Protože mě oslovily dějinné osudy i mimořádné architektonické řešení zahrady, zažádala jsem Ministerstvo zahraničních věcí ČR o povolení ke vstupu do paláce i zahrady abych je mohla nafotit. Zahrady prý nebyly nafoceny po mnoho let a tak jsem povolení přece jen dostala. Tímto článkem a fotografiemi bych moc ráda poděkovala za vstřícnost. Pojďte se tedy se mnou projít virtuálně palácem i zahradami…

Super – stan vydržel nápor větru a dokonce i déšť – propršelo (nebo prosněžilo?) skoro celou noc, ale ráno se udělalo fakt hezky. Na obloze spousta modrých nadějných fleků, občas sluníčko a kolem nás spousta lyžařů a běžkařů.

V dobách, kdy spisovatelé čerpali své inspirace povětšinou ze srpu a kladiva, měli ti pokrokoví dokonce i svůj zámek. Novodobá šlechta průkopníků rudých ideí vystřídala v propadlišti dějin zmizelé otrokáře a nastěhovala se do nádherného zámku nedaleko Prahy.

Co všechno víte o Namibii? Pozorujete rádi divoká zvířata? Líbí se vám úžasné barvy hor? S gustem si vyslechnete hráče na mbiru? Přečtěte si Luďkův článek a třeba se rozhodnete o příští dovolené.

Znáte příběh jak dědeček měnil až vyměnil? Tak já jsem tak smlouval, až jsem usmlouval. A taky chci napsat trochu o nezapomenutelné cestě mezi z Paraguaye do Bolívie.

U minulé soutěže nám bylo vytýkáno, že podle leteckého pohledu se místo těžko poznává. Požadovaných 170 cm, odkud měly být snímky pořízeny, jsem nedosáhl, protože jsem při pořizování fotek kvůli stabilitě klečel. Foťák se nacházel zhruba ve výši jednoho metru.

Nepřehlédnutelná zahrada a dům pokud někdy pojedete autem nebo tramvají po Rašínově nábřeží v Praze a bude svítit slunce. Dům září svými kubistickými liniemi…

Celou noc venku zuřila bouřka, ale ráno se udělalo hezky, sluníčko a celý dachsteinský masiv jsme měli jako na dlani. Rychlá snídaně a v půl jedenácté se vydáváme konečně na další cestu. Před startem ještě chvilku sledujeme vrtulník…

Stavba, která má nyní status technické památky, je druhou nejstarší rozhlednou v českých zemích. Nápis nad vchodem dodnes hlásá: „Pomocí zeměměřictví moravského postavil Jindřich hrabě Haugwitz 1831.“

Poľsko, tak ako všetky krajiny na svete, má svoje prírodné krásy, svoje klady a bez pochýb i svoje zápory. Krajina za slovensko-poľskou hranicou je mierne zvlnená, šťavnato zelená a pestrá. Popri ceste na lúkach sú akoby roztrúsené jedno- ba i dvoj-poschodové domy.