Jedním z nejpoutavějších pobřeží Španělska je Costa del Azahar – pobřeží pomerančovníkového květu. Celý kraj je každé jaro ozdoben záplavou bílých vonících květů nejen pomerančovníků, ale i dalších citrusů.

Sami Norové se o svém hlavním městě vyjadřují poněkud jinak, jejich nikterak hanlivá přezdívka „Velká vesnice na severu“ je značně trefná. Norové tak pyšně dávají zbytku světa najevo, že Oslo je asi jediným hlavním městem průmyslově vyspělé země, kde je ještě příjemné žít.

Ať se daří na cestách i doma přeje redakce a spolupracovníci časopisu www.Cestovatel.cz

Lednicko-valtický areál je od roku 1996 zapsán do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Rozkládá se na jižní Moravě, na pravém břehu řeky Dyje. Jeho největší dominantou je bezesporu novogotický zámek Lednice.

Jistě jste také v dětství rádi hráli hru Čím bych chtěl být, kdybych nebyl člověkem? Znáte ty dívčí či chlapecké představy a sny. Ptákem, abych mohl létat. Medvědem, co může celou zimu spát. Nebo hadem, protože ten když jde, tak u toho leží.

V roce 1823 se po Dunaji vydali čeští kolonisté samý okraj rakouské monarchie, aby zde v horách a hlubokých lesích založili vesnice a těžili dřevo. Dnes jich tady žije kolem dvou tisíc v šesti ryze českých vesnicích. O téměř dvě století později vydali jsme se za nimi…

Ačkoliv se moje návštěva v Muzeu RAF (Royal Air Force – Britské královské letectvo) v Hendonu uskutečnila již před nějakou dobou, zážitky jsou stále natolik silné, že stojí za to je dát na papír, teda na stránky.

Poslední den v roce si zaslouží něco speciálního. Projížďka na lodi, návštěva divadla nebo prohlídka hradu, velkolepý ohňostroj na náměstí, večerní lyžování… Vyberte si a přijeďte strávit nevšedního Silvestra v České republice!

Dnešní proslulosti se Pamploně dostalo především díky slavnostem, které probíhají v druhém červencovém týdnu. Jejich součástí je totiž slavný, byť bizarní „běh býků“, při kterém od radnice ke vchodu na koridu běží stádo býků, před kterým prchá nadšený dav ozbrojený pouze výtiskem novin.

Libeňský ostrov býval po mnohá století dokonce největším z deseti ostrovů mezi Libní a Holešovicemi. Při regulaci Vltavy ve 20. letech 20. století byl ale na jihu spojen s územím Libně a Karlína, na východě pak s Rohanským ostrovem. Na severu byl vytvořen poloostrov se slepým ramenem.