Altiplano

Bolívie, Altiplano

Altiplano, je náhorní planina rozprostírající se mezi Západními a Východními Kordillerami, která pokrývá velkou část Bolívie. Celá oblast je velmi suchá, neboť oblaka přinášející déšť od moře, odráží horský masív Kordiller. Díky vysoké nadmořské výšce a silnému větru je na Altiplanu velice chladno. Teploty tu i přes den klesají hluboko pod bod mrazu. Oblečeni do thermo prádla, svetru, bundy, rukavic a čepice se vydáváme na náročný třídenní přejezd přes planinu. Vyjíždíme ze San Pedra. Po vyřízení formalit na chilské celnici, která stojí ihned za městem, míříme k hranici. Za San Pedrem míjíme poslední domy a dál již není krajina obydlená. Asfaltová silnice brzy končí. Jedeme po štěrkové cestě, která stále stoupá. Asi za třicet minut přijíždíme na hranici, kde stojí bolivijská celnice. Je to jen osamocená přízemní bouda obklopená nedozírnou kamennou plání. Vystupujeme a jdeme vyřídit celní a pasové formality. Vlivem nadmořské výšky kolem 3600 metrů, se nám špatně dýchá, pálí nás na prsou a každý rychlejší krok je namáhavý, stejně jako pokus mluvit za chůze. Situaci ještě zhoršuje velmi silný vítr, který zvedá oblaka prachu. Konečně je vše vyřízeno a my se můžeme vydat vstříc dobrodružství.

Horské laguny

Bolívie, Altiplano, Zelené jezero

Jedeme terénními auty, neboť zde nejsou žádné silnice. Jezdí se po cestách vyjetých auty v písku a kamení, které jsou bez jakéhokoli značení. Je nám záhadou, podle čeho se řidiči aut orientují, neboť nám připadají všechny cesty stejné. Jedeme po prašné cestě a za námi se zvedá husté mračno prachu. Všude okolo cesty je jen kamení a písek. Zdejší krajina je tak nehostinná, že zde nežijí žádní lidé. Na holých pláních se mezi kameny krčí jen řídké trsy nízké suché trávy. Po několika desítkách kilometrů jízdy po hrbolatých cestách vedoucích mezi červenohnědými skálami, přijíždíme k Lago Verde. Voda jezera je zbarvena do zelena vlivem minerálů rozpuštěných ve vodě. Vystupujeme z auta a jdeme k jezeru, za kterým se tyčí vysoké hory. Vzduch je vlivem nízké teploty a sucha, velice průzračný. Díky tomu je jasně vidět až do velké vzdálenosti. Scenérie s modrou oblohou, hnědými skálami a zelenou vodou nám připadá jako z jiné planety. Přicházíme k jezeru, jehož okraje jsou zamrzlé. Pořizujeme fotografie a unikáme před zimou a silným větrem zpátky do auta. Vyjíždíme k dalšímu cíly. Prašná cesta před námi se rozděluje a pokračuje dál třemi různými směry. Řidič auta odbočuje bez zaváhání na jednu z odboček a pokračuje dál. Stále projíždíme nehostinnou planinou lemovanou z obou stran vysokými horami. Nikde není ani známka života. Asi po hodině jízdy přijíždíme k Bílému jezeru, jehož větší část je zamrzlá. Nacházíme se již ve výšce kolem 4000 metrů. Na některé z nás začíná doléhat nemoc z výšky. K problémům s dýcháním se přidává žaludeční nevolnost, prudká bolest hlavy a celková únava. Těmto potížím se bohužel nedá nijak zabránit. Příznaky nemoci samy odezní po aklimatizaci, která trvá jeden až dva dny. Vydáváme se na zamrzlé jezero. Pod nohama nám skřípe směs ledu a písku, jíž je pokryt okraj jezera. Všude je pusto. Jedinou známkou života jsou i zde jen trsy suché trávy. Nedaleko břehu vytéká ze země horký pramen. Teplá voda je zachycována v malém jezírku. Voda je tak teplá, že i přes mráz, který zde panuje, je možné se v jezírku vykoupat. Procházíme kolem jezírka, ve kterém se bahní skupina odvážlivců. Je čas oběda, jídlo se podává v malé přízemní budově. K obědu je polévka a kuře s rýží. Jídlo přivezli řidiči aut s sebou ze San Pedra v thermo nosičích. Po obědě naše expedice pokračuje. Auta se znovu vydávají na nerovné cesty. Při přejíždění každého většího výmolu jsme katapultováni až ke střeše vozu. Důkladně vytřeseni vystupujeme u Lago Colorada. Pohled na červené jezero je však dostatečnou satisfakcí za nepohodlnou jízdu. Stojíme na břehu a před námi se vlní temně rudé vody jezera se stovkami plameňáků, kteří se brodí v mělké vodě. Plameňáci jsou první živí tvorové, které na cestě přes Altiplano vidíme. Neobvyklé zabarvení vody způsobují mikroorganismy, které ve vodě žijí. Za jezerem se tyčí hradba vysokých hor. Krajina před námi je přes svoji nehostinnost velice podmanivá. Jsme tak pohlceni krásou kolem nás, že úplně zapomínáme na zimu a silný vítr. Jen neradi opouštíme toto krásné místo a vydáváme se dál.

Osada v oblacích

Bolívie, Altiplano, prameny horkého bahna a vody

Kamenitá cesta nás vede k nejvýše položenému místu na naší výpravě. Tím jsou prameny horkého bahna a vody vyvěrající ze země. Místo leží ve výšce 4819 metrů nad mořem. Přicházíme k pramenům, ze kterých stoupají obláčky par. Každý krok je velice namáhavý. Procházíme kolem bublajících jezírek a naše problémy s dechem ještě zhoršují sirné výpary vycházející ze země. Silný vítr roznáší oblaka páry po okolí. Všude kolem nás klokotá a bublá horké bahno a voda. Připadáme si jako v nějaké magické kuchyni. Odjíždíme se sirnou pachutí v ústech do místa ubytování. K večeru přijíždíme do osady postavené pro dělníky nedalekých boraxových dolů. Po stovkách kilometrů, které jsme za celý den najezdili po Altiplanu, je to první obydlené místo, na které jsme narazili. Osada leží ve výšce 3940 metrů a je tvořena asi stovkou přízemních hliněných domků. Domky mají střechu ze slámy nebo plechu. V osadě není zaveden elektrický proud ani plyn. Hliněný objekt, ve kterém jsme ubytováni má svůj elektrický agregát. Stavení má několik částí. Malý přízemní domek, kde bydlí rodina, která ubytovnu provozuje. Vedle stojí patrový objekt v jehož přízemí je jídelna a v prvním patře dvě místnosti na spaní. Na dvorku je společná sprcha se studenou vodou a WC. Jdeme na večeři. V jednoduše zařízené studené místnosti se podává polévka a steak z lamy. Již hladoví se pouštíme do večeře. Maso chutná přibližně jako hovězí ale je dost tuhé. Po večeři přicházíme na pokoj, který je bez topení. Potmě, neboť agregát je již vypnutý, se chystáme ke spánku. Ráno vstáváme do zimy, rychle se oblékáme a jdeme na snídani. Dívám se na teploměr pod schodištěm, ten ukazuje mínus šestnáct stupňů. V jídelně je taková zima, že nám jde všem pára od úst. Po snídani nakládáme zavazadla na střechu vozu a vyjíždíme na další cestu.

Současná karma článku: 11.29
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Hranice Chile-Bolívie	Bolívie, Altiplano, Bílé jezero
Bolívie, Altiplano, Zelené jezero	Bolívie, Altiplano
Bolívie, Altiplano, temrální jezírko	Bolívie, Altiplano, Bílé jezero
Bolívie, Altiplano	Bolívie, Altiplano, prameny horkého bahna a vody
Altiplano Zobrazit všechny obrázky — celkem 10 obrázků

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky