Procházka Amazonským pralesem, liána jako zdroj pitné vody-1
 


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist