
Celý den prší, ale já ještě pořád chci zkoušet svoji novou výbavu a to doma moc nejde. O páté to vypadá, že se počasí trochu protrhá a tak jedu metrem na kopec, obloukem kráčím k Loretě a pak s davem turistů kolem hradu, přes Karlův most domů.
Chtě nechtě, Praha je velmi fotogenická, davy turistů na tom nic nezmění. Aspoň je člověk může fotit a nemusí se bát, že chodí na Cestovatele.
Cesta k Loretě, kterou jsem objevil teprve nedávno (mimo záběr). Pohled z jiné strany na celé panoráma:
Věděli jste, že kousek od Pražského hradu je taková roubenka? Asi to tak úplně není obydlené pohostinným bačou, ale i tak, docela jsem byl překvapen:
Moje oblíbená ulice nad hradem. Vždycky se tam něco zajímavého vynoří. Minule to bylo staré auto, dneska mladá holka:
Tyto dvě dámy se usmívají do fotoaparátu:
Petřínská rozhledna s andělem, už taky umím udělat bokeh, heč:
Big brother is watching you!
Lešení na Karlově mostě zahustilo proudy turistů na pokraj únosnosti:
Romantická atmosféra mostu pod lešením však působí na procházející párečky stejně dobře, jako dřív:
Skautská hra mladých britských hochů, nazvaná najdi cestu z mostu ven:
Pak se začalo stmívat, dostal jsem strach a šel dom: