Gokyo(4750) – Ngozumpa Chu (4980)
V noci vstávali známí Frantíci už ve čtyři ráno aby stihli východ slunce na vyhlídce. Potkali jsem je u snídaně a byli nadšení. Prý je to lepší než Kala Patar, uvidíme zítra. Zatím jsme vyrazili údolím k pátému jezeru. Příznávám, že jsem na Toma čekal, jenom když jsem stavěl mohylky a Tom se mi uplně ztratil. Čtvrté zamrzlé jezero vydávalo strašidelné zvuky a zalitoval jsem, že tu není se mnou, ale zase bych se tak příjemně nebál.
Pro jistotu jsem vylezl na největší hřeben morény, a když ho nikde neviděl, pokračoval jsem dál. Nevybral jsem si dobře, furt jsem klesal a stoupal až nakonec dorazil na strmý sráz a konec cesty. Postupující ledovec strhl celou cestu a já si musel hledat novou. Opět jsem vybral špatně a začal být z toho stoupání a klesání značně unavenej. Ještě stále jsem se nevzpamatoval z výšlapu pod Everest a toho, že jsem schodil asi 10Kg. Kamarádi se mi vždycky smáli, že mám hubený nohy, kdyby mě viděli teď, tak se smíchy svalí na zem. Než jsem našel správnou cestu na západní straně údolí, zařízlou v kopci, byl jsem uplně vyčerpaný. Naštěstí jsou jezera od sebe jen kousek, pokud si vyberete správnou cestu.
S vypětím všech sil jsem se dobelhal na vchol morény u posledního pátého jezera a nafotil co se dalo. Krom jiného Everest, který je odsud parádně vidět.
Kdybych si měl vybrat mezi Everst trekem a Gokyo trekem ani bych nezaváhal a doporučil Gokyo trek. Ještě ke všemu jsem se večír dozvěděl, že cesta pokračuje až za páté jezero, k další vyhlídce a to je podle Izraelce Gidiho zatím nejhezčí místo v Nepálu. Gidimu už má něco za sebou, tudíž doporučuji. Správnou cestou jsem se vrátil do ubytovny, našel Toma s žaludečními problémy. Já osobně si myslím, že jeho problém je v hlavě, aby nemusel níkam chodit tak se mu stále nedaří. Snědl jsem obrovský talíř dalbhatu a šel spát.
|
gokyo1 |
gokyo2 |
|
gokyo3 |
gokyo4 |
|
gokyo5 |
gokyo6 |
|
gokyo7 |
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky