
Gorak Shep(5160) – Dingboche(4360)
Ráno jsem sváděl vnitřní boj, jestli sejít dolů nebo zajít do base campu. Nakonec jsem se rozhodl pro sestup, protože jsem byl slabej jak žížala a v b. c. prý stejně nic není. Rozloučil jsem se s klukama a vyrazil. Při každém mírném stoupání jsem odpočíval, ale naštěstí to bylo většinou z kopce.
Před Lobuche jsem se mrknul na italskou skleněnou pyramidu, je to vědecké pracoviště, docela fajn flek. Lobuche bylo uplně prázdné, dal jsem si oběd, odpočinul a pokračoval v sestupu.
Potkal jsem dost neznámých lidí a na kopečku před Duglou trhlou Američanku, co mi přála štastnej Novej rok a dala mi sladkost, co jsem hnedka ztratil, sakra. Dole jsem potkal zbytek její party a šerpu, kterýho bolela hlava a chtěl po mně prášek, naivka. Zase jsem začal stoupat na planinu nad Pherish a potkal stádo volně se pasoucích jaků. Ještě když nade mnou přeletěl sup, málem jsem si cvrnknul.
Sešel jsem dolů do Dingboche do ubytovny Peacuful place a potkal všechny ve skleníku. Tom dočítal Harryho Pottera a konečně byl aklimatizovanej. Bylo to šťastné shledání. K večeři jsem dal domácí druhou šanci na nudle, ale zase nebyly nic moc. Konečně jsem taky našel sílu na praní ponožek. Ale zrovna, když jsem se zul, objevil se jak, co se chtěl napít a laškovně kolem mě poskočil a zahrozil rohama. Radši jsem takticky ustoupil. Praní ponožek má jednu velkou výhodu, totiž, že si umyjete i ruce. Normálně to nedělám, protože nemám odvahu strčit je do sudu s ledem. Šli jsme brzo spát, zítra nás čeká dlouhý den.
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky