Obrázek osmý - alkoholický, slovní

Asi ve čtyřech nebo pěti městech v Německu, v takových, kde je univerzita a spousta studentů, mají takovou tradici. Jeden večer v roce se dívají na Feuerzangenbowle a pijí přitom, předtím či potom Feuerzangenbowle. Aachen je jedno z nich.

Protože RWTH je hodně veliká univerzita, promítal se film paralelně ve dvou přednáškových sálech a v aule a to celé dvakrát dokola. Sice jsem se trochu bránila, že tomu nebudu rozumět, ale byla jsem umlčena tím, že oni taky ne, takže je to jedno. Feuerzangenbowle je film z roku 1944, což se pozná jednak na kvalitě zvuku, jednak na způsobu, jakým se tam mluví. Ale je to film kultovní, většina Němců ho zná zpaměti a kdybych ho neviděla, jako bych nikdy nestudovala v Aachenu.

Je to něco na způsob Marečku, podejte mi pero nebo Vrať se do hrobu. Kravaťáci na gymnáziu a mezi nimi někdo, kdo tam už dávno nepatří, ale holt nechal se vyhecovat nad kotlíkem plným Feuerzangenbowle. A do toho německé publikum, které, už předem posilněno tím dobrým sladkým teplým pitím, hlasitě fandí hrdinům, tleská, směje se a některé scény odříkává zároveň s herci a ve volných chvílích tlumočí důležité scény do angličtiny. A po skončení filmu samozřejmě párty… Feuerzangenbow­leparty.

Lehce sociologické srovnání několika národů

Protože v posledních letech dělali studenti bordel, zakázali letos při promítání alkohol. I ho konzumovat, i ho jen mít s sebou. Takže před univerzitní budovou stála ochranka, před ochrankou fronta studentů, kterí čekali, bavili se a všichni se nechali dobrovolně prohledat, jestli s sebou nemají flašku nebo termosku. Alkohol v krvi nikdo nekontroloval.

Chvíli jsem na to jen čuměla s otevřenou pusou a představovala si, jak by to vypadalo u nás. Všichni by přinejmenším remcali, hádali se s ochrankou, každý pátý by u sebe tu flašku měl. A tady to všichni brali tak sportovně… no asi jako berou semafory. Prostě čekají na zelenou, i když nic nejede. Pak jsem se bavila s Dankou a ta mi přidala dánský pohled. V Dánsku by se vyhlásilo, že žádný alkohol, žádná ochranka by nikde nestála, nikdo by nic nekontroloval a nikdo by si s sebou žádné pití nenesl. Národe, styď se.

Styď se? Ono je to mincoidní. Jako že to má dvě strany. Na jednu stranu, spousta pravidel je nesmyslných. Proč se jimi bezmyšlenkovitě řídit? Na druhou stranu existuje spousta rozumných pravidel. Že by tady v Německu těch rozumných bylo víc?

Ale stejně mi to nedá a aspoň jednou denně na tu červenou musím jet.

A teď recept

Červené víno, pomerančový džus (toho vína výrazně víc než toho džusu), citrón a pomeranč na kolečka, skořice, hřebíček, anýz. To všechno ohřívat, až je to horké, ale pozor, nesmí se vařit. Pak se přes hrnec položí taková plechová věc, na tu věc se položí cukrová homole a polije se rumem. Ne Tuzemákem, ten rum musí mít aspoň 55 procent, jinak nehoří. No a zapálí se (pokud nehoří, stačí trochu nahřát v šufánku nad plamenem a on pak chytne). A jak tak hoří, z cukru se dělá karamel a všechno to kape dolů do toho vína. Krása veliká. A leze do hlavy. Ale minimálně o stupeň zlepšuje schopnost vyjadřovat se v němčině.

Za obrázek v upoutávce děkuju internetu vševědoucímu. A kdybyste chtěli vidět, jak to vypadá v reálu, tak jsem dala nekolik nejméně nepovedených fotek do fotoalerie. Foceno mobilem jednoho ještě atřízlivého Francouze.

Současná karma článku: 11.17
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Feuerzangenbowle	dsc00060-720
dsc00062-720	dsc00063-720

Diskuse k zápisku