
13.3 Dagchu (2820) – Junbesi (2560) 710nahoru, 1030dolů
Ráno jsme vstali klasický v 7:11 s vyzvanenim Krkonošských pohádek, poprvé posnídali a vydali se na vrchol. Postupovali jsme starým jedlovým lesem ověšeným lišejníky a mechy. Když si tu člověk sedl, slyšel jen bzučení much a krákání. Přesně tahle jsem si to představoval. Taky je tu jaro a začínají kvést rododendrony, takže vážně rajská zahrada. Zato feny už to máj za sebou a v každé vesnici u každého baráku je stěně, co si nás se zájmem prohlíží. Nakonec jsem Toma opustil a šel si vlastním tempem. Z vršku začali chodit naložení osli a hned jsem měl spoustu práce s foťákem.
Na zastíněné straně kopce jsme potkali první sníh, ale furt by to bylo v pohodě na sandále. Ještě kousek a byl jsem na vrcholu(3530m) plném třepotajících se praporků. Docela foukalo, tak jsem byl rád za rolák který normálně používám proti slunci, ale teď i příjemně hřál. Čekal nás prudký, kamenitý sestup až k pastvinám s příjemnou klesající cestou do Tregdobuk. Bohužel se od nás odpojila šerpská cesta a už nebudeme potkávat nosiče se zpětným zrcátkem jako do teď. Bude nám chybět.
Jinak tu začíná být docela draho, voda už stojí 100rs(30kc)
Tragdobuk je vesnice s pěknou gompou, popsanými kameny a barevnými domky.
Tahle část cesty bylo zatím to nejlepší a nejklidnější co jsme viděli. Od Tragdobuku se jde téměř po rovině až k velkému kamení, spíš skále, popsanému mantrou. Hned u něj stojí nádherný osamělý strom porostlý kapradím.
Nedalo se jinak a zahulili jsme. Strom stál na mále vyvýšenině a byl z něj nádherný výhled.
Naneštěstí se hned za zatáčkou otevřel tenhle výhled na údolí sevřené kopci na jehož konci se majestátně bělala skorosedmitisicovka. Zahulili jsme znova.
Chvíli jsme se motali po vsi, ale nakonec jsme našli kousek od školy ubytko za 50rs dohromady. Jídlo tu už stojí 150rs(50kc) a vodu se vyplatí kupovat v krámku, ale na to jsme přišli až další den. Poprvé jsme potkali Čechy, ale zrovna Pražačku, takže jsem se příliš neúčastnil. Zato nás otravovaly 3 malé děti, co všude pobíhaly, skákaly a lezly, že ani neměli čas si utřít nudli z nosu. Mámi je určitě celej den nevidí, ale zato slyší.
Za tmy jsem si prohlídnul místní gompu, roztočil své první modlitební mlýnky a omkrnul hvězdy.
Taky jsem se mýli, nečekal jsem, že to budem dělat tak často
Jen to mytí
hlavy fakt bolelo.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky