Názory k zápisku: Mariánské Lázně pohostinné

Mariánky jsou naše celoživotní srdeční záležitost a tak se rádi touláme od pramene k prameni, po lesích a tak. Jen ta řada pustnoucích domů, dokonce i na hlavní třídě, bolí. Snad bude časem líp. S námi pořád doufá určitě i uplakaný King of England na Goethově náměstí.Tolik by si zasloužil nový kabát a nový život.Válka, odsun, zahojí se vůbec někdy tomuto regionu rány, zasazené mu minulostí? Zatím, v roce 2010, to tak nevypadá. Prameny. Mnichov, Milhostov,Bečov,i samotné Mariánky. Stavby opuštěné, rozpadlé nebo obydlené a rozpadající se.Přejeme tomuto nádhernému koutu naší země z celého srdce dobrou budoucnost.

Bohužel asi bude ještě hodně dlouho platit, že v Mariánkách bude pořád co vylepšovat. Ještě dlouho se tu budou nacházet domy s bohatou historií, které by si zasloužily důkladnou rekonstrukci, ale na které buď vlastníci nemají peníze, nebo v nich vidí především předmět spekulace. Přesto když si vzpomenu na svá dětská léta strávená u příbuzných v Mariánkách, nebo zdejší půlroční pracovní pobyt na přelomu roku 1989/1990, tak ten pokrok tu bezesporu vidět je. Což mě obzvláště těší třeba v případě hotelu Krakonoš, hlavní lázeňské kolonády a řady dalších budov, které odložily svůj omšelý šat a pyšní se teď novou krásou. Moc hezky se na to dívá třeba z lavičky v některém ze zdejších lázeňských parků. Prostě Mariánky mají své „mouchy“, ale v mém srdci zůstanou napořád.