
Na vysokém kopci nad přístavem stojí mohutná pevnost, z jejíchž ochozů ční několik dlouhých středověkých děl. Pod pevností se na svazích tísní bílé domky. Pod svahem se leskne modrá hladina zálivu, jehož břeh je porostlý palmami. Touto malebnou přírodní kulisou nás vítá další z karibských ostrovů, Grenada. Stát Grenada má rozlohu tři sta čtyřicet čtyři kilometrů čtverečních a má necelých sto tisíc obyvatel. Na ostrově se pěstuje koření a tropické ovoce. Významné příjmy má Grenada také z cestovního ruchu.
Jízda tropickou zelení
Vydáváme se na prohlídku ostrova. Autobus s námi kličkuje úzkými strmými uličkami hlavního města St. Georges. Zanedlouho domy mizí a autobus šplhá po úzké asfaltové silnici, plné ostrých zatáček do hor. Všude okolo nás jsou kopce, které se zdvíhají přímo z pobřeží. Celá krajina je porostlá bujnou tropickou vegetací. Občas ze zeleně vystupují obydlí domorodců. Vesměs to jsou přízemní domky z lehkých materiálů. Zelené kopce střídají horská údolí s políčky, na kterých se převážně pěstují banány, ananasy, kakaovník a koření. Řidič zastavuje u kakaovníku, který roste u silnice. Průvodce vystupuje, utrhne jeden plod a rozlomí jej. Plod je veliký jako kokosový ořech a má tmavě červenou barvu. Uvnitř jsou v kašovité hmotě podobné vanilkové zmrzlině, kakaové boby. Ty mají tvar a velikost asi jako para ořechy. Boby se suší a pak se melou na kakaový prášek. Nedaleko roste strom s kulatými žlutými plody, podobnými meruňkám. Je to muškátovník vonný a z jader semene tohoto stromu se získávají muškátové ořechy. Autobus míří do vnitrozemí. Po mnohých zatáčkách a prudkých stoupáních přijíždíme na náhorní planinu, na které se rozkládá sladkovodní jezero Gran Etang Lake. Vystupujeme z autobusu a jdeme do návštěvnického centra, kde je výstava lidových řemesel. Z kopce, na kterém centrum stojí, pozorujeme modrou hladinu jezera, které je obklopeno tropickou zelení. Nedaleko nás postávají dvě domorodé ženy. Každá má v ruce košík plný tropického ovoce, druhý košík pak mají umístěný na hlavě. Ženy se nechávají za bakšiš fotit s turisty. Od kiosku, stojícího u cesty, se ozývá hudba a zpěv. To pro turisty hraje a zpívá skupina domorodců. Za svoji produkci vyžadují rovněž bakšiš. Chvíli posloucháme stále se opakující melodii. U domorodce s hustými dredy kupujeme zajímavý suvenýr. Náhrdelník vytvořený z koření, které na ostrově roste. Na provázku jsou navléknuty muškátové ořechy, hřebíček, kousky vanilky a další koření. Když sjíždíme zpátky na pobřeží je celý autobus provoněn intenzivní vůní koření z náhrdelníku.
Černá pláž
Přijíždíme k moři a zastavujeme u pláže. Pláž je pokryta černým pískem. Je to zvětralá láva, jež napovídá, že ostrov je sopečného původu. Projíždíme po členitém pobřeží až do městečka Grenville. Míjíme kamenný kostel, jehož věž i chrámová loď jsou bez střechy. Je to památka na řádění posledního hurikánu. Ostatní domy v městečku jsou již opravené a nebýt poničeného kostela, nic by nenasvědčovalo tomu, že se tudy přehnal ničivý vítr. Zastavujeme u, na zdejší poměry, veliké budovy. Hala patří k závodu na zpracování muškátových ořechů. Vstupujeme do haly, vzduch je prosycen vůní koření. Veškeré letité zařízení je zhotoveno ze dřeva. Nejprve se musí ze semen, podobně jako u ořechů, odstranit tvrdá slupka. Jádra se pak na třídící lince ručně třídí podle velikosti. Za linkou stojí dřevěné rámy s rošty, kde se koření dosouší. Aby ořechy důkladně proschly, musí se pomocí dřevěných lopat na roštech obracet. Po usušení se koření váží na historicky vyhlížející decimálce a pak se balí do jutových pytlů. Procházíme okolo pytlů s kořením, narovnaných do úhledného šiku. Přicházíme do malého obchodu, kde se prodávají různé výrobky z muškátových ořechů. Opouštíme voňavé království koření. Opouštíme také městečko a jedeme k dalšímu cíli. Po několika kilometrech řidič odbočuje na úzkou klikatou silnici. Za chvíli zastavujeme na malém parkovišti. Pak jdeme ještě asi kilometr po cestě, ztrácející se v bujném porostu tropického pralesa. Konečně jsme u cíle, před námi šumí vody Anandalského vodopádu. Stojíme na terase vedle vodopádu a pozorujeme vodu padající do jezírka pod vodopádem. Kolem nás pobíhají kluci z nedaleké vesnice a skáčí do jezírka. Vracíme se k autobusu a jedeme zpátky do přístavu. Na jednom místě míjíme národní stadion. Je to moderní objekt pro kopanou a další sporty. Místo kde stadion stojí, je patrně jediná rovná plocha na kopcovitém ostrově. Zastavujeme nedaleko přístavu a vydáváme se do ulic hlavního města. Jen tak bez konkrétního cíle procházíme rušnými uličkami. Nevysoké domy rozmanitých tvarů, barev a velikostí tvoří celek s nedefinovatelným stavebním slohem. Přicházíme na tržiště plné stánků a nakupujících. Trhovci nabízejí především ovoce, zeleninu a koření. Chvíli pozorujeme ruch na trhu a vracíme se pitoreskními uličkami zpátky do přístavu. Odplouváme obohaceni o zážitky z krásného zeleného ostrova Grenady, z ostrova koření.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky