La Paz

Bolívie, La Paz, lidová jídelna na náměstí Mendosa

Stojíme uprostřed La Pazu na náměstí Pedro Domingo. Vydáváme se po pěší zóně, na které je množství obchodů. Procházíme kolem několika písařů. Ti sedí v řadě na židlích přímo na chodníku. Každý před sebou má malý stoleček, na něm psací stroj a píše nějaký dokument. Tato služba je určena pro ty, co neumí psát a potřebují napsat nějakou písemnost. Písaři mají dost práce, neboť v Bolívii je asi čtvrtina lidí negramotných. Odbočujeme z pěší zóny do parku Rosinho. Procházíme kolem červeně natřené budovy městského divadla. Jdeme strmou uličkou na náměstí Mendosa, kde jsou soustředěny lidové jídelny. Jsou to dlouhé plechové haly, kde se vaří, peče a smaží nejrůznější pokrmy. Od polévek, masových ovarů, grilovaných mas, až po různé pečivo. Jídlo se pak konzumuje u stolků přímo v hale. V hale je horko, vzduch je prosycen různými pachy a vůněmi a je téměř nedýchatelný. Procházím halou podél stolů a fotím. Jeden ze strávníků sedících u stolu, zlostně gestikuluje směrem ke mně a zlobí se, že ho fotím. Muž vypadá tak rozzlobeně, že raději odcházím. V parku vedle hal sedí několik fotografů u svých archaických dřevěných přístrojů a nabízí své služby. Z náměstí jdeme úzkou uličkou na hlavní třídu.

Ulice mnoha jmen

Bolívie, La Paz, hlavní ulice Prado

Hlavní třída protíná celé vnitřní město. Její jednotlivé úseky mají svá jména, ale obyvatelé města jí říkají Prado. Z lávky pro pěší, která vede nad Pradem vidíme centrální část hlavní třídy s katedrálou. Sestupujeme z lávky a vydáváme se na procházku podél Prada. Proplétáme se mezi stánky s občerstvením a suvenýry, umístěnými na chodníku. Ulice je lemována výškovými budovami. Procházíme po hlavní ulice, která je rozdělena travnatým pásem, upraveným jako park. Usedáme zde na lavičku k odpočinku. Po chvíli k nám přichází mladý čistič bot a nabízí své služby. Chceme nechat mladíkovi vydělat a necháváme si vyčistit boty. Když je s prací hotov, žádá od nás dvacet boliviánů za každý pár, což je mnohonásobně více než je běžná cena. Dáváme mu dvacet za oba páry. I tak na nás čistič hodně vydělal, neboť běžná cena je dva boliviány za pár. Odbočujeme z hlavní třídy do úzkých uliček starého města. Rázem se ocitáme v jiném světě. Úzké uličky jsou plné obchůdků a chodníky jsou obloženy vystaveným zbožím. Procházíme kolem muzea koky. Přicházíme do ulice Calle Mexiko. Vedle spousty pouličních krámků je zde také řada malebných zákoutí. Připadáme si jako by se tu zastavil čas. Kolem nás jsou staré nízké kamenné domy s krámky plnými rukodělných výrobků, vyráběných po staletí stále stejným způsobem. Indiánské prodavačky jsou oblečené do tradičního oděvu a nikde ani stopa po moderní civilizaci. Celkový dojem kazí jen malý televizor, na kterém prodavačka, aby si zkrátila dlouhou chvíli, sleduje jeden z nekonečných seriálů.

Život na chodníku Opouštíme staré město a vydáváme se jednou ze strmých uliček vzhůru do kopce, k náměstí Santa Crus. Chodníky jsou plné obchodníků, kteří nabízejí různé občerstvení. Plátky sladkých ananasů, oloupané pomeranče, jádra para ořechů, plněné sladké pečivo, čaj, sladkou šťávu z ovoce a mnoho dalšího. Neodoláme a porušujeme cestovatelskou zásadu nejíst a nepít nic z toho, co se prodává na ulici. Postupně ochutnáváme některé nabízené produkty. Jdeme ulicemi plnými stánků a lidí dál. Bez nadsázky se dá říci, že se zde vše odehrává na ulici. Kromě obchodníků i různí řemeslníci pracují přímo na chodníku. Vidíme celé rodiny jak sedí na chodníku a společně jí. Uvědomujeme si, že nic z toho co tu vidíme není divadlo pro turisty, ale že je to součást každodenního života místních lidí. Přicházíme na náměstí Santa Crus.

Bolívie, La Paz, náměstí Santa Crus, v pozadí vulkán Illimani

Z terasy uprostřed náměstí je překrásný výhled na sněhem pokrytý vrchol vulkánu Illimani. Hora je vysoká 6880 metrů a tvoří přirozenou kulisu města. Indiáni žijící ve městě si zachovali mnoho ze svých tradic. Jejich součástí jsou i mnohé oslavy. Jedné takové oslavy jsme právě svědky. Přes náměstí Santa Crus prochází za doprovodu hřmotné kapely průvod indiánů, oblečených do pestrých krojů. Mnoho indiánů má na hlavě různé masky. Před průvodem jede policejní auto a usměrňuje dopravu tak, aby mohl průvod nerušeně projít. Vracíme se do starého města. Již se zešeřilo a v uličkách se rozhořely stovky světel, které ještě umocňují magickou atmosféru tohoto místa. I když lidí v ulicích značně ubylo, obchodníci stále ještě ve stáncích nabízejí svoje zboží. Ještě chvíli se touláme uličkami a pak míříme zpátky do hotelu. Náš pobyt v hlavním městě Bolívie končí. Zítra ráno již odjíždíme do Peru. Neradi se loučíme s tímto zajímavým městem. I když se La Paz nemůže pochlubit výstavnými paláci a starými pamětihodnostmi, úplně nás okouzlil. V ulicích města na návštěvníky dýchá duch starých časů. Lidé tu žijí svým pomalým tempem, bez shonu a spěchu, tak typickému pro náš způsob života.

Současná karma článku: 10.54
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Bolívie, La Paz, hlavní ulice Prado	Bolívie, La Paz, pouliční prodavačka
Bolívie, La Paz, krámky v ulici Calle Mexiko	Bolívie, La Paz, v ulicích města
Bolívie, La Paz, lidová jídelna na náměstí Mendosa	Bolívie, La Paz, fotograf na náměstí Mendosa
Bolívie, La Paz, v ulicích města	Bolívie, La Paz, pouliční prodavači
La Paz Zobrazit všechny obrázky — celkem 10 obrázků

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky