Obrázek pět - Příběh červeného křesla
Červené křeslo bylo tak trochu dobrodruh.
Neřeklo mi proč, ale vydalo se do světa. Předpokládám, že tomu předcházel nějaký konflikt s majitelem a ten křeslo prostě vyhodil z domu. Tak se křeslo ocitlo za zatáčkou cesty od Kauflandu k prodejně náhrobků.
Červené křeslo bylo tak trochu veselé
Celkem spokojeně si křeslo žilo u silnice, sloužilo náhodným kolemjdoucím a mělo z toho radost. Protože nebylo žádný suchar, za chvíli se kolem něho válely prázdné flašky a plechovky od čehokoli.
Červené křeslo bylo tak trochu bezdomovec
Nějakou dobu křeslo bydlelo pod mostem. Nepršelo tam na něho, ale zase kolem nebyla ta měkká tráva. Tak se brzy zase přestěhovalo zpět.
Červené křeslo mělo tak trochu smůlu
No, a jednou, když přecházelo přes silnici a nerozhlédlo se (to se dělá špatně, když nemáte hlavu), potkalo se křeslo s čímsi, co mělo čtyři kola a daleko větší hybnost…
Galerie k zápisku
 Červené křeslo |
 Červené křeslo 2 |
 Červené křeslo 3 |
 Zbytky červeného křesla |
 Zbytky červeného křesla - detail |
Diskuse k zápisku
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky
Já vím, že to jsou slovensky těstoviny, ale co, já mám špagety ráda.
Navíc to je zkratka nečeho jako noviny (nebo kraviny?) z cest. Různé myšlenky a méně či více hloupé nápady. A cesta je, i když jde člověk třeba záchod, ne? Na záchodě totiž člověka zpravidla napadají ty nejzajímavější věci…
- Blog: Cestoviny
- Píše: Radka Zounková
- RSS kanál
- KML do Google Earth
Nové články vychází tak často, jak nám to jenom jde, obvykle alespoň třikrát týdně. Zprávičky o cestování vychází průběžně.
© Cestovatel, o.s. - podmínky použití, kontakty, reklama na Cestovateli, ochrana osobních údajů, podpořte Cestovatele, jak psát pro Cestovatele..