
Tak jsem tady. Už potřetí.
Let byl docela v pohodě, hodně jsem spal, měl jsem co dohánět. Na letišti ve Frankfurtu jsme museli vystoupit s letadla, protože našli nějaký divný zavazadlo, ke kterymu se nikdo nehlásil. Odlítali jsme s dvouhodinovým zpožděním. S tím jsme taky přiletěli do Caracasu a než jsem se vybatolil z letištní haly a našel autobus do centra, bylo půl osmé. Vyměnil jsem si jen svůj starý pomačkaný a rozpitý cestovní šek na 20 Dolarů. Paní se trochu vzpouzela, ale po pár kopiích myho pasu a sejmutí otisků prstů mi vyplatila asi 40 Bolivaru Fuerte. Škrtli před dvěma lety tři nuly z obyčejných Bolívarů. S hledáním ubytování to taky nebylo nic moc, ale nakonec jsem našel docela slušný hotel za slušný peníze v poměru cena / bezpečí (nikoliv komfort, bylo to bez oken, bez větráku a bez televize).
V noci jsem se probudil asi v jednu. To byl čas, kdy normálně vstávám u nás. Měl jsem chvilku strach, že už neusnu, ale pak jsem zabral do sedmi. To mě vzbudili komáři, byl jsem nastříkány repelentem, tak nemohli sát, ale aspoň bzučeli u ucha.
Večer jsem neměl dost peněz na zaplacení, tak jsem musel ráno jít do města a najít směnárnu. To se mi nepodařilo, ale v jedné bance mi úřední NA ČERNO směňuje peníze za docela slušný kurz. Jak se dozvídám později, vláda směnu dolarů přísně reguluje, což má za následek vznik černého trhu a kurz 3 BSF za 1 USD, oproti oficiálnímu kurzu 2,5 BSF za Dolar.
Od rána prší. Pozná se to tak, že než člověk vyjde na ulici, slyší Paragua, paragua – prodejce nabízející na ulici deštníky.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky