Kréta od severu k jihu

Bali

Letovisko Bali vzniklo z původní rybářské vesnice. Leží, obklopeno horami, na severním pobřeží Kréty, nedaleko města Réthimnon. Vydáváme se z okrajové části Bali do přístavu. Procházíme po úzké asfaltové silnici kolem zdravotního střediska, jdeme kolem zahrad, ve kterých jsou umístěny hotely, míjíme penziony, malé obchůdky a taverny stojící podél silnice. Blížíme se k Rajské pláži, která je údajně nejkrásnější v celém okolí. Úzká pláž s jemným pískem leží v malé zátoce sevřena skálami. Zátoka s průzračnou teplou vodou je nejen místem k příjemnému koupání, ale také k pozorování podmořského života. Skalnaté útesy, nacházející se na obou okrajích zátoky, jsou místem hojného výskytu vodních rostlin, mezi kterými se prohání hejna rybek. Přicházíme k pláži, která je od silnice oddělena pouze nízkou betonovou zídkou. Pláž je poseta slunečníky a lehátky. V písku na okraji pláže stojí osmahlý starší muž v bílé zástěře a s bílou čepicí na hlavě. Je to místní pekař, který na pláž právě přinesl čerstvě usmažené koblihy. Ty jsou naskládané na velikém platě, které má muž zavěšené pomocí popruhu na krku. Muž hlubokým silným hlasem svolává zákazníky. Zakrátko se před ním vytvoří fronta nedočkavých turistů, kteří si po chvíli čekání v ubrousku odnáší voňavou pochoutku. Odcházíme od pláže, stoupáme do prudkého kopce a v uších nám stále zní rytmické vyvolávání pekaře „…chocolate, marmalade, very, very, good“. Po chvíli nás silnice přivádí na skálu, která se vypíná vysoko nad přístavem. Stojíme na okraji asfaltky a pozorujeme malebný přístav obklopený starými kamennými domy. Scházíme po strmých schodech dolů. Procházíme kolem domů rybářů a několika taveren a míříme k přístavu. Vydáváme se po široké kamenné hrázi na její konec. Míjíme rybářské lodě a jachty zakotvené u mola. Mezi loděmi pozorujeme ve vodě hejna ryb. Přicházíme k lodi, u které již čeká hlouček lidí. Nastupujeme spolu s nimi na plavidlo, které nás má dopravit k jedné z nedalekých místních zajímavostí.

Pánormos

Kréta, městečko Pánormos

Usazujeme se asi s třiceti dalšími pasažéry na dřevěné lavice umístěné na palubě. Lodník dává pokyn své, asi třináctileté dceři, která mu dělá pomocníka. Dívka odvazuje tlusté lano, pomocí kterého je loď upoutána k molu a plavidlo vyplouvá. Opouštíme přístav a loď míří podél skalnatého pobřeží na západ. Příď plavidla rozráží temně modré vody Krétského moře. Vítr zvedá vznikající vodní tříšť a ta skrápí turisty na palubě. Asi po půlhodině plavby lodník snižuje rychlost a stáčí loď ke skalnatému pobřeží. Jak se blížíme ke břehu, rozeznáváme ve skále tmavý otvor. Je to veliká jeskyně, cíl naší cesty. Lodník stojící u kormidla vede plavidlo pomalu do jeskyně. Nad hlavami nyní máme skalní klenbu a vedle boku lodi je téměř na dosah stěna jeskyně. Lodník zastavuje plavidlo, které se teď nachází celé ve skalním prostoru. Vlny pohupují lodí a chvílemi to vypadá, že její bok musí narazit na skálu. Závěrky fotoaparátů cvakají, aby zvěčnily pasažéry pózující na přídi lodi se stěnou jeskyně v pozadí. Lodník po chvíli spouští zpětný chod a loď se pomalu vysouvá z jeskyně. Opouštíme zajímavý přírodní útvar a po krátké plavbě znovu zastavujeme u pobřeží. Nacházíme se v opuštěné romantické zátoce obklopené vysokými skálami. Hradba skal na jedné straně zátoky zasahuje daleko do moře. Na jejím konci je ve zvětralé hornině veliká přírodní brána, kterou vytvořil příboj. Kapitán spouští kotvu a my využíváme zastávku k osvěžení v křišťálově čisté, blankytně zbarvené vodě zálivu. Koupeme se v teplém moři a pozorujeme divoké kozy kri-kri, které se popásají vysoko nad námi na nepřístupných skaliskách. Po koupeli se vracíme na palubu, kde je pro nás již přichystáno občerstvení a domácí víno. V dobré náladě se usazujeme na lavice a plavba pokračuje. Zakrátko se blížíme k městečku Pánormos. Kapitán s přehledem vede loď do malého přístavu a pomocnice uvazuje loď. Vydáváme se po přístavním molu na prohlídku městečka. Procházíme úzkými uličkami rozpálenými sluncem a stoupáme hlavní ulicí lemovanou starými domy rybářů. Ulice je plná obchůdků a taveren. Prohlížíme si pestrou nabídku v jednom z obchodů se suvenýry, usedáme ve stinné taverně na občerstvení a pak pokračujeme v procházce městečkem. Odbočujeme do rozlehlého parku. Po udržovaných cestičkách se blížíme k basilice Sv. Sophie, která byla postavena v šestém století na skále nad přístavem. Procházíme kolem svatostánku vystavěného z bílého kamene, usedáme ve stínu vzrostlých stromů na lavičku a pozorujeme přístav ležící pod námi. Sestupujeme zpátky na pobřeží. Kolem veliké staré kotvy, vystavené na terase v sousedství jedné taverny, se vracíme do přístavu. Loď vyplouvá a vrací se zpátky do Bali. Slunce se již sklání k obzoru a pobřežní skály, které jsou nyní ve stínu, potemněly. Velikým obloukem obeplouváme skalní výběžek a vplouváme do baliského přístavu, ozářeného posledními paprsky zapadajícího slunce.

Cesta na jižní pobřeží

Kréta, soutěska Kotsifoú

Po silnici číslo 90 se vydáváme na jih Kréty. Silnice zprvu kopíruje severní pobřeží. U Réthimnonu odbočujeme na silnici číslo 97, která nás vede přímo na jih. Za městečkem Pale sjíždíme z hlavní silnice a pokračujeme po úzké asfaltce, která nás přivádí do kaňonu Kotsifoú. Ten je z obou stran sevřen vysokými divokými skálami, které jsou porostlé trsy polosuché trávy a růžicemi agáve s dlouhými dužnatými listy. Projíždíme kaňonem. Silnice v prudkých serpentinách klesá k moři. Ještě nějakou chvíli se cesta klikatí mezi skálami, ty se posléze rozestupují a před námi se otevírá pohled na Libyjské moře, jež omývá jižní pobřeží ostrova. Přijíždíme do letoviska Plakiás, které se rozprostírá podél dlouhého zálivu. Zastavujeme na promenádě nedaleko přístavu. Směrem k jihu se táhne dlouhá písečná pláž. Vydáváme se na procházku po betonovém chodníčku podél pláže. Na druhé straně pobřežní promenády stojí řada penzionů, hotelů a taveren. Před jednou z nich vidíme tabulku s česky napsaným jídelním lístkem. Pláž je jen sporadicky obsazena turisty. Dopřáváme si koupel v teplém moři a pak odpočíváme na písečné pláži. Opouštíme klidné letovisko. Projíždíme mezi vinicemi a olivovými háji. Míjíme bílé kostelíky roztroušené podél silnice. Přijíždíme na pobřeží, kde na skalnatém útesu stojí klášter Moní Préveli. V minulosti patřil klášter k nejvýznamnějším na Krétě, nyní zde žije již jen několik mnichů. Zastavujeme na parkovišti před hlavní bránou. Před sebou vidíme sluncem ozářené bílé kamenné budovy kláštera. Procházíme nádvořím ke kostelu. V muzeu obdivujeme sbírku krásných ikon. Ve stínu budov se vracíme na nádvoří, ze kterého je krásný výhled na moře. Odjíždíme z kláštera a zastavujeme u nedalekého památníku věnovanému spojeneckým vojákům padlým na ostrově za druhé světové války. Z informační desky se dovídáme, že mezi obětmi byli mimo jiné i vojáci z Austrálie. Chvíli setrváváme u prostého kamenného pomníku ve tvaru hranolu a pak odjíždíme po úzké klikaté cestě k nedalekému skalnímu útesu.

Palmová pláž

Nacházíme se na jižním pobřeží Kréty. Zastavujeme na parkovišti umístěnému na vysoké skále a zhusta obsazenému osobními automobily. Přicházíme na okraj skály. Hluboko pod sebou máme Libyjské moře a výška která nás od něj dělí, nám až bere dech. Vlevo vedle nás se nachází hluboký kaňon říčky Megalopotamos. Řeka na konci soutěsky tvoří lagunu, jejíž břehy jsou porostlé krásnými palmami, oleandry a eukalypty. Nad svěžími stromy vystupují divoké rozeklané skály. Na konci laguny překonává řeka písečnou pláž a vlévá se do moře. Stojíme na okraji strže, kocháme se pohledem na romantické skály, třpytící se lagunu a žlutou pláž. Celé místo je velice malebné a přímo vybízí k návštěvě, abychom se na pláž dostali, musíme nejdříve podniknout krkolomný sestup do kaňonu. Vydáváme se po stezce klikatící se téměř kolmou skálou do údolí. Místy musíme překonávat veliké balvany a jinde zase kloužeme po štěrku. Jde na nás závrať při pohledu do nesmírné hloubky, od které jsme odděleni jen chatrným dřevěným zábradlím. Opatrně se na úzké pěšině vyhýbáme turistům, vracejícím se proti nám z kaňonu na parkoviště. Konečně se nacházíme v údolí. Ještě se brodíme studenou vodou řeky, která nám sahá po kolena a již se ocitáme na pláži. Písek je sluncem tak rozpálený, že chůze po něm bez bot je téměř nemožná. Přicházíme na břeh laguny, která tvoří zadní okraj pláže. Pronajímáme si vodní šlapadlo a vydáváme se na plavbu po laguně. Plujeme podél břehu porostlého bujnou zelení. Za monotónního vrzání pedálů, míjíme další šlapadla a připlouváme na konec laguny. Sestupujeme do chladné vody a brodíme se korytem řeky plným velikých, vodou ohlazených balvanů. Usedáme na jeden z nich a pozorujeme malebné údolí. Po návratu na pláž uleháme na horký písek a sluníme se. Sledujeme místo, kde se řeka vlévá do moře. Sladká voda vytváří na hladině moře slabou vrstvu a nějakou dobu trvá než se promísí se slanou vodou. Celé to vypadá, jako by na hladině moře plavala vrstva oleje. Čas strávený na jednom z nejatraktiv­nějších míst celého ostrova rychle utíká a je čas, abychom se vydali na zpáteční cestu. Při pohledu na vysokou stěnu kaňonu, bychom však nejraději zůstali na místě. Nemáme však jinou možnost a tak se pouštíme do namáhavého výstupu. Udýcháni se vracíme na parkoviště a vyjíždíme na zpáteční cestu. Po krátké jízdě pustou krajinou, míjíme původní klášter Préveli. Jeho nízké kamenné budovy jsou opuštěné a většinu z nich již zcela zničil zub času. Přijíždíme k řece Megalopotamos. Zastavujeme se na občerstvení v taverně stojící na jejím břehu. Nedaleko od taverny se nachází starobylý benátský most. Brouzdáme se mělkou řekou a nad námi se klene vysoký, elegantní oblouk mostu. Krásný kamenný most se pro dopravu již nepoužívá. Stojí zde již jen jako připomínka dávných časů, kdy ostrov ovládali Benátčané. Pokračujeme v cestě, odbočujeme do údolí Amári, místa, kam zavítá jen málo turistů. Jedeme po úzké silničce malebnou, hornatou krajinou. Projíždíme poklidnými vesničkami, ve kterých jakoby se zastavil čas. Jejich uličky tvořené starými domy jsou liduprázdné. Jen před tavernou v jedné z vesnic, sedí kolem stolů osmahlí muži s knírkem a hrají vrhcáby. Zdejší vesnice byly za druhé světové války útočištěm partyzánů.Znovu projíždíme olivovými háji a ovocnými sady a blížíme se k pobřeží. S vnitrozemím se loučíme krásným pohledem na nejvyšší vrchol celého ostrova, majestátnou, 2456 metrů vysokou, horu Psiloritis.

Současná karma článku: 12.88
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Kréta, městečko Pánormos

Kréta, soutěska Kotsifoú

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky