Nepal - 6.den Ringma-Kharikhola

16.2 Ringma(2600m)- Kharikhola-Bredanda(2060m)

Už tradičně vstávání v 7:11 a musím říct, že dnes v noci jsem se poprvé přioblékal do teplých kalhot a mikiny, aby mi bylo fajn. Snídani jsme pořešili polévkou a čajem. Záchod byl slámový, ale upgradovaný na dvě díry, ta druhá je asi pisoar.

Záchod tu vůbec procházel zajímavým vývojem. V Káthmandů začínáte tlačit na pěkných porcelánových mísách jako u nás, ale stačí popojet kousek do hor a uz se klátíte nad tureckým hajzlíkem někde v hotýlku a nad temnou dírou u někoho doma. A ta už se nesplachuje, ale spíš jen zalévá ze sudu. No a pak už přijde jen chybějící prkno v podlaze a zametání vašeho výtvoru loňským listím. A tím se stáváte součástí krajiny, protože vás určitě použijí k hnojení.

Jen co jsme vyšli, narazili jsme na zmrzlý potok, takže se vyjasnilo, proč jsem se musel v noci doobléct. Čekal nás výstup na 3071m vysoký kopec, takže jsme zákonitě stoupali. Dokonce jsme správně odbočili u mani zídky k lesu. Normálně se kolem mani zídek chodí vlevo, ale v tomhle případě je dobré udělat vyjímku, protože jinak můžete překročit bludnej kořen a cestu si pořádně zkomplikovat. Konečně jsme se zase napojili na šerpskou cestu tak přestal být klid a potkávali jsme šerpy a lidi s jejich zvířecím doprovodem.

Zčistajasna se z jedné zatáčky vynořila starobylá, kamenná gompa, opět s pozadím zasněžených hor a vytvářela jedno z mnoha nezapomenutelných magických míst. Chvíli jsme vyčkávali na přibližující se cinkání jaků či oslů a doufali v úžasné fotky, ale ukázalo se, že se nic nepřibližuje a jednoduše se jentak flákáme. Lesem plným pasoucích se jaků (to bysme se načekali) jsme vyšli na vrchol vyzdobený chortenem (čorten- zjednodušeně gompa s relikvii), bránou ověšenou praporky a obrovským kamenem popsaným mantrou. Jen baterka mě nepotěšila a začla signalizovat konec radovánek. Dal jsem ji do kapsy a poctivě zahříval.

A pak už následoval jen strašně nudný sestup. Akorát jsme si vyprali a naobědvali se v Nhutala s komunistickým altánkem, kde Maoisté svolávají své rudé bratry. Aspoň tak si to představuji já. Poprvé jsme si nedali rýži a obětovali pár peněz navíc za špagety se sýrem a zeleninou a bylo to něco delikatesního. A zase jsme klesali a dostal jsem údolní nemoc. Klesání z 3000m do 1500m během pár hodin s váma může pěkně zamávat. Možná je to uplně nová nemoc, tak vylíčím pár postřehů. Příznaky: obličej vám sálá jak starosta Varšavy těsně před vznícením, chcete se vykoupat v každém zaplivaném potoku, špatně se vám dýchá hustý vzduch a spáleniny nespáleniny musíte si obléct nejmenší kus oblečení co máte v batohu. Léčba: hodně pijte, nestydte se vykoupat, pokud máte čas, vystoupejte opět výš a aklimatizujte se, při silných příznacích omezte dýchání.

Konečně jsme došli k mostu v údolí a opět začli stoupat. Cítil jsem okamžitou úlevu. Most je jen v 1500m a přišlo mi uplně zvrácené, abychom v Himalájích spali níž, než je Sněžka. Takže jsme došli do 1800m, kde byly ubytovny, ale nelíbily se mi a Tom nebyl proti vystoupat dalších 200m prudkým kopcem. A udělali jsme dobře, ubytovali jsme se v prvním baráku s moc pěknou dcérkou, dali si osvěžující sprchu pod obecním kohoutem a čekali na jídlo. Ještě jsem omrknul místní chrám na parádním výběžku se stromem uprostřed schodů.

A to nejdůležitější, celou noc jsem si mohl nabíjet baterku a to úplně zadarmo. Úžasný.

Současná karma článku: 6.30
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

p2150226	p2150228
p2150230	p2160233
p2160237

Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky