Mariánské Lázně pohostinné

Za původními fasádami se často skrývají moderní, luxusní hotely.

V nádherném květnovém ránu stojíme v samém centru Mariánských Lázní, na místě, kde tradice pohostinství Mariánských Lázní vlastně začala. Psal se rok 1818, když na tomto místě vyrostly první parní a plynové lázně a začaly poskytovat rašelinové zábaly. Přímo v areálu hotelu, který zde v roce 1892 vyrostl, pramení jeden z pokladů města – Mariin pramen. Z oken zdejší restaurace Goethe spatříte kolonádu hned dalších dvou pramenů – Karolina a Rudolfova. Historií na Vás dýchne hotel Flora, stojící snad jen padesát metrů o hlavní lázeňské kolonády. Jeho název tak trochu prozrazuje povolání jeho původního majitele, kterým nebyl nikdo jiný, než zakladatel zdejších lázeňských parků a pozdější starosta Mariánských Lázní – umělecký zahradník Václav Skalník. Pro luxus jeho hotelu, byl zmiňovaný objekt v minulosti vyhledáván především bohatou ruskou smetánkou.

V lázeňských domech nad hlavní lázeňskou kolonádou se v minulosti s oblibou ubytovávali významní lázenští hosté.

Po stopách slavných

Avšak nejen bohatá evropská aristokracie, ale i jiné významné osobnosti pobývaly v Mariánských Lázních a tudíž museli někde jíst a spát. Velmi vzácného hosta míval hotel Nové Lázně, který se může pochlubit nejen vzácnými architektonickými prvky, ale i pobytem anglického krále Edvarda VII. Jako skuteční aristokraté se mohou cítit i dnešní hosté, když si dopřejí zdejší specialitu – minerální koupel v Královské kabině. Vzácné hosty měl i dnešní hotel Falkensteiner Grand Spa Hotel Marienbad, zbudovaný roku 1875 v původně secesním domě. Za všechny jeho hosty jmenujme alespoň vynikajícího pianistu Arthura Rubinšteina či zakladatele Nobelovy ceny Alfreda Nobela. Tvrdí se, že i známý hudební skladatel Johann Strauss zde měl zkomponovat jednu ze svých nejznámějších skladeb „Na krásném modrém Dunaji“.

Klid přímo vyzařuje z této uličky v Mariánských Lázních

Nostalgický pohled do historie

Pokračujme však v procházce po Mariánských Lázních ve stopách významných hostů. Ne všichni pobývali v lázeňském centru a v objektech, které v dřívějších dobách bývaly, nebo dodnes jsou hotelovými objekty. V roce 1923 sem během svého přednáškového turné zavítal lékař a filozof Albert Schweitzer. Během svého pobytu ve zdejším evangelickém kostele uspořádal dokonce i varhanní koncert a ubytování našel v okrajové čtvrti Mariánských Lázní – Ušovicích, v domě Biarritz č.p. 162 (dnešní Zeyerova ulice č. 1). Jen krátce se zde v srpnu roku 187 zastavil famózní hudební skladatel Antonín Dvořák cestou z Karlových Varů na Sychrov. K jakým mistrným hudebním dílům jej mohla inspirovat kouzelná atmosféra lázeňských parků a lesů, kdyby zde zůstal o pár dní déle?!

Králové i císaři

Již zmiňovaný anglický král Edvard VII. se při svých návštěvách Mariánských Lázní většinou vydával za lorda Renfrewa či vévodu z Lancasteru, nicméně bylo veřejným tajemstvím, kdo sem vždy v srpnu přijížděl. Inu, jsme v Čechách a tady se všechno vykecá! „Vědí, pane?“ Anglický panovník zpočátku přebýval v dnes již neexistujícím objektu hotelu Klinger č.p. 36, později pak v hotelu Stadt Weimar (pozdější hotel Kavkaz č.p. 9 na Goethově náměstí). Nevěnoval se tu však jen léčivým pramenům. zdokumentována jsou setkání s císařem Fantiškem Josefem I., ruským ministrem zahraničí Izvolským, francouzským premiéreme Clemencauem či bulharským knížetem Ferdinandem.

Operní pěvci, filozofové i spisovatelé

Ema Destinová zde vystoupila na svém koncertu 3. srpna 1904 v tehdejším Kursaalu (dnešní kulturní dům Casino), vedle Nových Lázní. Vila Lugisland č.p.33 (dnes vila Lil v Anglické ulici)hostila v roce 1904 samotného rakouského mocnáře Františka Josefa I, dorazivšího sem z Karlových Varů na jednání s již zmiňovaným anglickým panovníkem v srpnu roku 1904. To však nebyla jeho první návštěva v těchto místech. Již jako 17-letý mladík sem dorazil se svým doprovodem a ubytoval se v tehdejším Klingerově hostinci č. p. 36 (objekt zbořen, dnes areál Arnika). I významného židovského spisovatele Franze Kafku přiměl půvab tohoto místa k desetidenní návštěvě v červenci roku 1916. Přechodným domovem se mu stal hotel Balmoral v č.p. 390, jen kousek za městským divadlem. Trošku dobrodružného pobytu se dostalo německému filozofovi Friedrichu Nietzschemu, jenž se sem v létě 1880 přesunul z italských Benátek. Klid hledal ve vile Eremitage v Ušovicích, což se mu však ne úplně podařilo. Z nájemce domu se vyklubal člen skupiny penězokazců, která byla právě během filozofova pobytu policií v domě pozatýkána. Rakouský skladatel Gustav Mahler se v lázních objevil koncem července roku 1889 a k ubytování si vybral objekt hotelu EnglischerHof/Sofia na nejrušnější ulici Mariánských Lázní. Jen dohady panují kolem údajného pobytu norského dramatika Henrika Ibsena, jenž zde měl údajně pobývat koncem roku 1899, nicméně historicky potvrzeno to nebylo. Přesto je po něm pojmenována jedna z městských ulic. O pobytu pražského publicisty a spisovatele Johannese Urzidila se mnoho informací také nedochovalo. Ví se jen, že tu začátkem roku 1924 navštívil Maxima Gorkého a v roce 1932 promluvil na slavnostním odhalení Goethova pomníku. Pokud nevíte, kdo je to Josefina Gallmeyerová, tak vězte, že se jedná o operetní zpěvačku ze 60. a 70. let 19. století, která, přestože zemřela v chudobě, přesto v letech 1874 a 1875 dvakrát navštívila zdejší lázně. Poprvé se ubytovala v hotelu Stadt Frankfurt v č.p.78, o rok později pak dlela ve vile Delphin v č.p. 101 v Třebízského ulici. Vyslovíme-li jméno Mark Twain, v duchu se nám jistě vybaví postava Toma Sawyera. I jeho autor opustil kraj kolem Misissipi a v roce 1891 zavítal do Mariánských Lázní, které zvěčnil ve své cestopisu „Rakouská továrna na zdraví“. Č.p.5 na Hlavní třídě bylo tím místem, kde přebýval během svého pobytu. Psal se rok 1910, když se ve vile Turba č.p. 370 (dnešní Městská knihovna) ubytoval světoznámý rakouský psychiatr a neurolog Sigmund Freud. Pod popisným číslem 434 se v roce 1911 skrýval tehdy nový hotel Esplanade, když sem začátkem podzimu s druhou manželkou a třemi dětmi přicestoval Thomas Alva Edison, aby si poněkud zpříjemnil dlouhou cestu z Prahy do Norimberku.

i když v centru města, přesto se člověk s rozkoší usadí v centrálním lázeňském parku.

Vlastenec a Mariánské Lázně

Doposud jsme se věnovali takřka výhradně významným zahraničním hostům a tak to nakonec trochu vylepšeme katolickým knězem a vlasteneckým spisovatelem Václavem Benešem Třebízským. Už jako student pobýval roku 1873 ve Starých lázních. Když se sem pak v červnu 1884 vrátil, byl už hostem hotelu Rudolfshof (dnes Hlavní pošta). Pro Třebízského se Mariánské Lázně stali městem doslova osudovým, neboť zde v pensionu Stadt Moskau č.p. 118 (dnes lázeňský dům Třebízský) 20.6.1884 skonal.

Otevřená náruč západočeských lázní

Mariánské Lázně za posledních dvacet let rozkvetly do podoby, která je srovnatelná s řadou předních lázeňských měst celého světa. Lázeňské budovy se pyšní novými fasádami a jejich interiéry se přizpůsobují požadavkům náročné klientely. Procházet se zdejšími ulicemi i upravenými parky, je hotovou pastvou pro oči. Jen peněženky a kreditní karty v našich kapsách, při těch procházkách a pohledech na ceny docela úpí. Inu, taková je doba!

Současná karma článku: 7.65
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Hlavní lázeňská třída	Rekonstruovaný hotel
Hotel Krakonoš - Mariánské Lázně	Klidná ulice v Mariánských Lázních
Nad hlavní kolonádou	Hlavní lázeňský park

Diskuse k zápisku