
5. – 11. kvetna 2008
Konec opalovacky! Konec tepla! Zadna riviera! Pocasi z minuleho tydne, ktere bylo silne teplotne nadprumerne a ustrelilo od normalu, protoze teploty byly kolem 15 stupnu ve stinu a k tomu denne slunecno a azurovo, pochopitelne nemohlo vydrzet a tento tyden se vratilo do beznych koleji pro zdejsi kraj. To znamena, ze cely prave uplynuly tyden bylo jen lehce nad nulou, zhruba kolem 5 stupnu, v noci mirne mraziky a obloha promenliva – od prehanek pres oblacno az po polojasno.
Hned v pondeli rano byla mraziva vichrice a poletoval snih, cely den jsem venku stravil v cepici. Pryc jsou casy z minuleho tydne, kdy jsem si rozpaleny horkem bral na praci primo k pejskum cely kanystr stavy, ktery jsem dokazal vypit.
V pondeli odpoledne jedu s majitelem Janim a jeho kamaradem Jarim nakoupit do Saariselkä. Oni nakoupit nejedou, Jari bydli v Ivalu a muze si kdykoliv nakoupit tam, Jani bydli sice zde na samote na farme, ale do Saariselkä jezdi minimalne jednou denne, vetsinou v poledne dat si tam nekde kafe ci neco jednoducheho k jidlu. Takze Jani mi dela ridice a Jari jede s nami jen tak, aby mel co delat a aby si popovidal. Jeste jsem nerekl, ze Jari ma u nas na farme svych asi 30 psu husky a denne je sem jezdi pres 40 km z Ivala nakrmit a zase zpet, ovsem predpokladam, ze se sem v lete zase nastehuje na farmu do domku, kde bydlim ja a kde jsou celkem 4 pokoje, jako to udelal lonske leto. Cestou diskutujeme o prave probihajicim MS v hokeji, v 13 km vzdalene Saariselkä jsme hned. Je to vyznamne turisticke stredisko, hlavne pres zimu, protoze je zde plno sjezdovek a jezdi sem plno finskych, ale i zahranicnich turistu. Ti zahranicni tu maji behem pobytu ruzne programy a jednim z nich je prave navsteva nasi farmy a jizda se psim sprezenim. Take je Saariselkä vychodiste do popularniho NP Urho Kekkonen. Ted je ale zde v kraji mrtvo a silnice je skoro prazdna, to se ovsem zmeni v pulce cervna, kdy zacinaji ve Skandinavii letni prazdniny a kdy sem do Laponska kazdorocne miri mnoho turistu z jihu Finska, ale i ze zahranici. Pak na konci srpna kraj opet upadne do zapomneni.
Nakupuji jidlo v obou zdejsich obchodech a jeste pisi a posilam nejake pohledy. Omlouvam se Janimu s Jarim, ze mi to trvalo dlouho, ale oni jen mavaji rukou a rikaji, ze je nijak nezdrzuji, ze jsem v Laponsku a tady lide nepouzivaji hodinky a ridi se prirodou.
Vracime se zpet na farmu, Jari tam preseda do sveho auta a jede domu do Ivala, tedy zase stejnym smerem na Saariselkä, kde pred chvili byl a pak jeste dal na sever do Ivala. Tak to je dobre – on jen tak, aniz by tam cokoliv potreboval, jede s nami autem do Saariselkä, jen aby si v aute popovidal, pak se vrati a jede svym autem tu samou trasu domu do Ivala, kde uz davno mohl byt. Je videt, ze zde lide skutecne neznaji spech a stres.
Na utery jsem si vzal volno, ktere si mohu brat, kdy chci. V tom pripade za mne zaskoci Minna, ktera tady bydli nedaleko v chate v lese a prubezne na farme cely rok vypomaha. Dlouho lezim, pak lustim krizovky, relaxuji, vecer tradicne sleduji MS v hokeji. Ve volnu se tu stejne neda nic moc delat, farma lezi na samote v lese, lesy jsou vsude kolem. Maximalne se da jit do lesa projit, coz mam sice rad, ale tady to cloveka tolik nebere, kdyz jsem v lese porad. Nebo v lete se da jezdit na horskem kole, ktere mi tu Jani ochotne pujcil a letos ho pry zase mohu pouzivat. Takze az bude teplo, sem tam se projedu na kole, jak jinak, nez v lese… Na nejaky spolecensky ci pestry zivot tu clovek muze zapomenout, neni kde, s kym a co delat. Ted jsem tu teprve dva tydny, tak mi to tak nevadi, ale po delsi dobe to jde cloveku trochu na mozek a velmi vita jakekoliv rozptyleni, treba kdyz se na farme zastavi na prohlidku turiste.
Cely tyden je pocasi podobne, pres den kolem 5 stupnu, v noci kolem nuly nebo mirny mraz. Ackoliv to neni zadne horko, snih rychle taje a vsude je plno vody a louze, jako kazdy kveten touto dobou. Voda kulminuje v patek, to ji tu je opravdu hodne a mnozi psi maji kolem boudy jezero a bouda je jedinym mistem, kde maji sanci byt v suchu.
O vikendu pak teren trochu vysycha, ackoliv vsechen snih jeste neroztal. Je ho ale uz malo a v nedeli prestavam pouzivat snezny skutr a menim ho za ctyrkolku. V lese je jeste souvisla pokryvka, ale slaba. V nedeli vecer tu dokonce huste chumeli a jelikoz je teplota na nule, snih se tu drzi. Naproti tomu na jihu Finska maji hotove leto, dnes tam byly teploty nad 20 stupnu ve stinu. Krasne to dokazuje predpovedni mapa, kterou jsem si vyfotil ve zdejsich novinach.
Vecer v televizi ukazovali ve zpravach, jak v Helsinkach travili lide Den matek – v letnim tricku posedavali v parku, slunecni bryle. Tady teplota kolem bodu mrazu a venku chumelenice. Obrovsky to rozdil! Vsak take Helsinky lezi u 60. rovnobezky, kdezto ja jsem skoro u 69., coz je temer 9 stupnu zemepisne sirky rozdil. To je podobny rozdil, jako treba Praha a Neapol nebo jako Praha a albanska Tirana. Helsinky, to je pro mne uz skoro Cesko…
Po vecerech sleduji cely tyden v televizi MS v hokeji, vysilaji zde skoro vsechny zapasy. Ale system turnaje je takovy, ze zatim skoro ve vsech zapasech o nic nejde a maji minimalni dulezitost. Uz tedy napjate ocekavam ctvrtfinale, kdy naopak pujde o vsechno!
Den uz je velice dlouhy, slunce vychazi kolem 3. hodiny rano a zapada po 23. hodine vecer, celou noc je jiz dobre videt, polarni den zacne za dva tydny. Do okna si davam na spani tmavou deku, ktera vytvori slusnou tmu a ja tak mohu usnout. Navic je dobre, ze zatim jsou v noci psi celkem klidni, coz vloni touto dobou nebylo, protoze kazdy vecer a noc chodila do blizkosti farmy liska a psi se mohli doslova zblaznit a delali hotove rodeo, takze se spanim to bylo vselijake, kdezto letos je prozatim klid.
Mam tedy za sebou dva tydny, coz je 8 % pobytu.
|
kdyz-taje-tajga |
chumelenice-11-kvetna-vecer |
|
pejsek-popper |
rozvoz-jidla |
|
vsude-plno-vody |
ynx-odpociva |
|
prepoved-pocasi-jih-pres-20-stupnu-u-mne-1 |
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky