
Jednoho podzimního dne jsem brouzdala internetem a na stránkách Masarykovy univerzity zcela náhodně objevila nabídku studijních pobytů v rámci programu Erasmus Mundus Cooperation Window. Nově vzniklý program umožňoval studentům vyjet studovat do kulturně velice zajímavých destinací, do jižní Ameriky, Indie, Číny, i jinam. Vzhledem k mému zájmu o španělštinu mě zaujala právě jižní Amerika, konkrétně Peruánská republika. Po přečtení všech informací o programu jsem nevěřila vlastním očím. Studijní pobyt v jižní Americe, hrazená letenka a pojištění, měsíční kapesné ve výši přesahující průměrný měsíční plat v ČR… co víc si přát? Neváhala jsem ani minutu a začala vyplňovat potřebné dokumenty, sepisovat motivační dopis, shánět doporučení. Tímto děkuji Martinovi Svetlíkovi za jeho pomoc a cenné rady, které mi při tomto nelehkém procesu zcela nezištně poskytl. Projít veškerou byrokratickou procedurou nebylo úplně jednoduché, ale přesně v den uzávěrky programu jsem naštěstí úspěšně odeslala vše potřebné. Poté přišlo na řadu několikaměsíční čekání na konečné výsledky. Email ze španělského Santiaga de Compostela, jenž je koordinátorem celého programu, však vůbec nepřišel, a seznam úspěšných žadatelů jsem našla na Facebooku. Na seznamu jsem nebyla. No nic, nevadí, alespoň jsem to zkusila. Po pár dnech mi však ze Santiaga přišel email, nic oficiálního… „Byla jste vybrána pro studium na peruánské univerzitě v Cuzcu“. Radost, jakou jsem měla, je nepopsatelná.
V následujících týdnech a měsících se nic nedělo, žádné informace nechodily a datum začátku semestru v Peru, který jsem našla na stránkách univerzity, se kvapem blížil. Pro studium na Universidad Nacional de San Antonio Abad del Cusco jsme byly z Evropy vybrány čtyři, 3 Češky a 1 Němka. Společně jsme bombardovaly španělské i peruánské koordinátory mnoha emaily, odpovědi jsme se však málokdy dočkaly… aneb první kontakt se španělským „maňana, maňana“ (zítra). Na konci května nám bylo oznámeno, že do Peru musíme dorazit nejpozději 30. 6. 2010. Na zařizování letenek, víz a dalších pro pobyt v Peru důležitých dokumentů jsme tudíž měly opravdu málo času, zvláště přihlédnu-li ke způsobu jednání, se kterým jsme se setkaly při vyřizování našeho víza. Každopádně všechno dobře dopadlo a my 30. 6. 2010 přistály v peruánském městě Cuzco, uprostřed vysokých And.
Město položené v 3500 m. n. m. nám ihned dalo najevo, co znamená výšková nemoc. Nedostatek kyslíku v kombinaci s únavou po více než 12 hodinovém letu způsobily ne zrovna příjemné stavy jako nevolnost, malátnost, pocity na omdlení. Chlorovaná voda z madridského letiště nám udělala lépe. Na starém, oprýskaném a špinavém letišti se na nás ihned vrhlo bezpočet Peruánců nabízejících ubytování, výlety, taxi služby, apod. Netrpělivě jsme čekaly na naše zavazadla, naštěstí přišla všechna! Němka, která dorazila do Cuzca 2 dny po nás, takové štěstí bohužel neměla. Nicméně na letišti nechala adresu svého hostelu a světe, div se, zavazadlo dorazilo do několika hodin v pořádku přímo do hostelu. Na letišti jsem se rozloučila s holkami, které měly slíbený odvoz od jejich domácí, já mávla na taxi, kterých před letištěm stojí spoustu. Ačkoliv jsem byla připravená smlouvat, zpětně je zřejmé, že veškeré přípravy byly téměř zbytečné. Zaplatila jsem dvojnásobek běžné ceny a nechala se odvést do hostelu.
První dny pro mě nebyly úplně jednoduché. Jelikož to bylo mé první
setkání s rozvojovou zemí, nevyhnula jsem se kulturnímu šoku.
Prodávat chleba na zaprášené ulici? Jíst na zemi? Sprchovat se ve studené
vodě? Procházet se po ulicích mezi odpadky a množstvím špinavých
potulných psů? Jezdit místní hromadnou dopravou? Nakupovat na tržišti? Ne,
i když nejsem žádná citlivka, v těchto podmínkách se
6 měsíců opravdu žít nedá. Jedna věc je vidět tyto věci
z pohledu turisty, druhá strávit tu půl roku. Věřila jsem, že je to
jen sen, ze kterého se brzy probudím. Avšak nic takového se nestalo,
naštěstí! Po pár dnech jsem si zvykla na místní životní styl, podmínky,
mentalitu, morálku, přestěhovala se společně s dalšími
3 stipendistkami Erasmu Mundu do parádního apartmánu s teplou
vodou, k dispozici jsme dostaly vlastní služku. Začala jsem si tu jako
bohatá Evropanka užívat… ![]()
|
Plaza de Armas, Cusco |
Plaza de Armas, Cusco |
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky