Luxorské chrámy

Luxor je jedno z nejstarších měst Egypta, známe také jako Veset nebo Théby. Veset býval hlavním městem říše a dodnes se zde zachovaly významné památky. Na východním břehu Nilu jsou to krásné chrámy a na západním pak Údolí králů a další pamětihodnosti.

Chrám v Karnaku

Opouštíme loď kotvící u břehu Nilu, nedaleko centra Luxoru. Nastupujeme do autobusu a po nábřežní promenádě Kornish Al Nile, se vydáváme na cestu proti proudu řeky. Po krátké jízdě vystupujeme na parkovišti před Amonovým chrámem v Karnaku. Parkoviště je obklopeno řadami krámků se suvenýry. Vydáváme se po široké přístupové cestě, lemované dvěma řadami sfing s beraní hlavou, ke chrámu. Vstup do něj tvoří dobře zachovaný pylon, vysoký přes čtyřicet metrů. Vcházíme bránou na velké nádvoří, po jehož stranách stojí sloupové haly. Po kamenné dlažbě přicházíme k druhému pylonu a procházíme jím do velkolepé sloupové síně, široké několik desítek metrů. Procházíme mezi řadami sloupů, které jsou vysoké dvacettři metry a připadáme si jako trpaslíci. Odbočujeme z hlavní chodby a před námi se objevuje doslova les mohutných sloupů. Jejich hlavice mají tvar lotosového květu a jejich povrch je ozdoben reliéfy.

Egypt, Luxor, sloupová síň chrámu v Karnaku

Vysoko nad našimi hlavami pozorujeme masivní překlady, které spojují jednotlivé sloupy. Tyto kamenné kvádry, které dříve nesly strop, jsou pokryté reliéfy a na některých se dokonce zachovaly zbytky barevné výzdoby. Vracíme se na hlavní chodbu a opouštíme sloupovou síň. Cestou vedoucí středem chrámového komplexu procházíme dalšími třemi pylony a přicházíme na nádvoří, na němž stojí obelisk královny Hatšepsut. Štíhlý komolý jehlan je vysoký dvacetosm metrů a je vytesaný z jediného kusu červené žuly. Obdivujeme jeho eleganci a nesmírnou výšku. Vůbec si nedokážeme představit, jak mohli stavitelé před tisíciletími tak těžký kamenný hranol dopravit ze vzdáleného lomu do chrámu a vztyčit jej. Prohlídka chrámu pokračuje. Proplétáme se mezi turisty a přicházíme ke svatyni boha slunce, ve které bývala uložena sluneční bárka, která měla zesnulého faraóna převézt do říše bohů. Na stěnách a na sloupech svatyně pozorujeme bohatou výzdobu, tvořenou hieroglyfickým písmem a rytinami mytických postav. Vycházíme ven ze svatyně, opouštíme hlavní areál chrámu a postupujeme k posvátnému jezeru. U jeho břehu je uložena část druhého obelisku, který se během prací rozlomil. Nedaleko kamenného torza stojí sloup, na kterém sedí asi metr veliký kamenný skarabeus. Kolem něj krouží skupiny turistů. Obcházíme také třikrát okolo sloupu a jestli je stará pověst pravdivá, tak se nám vyplní to, co jsme si v duchu přáli. Prohlídka Amonova chrámu končí a my opouštíme areál, který je zřejmě největším chrámovým komplexem na světě.

Dílna na výrobu papyrusu

Od Amonova chrámu se vracíme zpátky do centra Luxoru. Projíždíme živými ulicemi a zastavujeme se zde na prohlídku dílny, kde se vyrábí papyrus. Jeden ze zaměstnanců nás seznamuje s postupem výroby. Starší muž nám nejprve ukazuje trojhranné stéblo šáchoru, latinsky Cyperus papyrus, který je základní surovinou pro výrobu. Stéblo se nejprve zbaví zelené povrchové vrstvy a zbylá bílá dřeň se podélně nakrájí na tenké plátky. Plátky se pak máčí několik dnů ve vodě, aby změkly. Posléze se proužky naklepou paličkou a válečkem se uhladí. Muž nás dále vede k ručnímu lisu. V něm se lisují různě veliké formáty, které vznikají z napříč poskládaných proužků. Pod lisem zůstávají polotovary několik dnů, aby proschly a spojily se. Vznikne tak velmi odolný list podobný papíru, na který se dá psát a malovat. Průvodce nám předvádí, jak je hotový papyrus pevný. Postupně jej ohýbá, skládá a pokouší se jej roztrhnout. Papyrus však tomu všemu odolává. Exkurze je u konce a muž se s námi loučí. Součástí dílny je také prodejna, ve které si zakupujeme jako suvenýr papyrus s hieroglyfickou abecedou.

Chrám Luxor

Egypt, Luxor, sochy Ramsese II. před chrámem Luxor

Po ulici Mabad Al Oksor přijíždíme k chrámu Luxor. Když procházíme vstupní bránou do areálu, je již tma. Scházíme po svažité cestě a před námi se objevuje chrám nasvětlený desítkami světel. Vše v okolí chrámu je naopak skryto ve tmě. Umně osvětlené zdi a průčelí chrámu vystupující z temnoty, navozují atmosféru faraónských dob. Ta je tak podmanivá, že už jen čekáme, jak každým okamžikem vyjde z brány bíle oděná postava kněze. Místo něj však z chrámu proudí zástupy turistů. Přicházíme před mohutný pylon, který je přes čtyřicet metrů vysoký a dobře zachovaný. Evropané, Asiaté i Afričané tu popocházejí a fotografují štíhlý obelisk a velké sochy faraóna Ramsese II., střežící hlavní bránu. Uchváceni pohádkovou krásou, kterou máme před očima, vcházíme do chrámu. Procházíme bránou a ocitáme se na velkém nádvoří, obestavěném řadami sloupů. Přes nádvoří se dostáváme ke sloupové kolonádě, tvořené dvěma řadami silných, šestnáct metrů vysokých sloupů. Sloupy jsou osvětlené žlutým světlem, které zvýrazňuje jejich ozdobné hlavice. Kráčíme mezi sloupovím až na další nádvoří. V jeho klidných zákoutích se necháváme okouzlit romanticky nasvícenými sochami. Procházíme přes nádvoří, dlážděné velkými kamennými deskami, až na jeho konec, kde je vstup do svatyně Amenhotepa III. Postupujeme zastřešenou svatyní až do místnosti, kde bývala umístěna faraónova sluneční bárka. V sále se tísní spousty lidí a jeho potemnělý prostor ozařují záblesky z fotoaparátů. Přes další místnosti postupujeme zpátky na nádvoří. Vracíme se přes něj a přes sloupové kolonády zpět k hlavnímu pylonu a vycházíme ven z chrámu. Prohlídka jedné z nejznámějších a nejkrásnějších pamětihodností Egypta končí. Ještě chvíli postáváme před chrámem, pozorujeme osvětlené sochy a pylon a pak se s hlavou plnou čerstvě nabytých dojmů vracíme na loď.

Současná karma článku: 8.06
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Egypt, Luxor, tržiště před chrámem v Karnaku	Egypt, Luxor, pylon chrámu v Karnaku
Egypt, Luxor, sloupová síň chrámu v Karnaku	Egypt, Luxor, pylon chrámu Luxor
Egypt, Luxor, sochy Ramsese II. před chrámem Luxor	Egypt, Luxor, sochy uvnitř chrámu Luxor

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky