
Procházíme západním Manhattanem a blížíme se k 33. ulici. Před námi se objevuje veliká kruhová budova, Madison Square Garden. Kolem nás se stále častěji objevují fanoušci oblečení do dresu Rangers. Přicházíme ke vstupnímu schodišti, kterým proudí do haly množství lidí. Procházíme vestibulem k místu, kde se prodávají klubové suvenýry. Vládne zde shon a suvenýry všeho druhu jdou na odbyt. Míjíme pokladny a širokou chodbou postupujeme ke dveřím na galerie. Po úzkém schodišti stoupáme do nejvyššího patra. Procházíme dveřmi a před námi se otevírá obrovský prostor haly. Zakrátko nalézáme svá místa a usazujeme se do pohodlných čalouněných křesel. Rozhlížíme se po kruhovém hledišti haly, která má přes třicet řad sedadel.
Nad nimi jsou pod stropem umístěny luxusní lóže s prosklenou přední stěnou. Ledová plocha je pro nás Evropany nezvykle malá a kromě čtyř nevelkých nápisů ve střední části kluziště, nejsou na ledě žádné reklamy. Nad plochou je na střešní konstrukci upevněna osmiboká informační kostka. Na ledové ploše právě probíhá rozbruslení obou mužstev, tedy domácích Rangers v typických červenomodrých dresech a Edmonton Oilers v černobílém. Hlediště pro téměř dvacet tisíc lidí se začíná zaplňovat. Pro pobavení diváků hraje hudba, produkovaná hráčem na elektronických klávesách. Rozbruslení končí, na plochu přijíždí dvě rolby a upravují led.
1. třetina
Je krátce před začátkem zápasu. Na ledovou plochu přichází vlajkonoši, zpěvák a zpěvačka. Ti na úvod zazpívají Kanadskou hymnu a hymnu USA. Je přesně poledne a utkání začíná. Obě mužstva hrají od začátku s plným nasazením a předvádí rychlý kombinační hokej. Zhruba po pěti minutách hry přichází na led muži s hřably a lopatami a upravují ledovou plochu před oběma brankami. Muži jsou dokonale sehraní a celá akce trvá jen asi dvě minuty. Ruční čištění ledu se pak opakuje po každých odehraných pěti minutách. Při každém přerušení hry spustí hudba a povzbuzuje diváky k fandění. Ti rytmicky tleskají a zpěvným hlasem skandují let´s-go-Ran-gers, let´s-go-Ran-gers… Hra znovu začíná. Po několika minutách dávají domácí branku. Celá hala, která se do začátku zápasu zaplnila, exploduje. Diváci vyskakují ze sedadel a s rukama nad hlavou křičí goal, goal…Hudba je provokuje k dalšímu skandování a ovace neberou konce. Ne obrazovkách se objevuje jméno a portrét střelce branky, kterou dal Slovák Gáborik. Hudba zesiluje intenzitu a diváci tleskají. Zatím co hlediště oslavuje gól, na ledě je vše připraveno k zahájení hry. Rozhodčí vhazuje, v ten okamžik ztichne hudba i diváci a hra pokračuje. Během utkání jsou na obrazovkách vidět údaje o čase, o skóre a o počtu střel vyslaných na branku. Končí první třetina, hráči odjíždí z ledu a asistenti přemísťují jednu z branek na půlící čáru. Zatím na led přijíždí čtrnáct asi čtyřletých kluků v dresech, s bruslemi na nohou a s přilbou na hlavě. Hoši se rozdělí do dvou družstev a začínají hrát. Diváci v hale pozorují caparty, jak malými hokejkami nemotorně zápolí s pukem. Každý náznak akce je odměněn hlasitým potleskem. Exhibice končí a přijíždí rolby. Na hodinách je odpočítáván čas zbývající do začátku druhé třetiny.
2. třetina
Na ledovou plochu přijíždí rozhodčí a hráči. Přesně v okamžiku, kdy na hodinách naskočí nula, hra znovu začíná. Během několika minut Edmonton vyrovnává a za chvíli se dokonce ujímá vedení. Diváci přesto nepřestávají povzbuzovat domácí hráče. Přestávky ve hře jsou využívány k pobavení diváků. Mobilní kamera hledá v hledišti známé tváře nebo zajímavé typy. Tak se při jedné pauze na obrazovce objevuje známá zpěvačka sedící v publiku, která do mikrofonu zdraví diváky. Jindy zase kamera zabírá muže, který oblečen v dresu Rangers, tančí na schodech u jedné z galerií. Hra pokračuje a zakrátko domácí vyrovnávají. Gól opět vstřelil Gáborik a diváci šílí. Zanedlouho domácí dávají další branku. Hlavní rozhodčí ale ukazuje, že se musí poradit s videorozhodčím. Po chvíli napětí arbitr ukazuje na střed kluziště, gól platí a diváci znovu jásají. Rangers do konce třetiny přidávají ještě dvě branky a do šaten jdou s velkým náskokem. Na druhou přestávku je pro diváky připraven další program. Na led jsou instalovány praporky, tvořící překážkovou dráhu. Na trasu vybíhají soutěžící, kteří mají kolem pasu připevněnou maketu puku o průměru asi jeden metr. Závodníci obutí v běžné obuvi na kluzkém ledě kloužou, vrávorají a padají. Slalom končí a za doprovodu hudby probíhá úprava ledu.
3. třetina
Začíná poslední třetina a hra se přiostřuje. Diváci vycítili, že se schyluje ke střetu a při každém osobním souboji hlasitě provokují hráče k bitce. Hlediště nemusí dlouho čekat, za chvíli se jedna strkanice u mantinelu mění v boxerský zápas. Dva hráči odhazují hole, sundávají rukavice a pěstní souboj začíná. Rozhodčí přerušili hru a stojí kolem boxující dvojice. Ostatní hráči postávají u střídaček. Rány do obličeje padají na obou stranách. Diváci vstoje pokřikují na hráče a burcují je k dalšímu boji. Po chvíli padají na zem přilby hráčů, sprška ran pokračuje a hala hučí jako včelí úl. V okamžiku, kdy se rváči ocitají na ledě, rozhodčí ukončují souboj. Hokejisté sbírají svou výstroj a odjíždí na trestnou lavici. Oba hříšníci dostávají stejný trest. Rozhodčí vhazují a hra pokračuje s plným počtem hráčů na obou stranách. Nervozita na ledě i v hledišti očividně vzrostla a při každém kontaktu hráčů se doslova jiskří. Netrvá to dlouho a je tu další rvačka. Tentokrát se do ní zapojuje na každé straně několik hráčů a rozhodčí ztrácejí kontrolu nad děním na ledě. Za jásotu diváků, kteří každý úder kvitují hlasitým voláním, se na kluzišti odehrávají čtyři duely a u střídačky Edmontonu je hromadná bitka. Všichni čtyři rozhodčí se pokouší zápasníky odtrhnout od sebe. Rozvášnění diváci začínají na ledovou plochu, jako projev spokojenosti, házet své čepice. Po několika minutách se rozhodčím daří zjednat na ledě pořádek. Tresty jsou adekvátní rozsahu bitky. Z ledu odjíždí po dvou hráčích z každého mužstva, kteří jsou vyloučeni do konce utkání. Na trestnou lavici míří další dva zápasníci z každé bojující strany. Zřízenci sbírají čepice z ledu a odkládají je do velkých košů. Diváci se postupně uklidňují a rozhodčí znovu zahajují hru s plným počtem hráčů. My celou bitku sledujeme nezúčastněně. Teprve zde, přímo na místě dění zjišťujeme, že podobné bitky k zámořskému hokeji prostě patří a diváci je od hráčů očekávají. Zbytek utkání již probíhá hladce a bez soubojů. Domácí ještě nasází hostům další tři branky. Atmosféra v hale je tak euforická, že strhává i nás. Při posledních gólech spolu s diváky vstáváme ze sedadel a s rukama nad hlavou také voláme goal, goal… Siréna končí zápas a následuje vyhlášení hvězd utkání. Za první hvězdu zápasu byl vybrán Gáborik, který ke dvěma gólům přidal ještě dvě asistence. Za doprovodu hudby se s ním diváci loučí a velká hokejová show končí. Diváci opouští arénu a během několika málo minut se i my ocitáme na chodníku před halou, kde mezi sebou diskutují skupinky spokojených fanoušků. My jsme také spokojeni. Viděli jsme pěkný hokej, deset branek, neobyčejnou show, pěknou halu a zažili jsme neopakovatelnou atmosféru utkání NHL. Plni krásných zážitků odcházíme od haly a míjíme při tom jednoho z fanoušků, který má na sobě dres Rangers s číslem 68, se jménem Jágr na zádech.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky