Ayahuasca

Ayahuasca (z Quechua “liána duše” nebo “liána mrtvých”) je název pro psychoaktivní odvar připravovaný z liány Banisteriopsis caapi. Její pití je užíváno především v Brazílii, Ekvádoru a Peru pro duchovní, léčitelské a náboženské účely. (více informací na http://en.wiki­pedia.org/wiki­/Ayahuasca)

Se společností Amazon Wildlife Perú jsme se vydaly na týdenní pobyt do Manu National Park, přímo do centra džungle – Manu Reserved Zone.

A kde jinde vyzkoušet indiánský rituál Ayahuasca než uprostřed peruánské džungle, daleko od rušné civilizace? Některé společnosti nabízejí Ayahuascu a další rituály turistům přímo, my jsme si však o ni musely požádat samy. Šaman kmene Machiguenga (jeden z původních kmenů žijících v Manu Reserved Zone) byl k naší radosti vstřícný a za poplatek 100 solů pro nás Ayahuascu připravil. Součástí rituálu bývá 2denní pročišťovací kůra, tu jsme však neabsolvovaly, nejedly jsme asi 7 hodin před samotným obřadem. Ve 20hod jsme se všichni sešli v jídelně a místní Machiguengové začali chystat místnost na rituál. Poté, co na zem postavili 4 hrnce, aby bylo do čeho zvracet, jsme začaly pochybovat, zda děláme dobře. Přece jenom vyzkoušet Ayahuascu někde v civilizaci, třeba v Cuscu (a je tu spoustu možností), kde se lze v případě nutnosti zdravotnické pomoci dovolat poměrně snadno, je něco úplně jiného, než si ji zažít uprostřed divokého pralesa. Ale odvar z liány a dalších rostlin již byl připraven, tudíž nebylo cesty zpět. Rituálu se účastnilo 8 lidí (4 Peruánci a my 4 turistky), plus šaman a jeho pomocník. Zhasly se všechny světla, nastala absolutní tma a my vypili z půlky kokosového ořechu první dávku halucinogenního lektvaru. Ihned jsem začala rukama pátrat po hrnci, protože chuť byla neuvěřitelně hnusná, chtělo se nám všem zvracet. Naštěstí to žaludek ustál, já si lehla na předem připravené matrace a naprosto se oddala zpěvu šamana a jeho pomocníka a úžasným zvukům pralesa, doplňovaným hrou na violín de la selva (pralesní housle). Začínala se mi lehce motat hlava. Pokud se do 15min nedostaví žádné příznaky, je doporučováno vypít další šálek. Podle slov šamana dívky většinou během celého ceremoniálu vypijí 3 šálky a muži 5.

Asi po 30min jsem vypila druhý šálek a reakce byla téměř okamžitá. Ocitla jsem se v nádherném světě plném pestrobarevných kytek, nejrůznějších ptáků, zvířat, apod. Spustily se mi slzy, snad slzy štěstí? Létala jsem si, kam se mi zachtělo, dělala jsem, co jsem chtěla. Růžový opičky, animovaný želvičky, kaleidoskopy, prostě naprosto dokonalý halušky. Takový silný a hluboký pocity jsem snad nikdy nezažila, byly to téměř 4 hodiny naprostého dokonalého štěstí… Kromě těchto vnitřních pocitů jsme my 4 turisťačky velice často dostávaly absolutně neovladatelné a nezastavitelné záchvaty smíchu, což možná šamana lehce otravovalo, ale v našem stavu jsme s tím opravdu nebyly schopné cokoliv dělat. Užívaly jsme si to na 100%. Po celou dobu rituálu jsem si připadala jako na nějaké horské dráze. Střídaly se mi stavy hlubokého snění, iniciované ucpaným nosem, s totálně vysmátými stavy v realitě doplněné o lehkou nevolnost. O půlnoci šaman ukončil rituál a všichni jsme se měli odebrat do svých pokojů. Nešlo to. Stále jsem byla pod vlivem drogy, ve svém vlastním světě. V půl třetí jsem se jako jediná ze všech účastníků ayahuasci pozvracela, čímž konečně odezněly poslední náznaky halucinací. Na to, že jsem se při hledání toalet (samozřejmě ještě pod vlivem odvaru) málem ztratila v pralese, cestou potkala jaguáry, opice a různá nadpřirozená zvířata, nyní vzpomínám s úsměvem a jsem ráda, že se mi (a ani nikomu dalšímu) nic nestalo. Reakce na ayahuascu totiž mohou být různé, od pasivního snění, které jsme prožívali my, po hyperaktivní stavy, které by uprostřed pralesa nebyly s největší pravděpodobností úplně bezpečné. Ráno jsem se probudila víceméně v pořádku, po 3 hodinách spánku unavená, ve stavu jako po flámu. Ale jinak jsem nepociťovala žádné potíže. Zvláštní je, že z 8 účastníků rituálu jsme se do výše popsaných stavů dostaly jenom 3, ostatní měli pravděpodobně navýšit dávku vypitého odvaru. Alespoň já bych tak bezesporu učinila.

Abych to shrnula, byl to svého druhu největší zážitek v mém životě, tak silné a hluboké pocity jsem ještě nikdy neprožívala. Na první dojem se ayahuasca může jevit jako obyčejná droga, avšak pokud člověk během obřadu dokáže ovládat svou mysl, dají se s tím údajně dělat docela dobrý věci. My se teda příliš ovládat nedokázaly, zato jsme si však prožily úžasných 6 hodin života plných nádherných představ, snů a štěstí. Může se však bohužel stát, že odvar nebude dobře umíchán a místo pocitů štěstí se dostaví pocity depresí, místo pestrých barev, sluníček a kytiček uvidíte černé, tmavé a ponuré obrazy, hady a mraky. Kdo chce ale něco zažít, musí podstoupit nějaké riziko, že…

Současná karma článku: 14.93
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Manu National Park

Machiguenga house

Diskuse k zápisku