Jak jsme spatřili bohyni

Nacházíme se nedaleko středu hlavního města Nepálu a míříme na náměstí Darbár. Na rohu jedné z ulic nás zastavuje člověk a žádá zaplacení poplatku za vstup do centra Káthmándú. Platíme požadovanou částku a dostáváme vstupenku s upozorněním, abychom si jí uschovali pro kontrolu. Během doby strávené v centru města, nás skutečně dvakrát kontrolovali kontroloři, zda máme poplatek, který se vybírá od všech turistů, zaplacen.

Náměstí Darbár

Nepál, Káthmándú, Bhagwati Temple na náměstí Darbár

Ulicí Paropakar Marga přicházíme na jižní okraj náměstí Darbár, na kterém stojí celá řada chrámů a dalších historických budov. Mezi nimi prochází houfy turistů s kamerami s fotoaparáty. Vydáváme se napříč náměstím na prohlídku památek. Postupně míjíme chrámy Kasthamandap, Trailokya Mohan, Maju Deval, Narayan, Shiva-Parvati a Bhagwati. Pak si prohlížíme sochu bohyně Kali, která je kvůli opravám obestavěna lešením z bambusu. Následně vidíme chrámy Jagannath a Taleju Temple a zcela na severním okraji náměstí pak chrám Kakeshwar. Nedaleko odtud je vchod do palácového komplexu Hanuman Dhoka, kde se nachází také Národní muzeum. Vstupujeme do muzea, jehož celá expozice je věnována královské dynastii. Sbírky obsahují kromě jiného předměty každodenní potřeby, které používali členové královské rodiny. Zajímavý je soubor fotografií z poloviny dvacátého století, zobrazující Nepálského krále při jednáních s předními světovými státníky. Součástí prohlídky je i výstup na dřevěnou věž, ze které je krásný výhled na střed Káthmándú.

Živoucí bohyně

Opouštíme muzeum a přicházíme na okraj náměstí Darbár, k paláci bohyně Kumari. Vstupujeme na nádvoří paláce. Třípodlažní cihlová budova je ozdobena dřevořezbou. Dveře, okenice, nadokenní oblouky, balkony, to vše je vyřezáno ze dřeva a ozdobeno nádhernými ornamenty. Místní průvodce začíná s výkladem. Očekáváme vyprávění o nějaké mytické bytosti. Jsme ale překvapeni, když se dozvídáme, že Kumari v paláci opravdu žije. Bohyni vybírá podle přísných pravidel sbor vysokých kněží, z asi čtyřletých holčiček z příslušné kasty. Vybraná dívka je pak bohyní do svých dvanácti let. Během této doby se bohyně nesmí poskvrnit. To například znamená, že se nesmí chodidly dotýkat země a nesmí se krvavě zranit. O bohyni, která má řadu ceremoniálních povinností, se stará početné služebnictvo. Stojíme na nádvoří paláce a posloucháme průvodce. Náhle k nám přichází domorodý muž a říká, že může za bakšiš zařídit, aby se nám Kumari ukázala v okně. Nedůvěřivě mu dáváme peníze a on mizí ve dveřích paláce. Před tím nás ještě upozorňuje na přísný zákaz bohyni fotografovat. Netrpělivě čekáme co se bude dít. Za několik minut se pohne záclona v okně ve druhém patře. Napjatě vzhlížíme vzhůru. Za další chvíli se záclona odhrne a v okně se objevuje asi sedmileté děvče. Dívka je oblečena do červených šatů, které jsou bohatě zdobené květy. Na hlavě má jakousi korunu a její tváře a oči jsou výrazně nalíčené. Tak tohle děcko je bohyně, říkáme si v duchu. Kumari chvíli postává v okně a sebevědomým pohledem se dívá na nádvoří. Pak nám krátce pokyne rukou a rychle mizí za záclonou. Ještě chvíli stojíme a zíráme na okno. Z paláce odcházíme s uspokojením, že jsme bohyni spatřili, neboť ta se prý ukazuje na veřejnosti jen zřídka.

Veřejná kašna

Nepál, jedna z káthmándských kašen

Z chrámu bohyně Kumari se vydáváme na náměstí Basantapur. Tento velký obdélníkový prostor je plný stánků se suvenýry. Odbočujeme na ulici Sukra Path a vydáváme se na sever. Po krátké chůzi přicházíme k místu, kde je v proluce mezi domy, asi pět metrů pod úrovní ulice, cihlová kašna. Ta má rozměry asi desetkrát deset metrů a na její dno vedou schody. V nádrži je zhruba půl metru vody, která přitéká několika kamennými výtoky. Podobných kašen je ve městech Nepálu mnoho, neboť téměř nikde není vybudován rozvod vody a ani neexistuje kanalizace. Lidé si proto chodí pro vodu do veřejných kašen, které dále slouží jako koupelna a prádelna. Stojíme na schodech vystupujících z vody a pozorujeme dění pod sebou. Několik lidí se brodí po kolena ve vodě, ve které plavou chuchvalce zelených řas. Vidíme muže svlečeného do půl těla, jak stojí u jednoho z výtoků a provádí osobní hygienu. Vedle pak stojí žena a plní velký hliněný džbán vodou. V rohu skotačí dvě děti. Se zděšením odcházíme od kašny a vzpomínáme na koupelnu ve svém bytě.

Procházka ulicemi Káthmándú

Procházíme dál ulicí Sukra Path a slyšíme hlasité skandování, které se přibližuje. Pochvíli vidíme, jak proti nám ulicí postupuje průvod několika stovek demonstrantů. Ti nesou rudé vlajky se srpem a kladivem a různé transparenty. Demonstrace je namířena proti monarchii a její účastníci požadují abdikaci krále. Průvod kráčí dál ulicí, projde kolem nás a pomalu se vzdaluje. Kromě podobných pokojných protestů, zažívá Nepál i akce ozbrojených maoistických skupin, které jsou rovněž zaměřeny proti králi. V době naší návštěvy jsem ani netušili, že za několik let monarchie v Nepálu skutečně padne. Vydáváme se dál ulicemi centra a míjíme četné minisvatyně stojící na rozích ulic. Před nimi leží květy a zapálené svíčky. Posléze přicházíme na náměstí Kathesimbu, uprostřed kterého stojí stejnojmenná stúpa. Celé prostranství kolem stúpy je zaplněno malými svatyněmi, množstvím modlitebních mlýnků a několika zvony. Modlitební mlýnky jsou válce, na jejichž povrchu jsou vylisovány mantry. Ty mohou být rovněž napsány na svitku, uloženém uvnitř mlýnku. Věřící lidé prochází kolem řady mlýnků a pravou dlaní je roztáčí. Symbolicky tak vysílají modlitbu do okolí. Po roztočení mlýnků pak věřící ještě přistupují ke zvonu. Pomocí provazu rozhoupou srdce zvonu a jeho zvuk pak symbolicky nese do dáli Buddhovo poselství. Usedáme na kamennou římsu, abychom si odpočinuli. Ze stúpy se přitom na nás dívají vševidoucí Buddhovy oči a na provazech natažených k vrcholu svatostánku se třepotají barevné modlitební vlaječky. Pozorujeme sluncem zalitý prostor plný náboženských staveb, ze kterých vyzařuje téměř hmatatelná duchovní atmosféra. Po chvíli rozjímání opouštíme tiché náměstí a vydáváme se k nedalekému stanovišti rikš, abychom se nechali odvézt do hotelu. Nejprve smlouváme cenu. Všichni řidiči požadují za jízdu přibližně stejnou částku. Jen jeden z nich nabízí, že nás odveze zhruba za polovinu toho co ostatní. Usazujeme se na sedadlo jeho rikši s dobrým pocitem, že ušetříme. Řidič se vydává na cestu. Hubený mladík vstoje vší silou šlape do pedálů a kolébá se přitom ze strany na stranu. Při pohledu na to, jak řidič namáhavě udržuje vozík v pohybu, je nám skoro hanba, že se necháme vézt. Po zhruba tříkilometrové jízdě po ulicích plných výmolů, zastavuje rikša před hotelem. Platíme řidiči domluvenou částku a chceme odejít. Ten však bez ohledu na dohodu žádá další peníze. Ovlivněni námahou, kterou musel při jízdě vynaložit, přidáváme mladíkovi ještě bankovku. Za jízdu jsme tak nakonec zaplatili stejnou částku, jakou požadovali ostatní řidiči.

Současná karma článku: 10.40
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Nepál, Káthmándú, Bhagwati Temple na náměstí Darbár	Nepál, Káthmándú, socha bohyně Kali na náměstí Darbár
Nepál, Káthmándú, náměstí Darbár	Nepál, Káthmándú, Taleju Temple na náměstí Darbár
Nepál, jedna z káthmándských kašen	Nepál, Káthmándú, stúpa Kahtesimbu s modlitebními vlaječkami a zvonem
Nepál, Káthmándú, modlitební mlýnky u jedné ze svatyň

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky