Hlavním městem Liparských ostrovů

Srdce Liparských ostrovů

Rychloloď zahoukala na rozloučenou, pomalu se otočila a s mohutným zaburácením svých motorů vyrazila k sousednímu ostrovu Vulcano a dále k sicilské pevnině. Jako malý příspěvek lodní společnosti ke zdejšímu životnímu prostředí, se ještě chvíli nad hladinou rozplýval těžký, černý kouř z lodních motorů, ale naše pozornost už patřila ostrovu, na který jsme se právě vylodili – ostrovu Lipari.

K molu se opatrně blíží trajekt z italského Milazza, který příštího rána přistane v přístavu Neapol

Končí nádherný prosluněný zářijový den a zatímco na italské pevnině vládnou deště a sychravé, podzimní počasí, tady na ostrovech, jichž je ostrov Lipari administrativním střediskem, vládne letní počasí. Slunko se začíná pomalu sklánět k obzoru, takže je nejvyšší čas na první seznámení s tímto historickým, kulturním i geografickým centrem soustroví. Přisoudit mu tuto roli, zdá se být logické, vezmeme-li v úvahu jeho více jak 4 500 obyvatel i strategickou geografickou polohu, takřka uprostřed zdejších ostrovů. Jsme ve vulkanicky činné oblasti a tak ani zdejší ostrov nemůže být jiného než vulkanického původu. Přesto se však, v porovnání se svými sousedy Vulcanem a Stromboli, řadí k těm vulkanicky klidnějším místům. Poslední „prskavka“ – sopka Monte Pilato, si tu zařádila před 1500 lety, a od té doby je klid. Jen horké prameny stále připomínají obrovskou sílu, která tu všude dřímá. Romantickou ulicí Via Garibaldi vede cesta na vyvýšeninu nad přístavem. Ještě pohled na přístav pod námi, kde zrovna přistává velký trajekt na své cestě do vzdálené Neapole a během chvilky na nás dýchá příjemný chládek kamenných zdí v úzké bráně, kterou jako kdybychom vstoupili do jiné dimenze, do historie města.

Tudy kráčely dějiny

Ta počíná před dávnými věky v době kamenné, kdy na zdejší ostrovy zavítali první lidé. Těžko říci, co je přivedlo na ne sice odlehlé, přesto ostrovy. Ale že se jim tu dařilo dobře, svědčí fakt, že se tu postupně vystřídalo hned několik kultur a každá z nich se svým způsobem podepsala na vzhledu citadely, která během staletí vyrostla na kamenném ostrohu a i dnes tvoří přirozenou dominantu města. Její dnešní podoba pochází ze 16. století, podíváme-li se však do hlubší historie, seznáme, že již ve 4 – 3 stol. př.n.l se zde opevnili Řekové. S katedrálou San Bartolomeo, tvořící nedílnou součást pevnostního komplexu, to také není úplně jednoduché. Ta sice pochází už z 11. století, kdy se o její vybudování zasloužili Normané, konkrétně Roger Normanský, to ano, ne že ne! Nicméně svou dnešní podobu stavba získala ve století sedmnáctém při barokní přestavbě. Chcete vědět, zda její návštěva stojí za to? Určitě ano! Četné malby uvnitř katedrály, oltář se sochou patrona ostrova sv. Bartolomějem, cenná skříňka v sakristii z 18. století, obraz Madony ze 16. století – proto všechno sem stojí zajít. Ono se vůbec na tomto ostrově víře zřejmě dařilo. Svědčí o tom 4 další kostely – Santa Caterina, Chiesetta dell´Addolorata, Chiesssa dell´Immacolata a Chiessa Madona delle Grazie. Všechny v areálu pevnosti. Zřejmě trochu divoký kraj, když zdejší neustále cítili potřebu modlit se k bohu! I když na kulturu se tu místo také našlo. Svědčí o tom malé antické divadlo na jižní části ostrohu. O historii tu zakopnete snad na každém kroku. Ať už se jedná o stopy starověkého osídlení v dobách před i na začátku našeho letopočtu na ulici Via Castello nebo ukázky sarkofágů, do areálu pevnosti přivezené ze starověké nekropole na západní straně města.

O co menší je přístav Marina Corta, o to je romantičtější. Kotvící malé rybářské a sportovní lodě, vytvářejí atmosféru klidu a pohody, tak typickou pro přímořská městečka Středozemního moře.

Lipari jako významné místo

Vážnost, které se město těšilo a dodnes těší, dobře dokumentuje fakt, že zdejší pevnost chrání mimo jiné i bývalý biskupský palác, v jehož zdech dnes sídlí archeologické muzeum. Neolit, dobru bronzovou období římské i řecké si můžete lehce „promrskat“ v paměti, bude-li se Vám chtít navštívit zmíněné muzeum.

Uličkami večerního města
My ostatní, na kterých snažení dějepisářů a dějepisářek nezanechalo následků, se mezitím ponoříme do spleti městských uliček. A nejen do nich, ale i do bohatství rozmanitých vůní linoucích se z desítek restaurací, pizzerií, pekařství, vinoték a jiných obchůdků. Liparské ostrovy jsou i přes svou zdánlivou strohost i ostrovem úrodným. Malá procházka městem Vás o tom přesvědčí. Rozinky, vynikající víno malvázie, kapary, sušená rajčata, fíky a dole v přístavu Marina Corte i vůně mečounů, tresek a sardinek upravovaných v okolních hospůdkách, ….. to vše podráždí Vaše čichové buňky.

Potěšení pro oči i chuťové buňky

Úzké uličky městečka poskytují v horkých dnech úlevný stín a chládek

Turisty nejoblíbenější je zřejmě ulice Via Garibaldi spojující větší přístav Marina Lunga s poněkud skromnějším, v malé romantické zátoce se skrývajícím přístavem Marina Corte. Nejen blízkost citadely, kolem níž ulice prochází, ale i spousta obchůdků se suvenýry, charakteristické balkóny a uvolněná atmosféra středomořského městečka z ní činí, spolu se sousedící Corso Vittorio Emanuele, skutečně pulsující srdcem městečka. S přicházejícím večerem jako kdyby se hospůdky, bary, restaurace i pizzerie začali stěhovat na ulici, která po únavném horkém dni teď vydechuje nastřádané teplo. Projíždějící auta se najednou musí o vozovku dělit s restauračními zahrádkami, které tu teď vyrostly jako houby po dešti. Vůně specialit italské a sicilské kuchyně se linou nejen z oken restauračních kuchyní, ale i z talířů hostů, pochutnávajících si v horkém večeru na všem, co může italská, sicilská i středomořská kuchyně nabídnout. V kulise městských hradeb ze 13. a 14. století se odehrává ta věčně inspirující a nikdy neokoukaná kulinářská hra. Hra chutí, barev a vůní. Podíváme-li se do talířů jedlíků, spatříme to, co je pro italskou kuchyni typické – tedy hodně zeleniny, ryb a těstovin. Penne, fusilli, tagliatelle, tortellini, ravioli, mozarella, parmazán, gorgonzola, zelenina ve všech podobách, sušená masa a salámy bresaola, pancetta, coppa, nebo sušená rajčata, nakládané artyčoky, olivy. lilky, kapary, ančovičky,……… – to vše uvidíte na talířích hostů místních restaurací. Je toho hodně, co Vám zdejší gastrononické podniky nabídnou. Ale až se budete probírat jídelním lístky a před očima Vám budou defilovat názvy jako Bistecca Fiorentina, Brodetto, Carpaccio, Minestrone, Penne all´arrabbiata, Pizzoccheri nebo Risotto al Nero, nenechte se znejistět. Paleta italských chutí je bohatá, ale nikdy Vás nezklame. Tak tedy dobrou chuť a vítejte na Liparských ostrovech!

Současná karma článku: 4.44
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Pohled na zátoku Marina Lunga	Přístav Marina Corta
Amfiteátrum a pohled na moře	V uličkách Lipari
Kostel San Bartolomeo	Corso Vittorio Emaunelle
Kostel v areálu bývalé pevnosti	Přístav Marina Lunga
Hlavním městem Liparských ostrovů Zobrazit všechny obrázky — celkem 13 obrázků

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky