Volné dny mezi Vánocemi a oslavami konce roku starého a počátku nového se dají prožít různě. Někdo odpočívá, jiný navštěvuje příbuzné, další sleduje oblíbené pohádky a někteří se rádi zaboří do bílé stopy a vychutnávají kilometry běžeckých tratí. Já patřím mezi ty, kteří rádi kombinují odpočinek, pohádky, ale když je sníh, tak nezaváhám a musím alespoň pár desítek kilometrů za sezónu ujet.

Bosna a Hercegovina, dosud tajuplný stát, kam se mnoho nejezdí. Země s bohatou historií, která dala světu svébytnou kulturu, říznutou dávnými pohanskými věky, středověkým pravoslavím a pozdější vlnou islámu. Zdobené náhrobní kameny – stećky – patří ke světovým unikátům.

V autobusech městské dopravy ženy a muži nemohou sedět spolu. Přední řady jsou vyhrazeny ženám a zadní mužům. Nad předními sedadly je nápis „ladies“= ženy. Autobusy v Pákistánu jsou většinou bohatě dekorovány.

Varberg má nádherné, travnaté pláže (zdejší nudistické pláže mají světovou popularitu) a je potěšitelné, jak je zde pamatováno i na nejlepší přátele člověka. Psi zde nejsou nevítanými návštěvníky, jak tomu bývá u našich přehrad, ale mají zde naopak všude modré cedule „psům vstup povolen“. Mohou si tady volně pobíhat, plavat a dovádět v přílivu a je radost se na ně dívat. Jsou zde evidentně šťastni.

Léto konečně klepe na dveře a já po dlouhém odkládání mířím do rumunských hor. V konečném výběru zůstala pohoří Suhard a Rodna. Hory bez turistů! Sýr za cigarety! K večeři brynza, tvaroh a kefír přímo od ovce! Nechce se mi v létě šlapat českou turistickou magistrálu Fagaraš, a nebo Retezat.

Začínám se bát, že se něco pokazilo. Náš šestičlenný tým se roztrhal po celé délce i šířce ledovce, výstup všem dává zabrat víc a víc a lano si leží spokojeně na dně Honzova batohu. Šťastni jsou ti, kteří mají alespoň teleskopické hůlky. Nešťastni zas ti, co se dostanou do místa, odkud není možné jít dál. Tam ani zpátky.

Člověk by ani neřekl, že tak blízko rušné metropole Paříže by mohl nalézt hluboké lesy a četné skalní převisy. Asi po hodině jízdy autem z centra Paříže jsme se dostali do oblasti zvané La Foret de Fontainebleau, neboli do lesíka Fontainebleau. Přírodní park leží asi 50 km jihovýchodně od Paříže v regionu zvaném Seine-de-Marne.

Hlavní centrum Benátek už máme prohlédnuté, tak proč si nevyjet na další z ostrůvků. Jako dopravní prostředek využijeme místní lodní autobus. Míjeli jsme nejen spoustu vodních taxi, hasičů na motorovém člunu nebo vodní ambulanci, ale také svatebčany, což byla opravdu zajímavá podívaná.

Bájný templářský poklad je již po celá staletí hledaný na všech kontinentech světa, od října minulého roku v nebývalém měřítku i v Česku. Stal se cílem tisíců profesionálních hledačů, ale i příznivců templářské historie, kteří se zapojili do netradiční dobrodružné hry „Najdi templářský poklad.“

Na částečně zatopené vápencové lomy Amerika můžete narazit docela náhodou a to v Českém krasu nedaleko Karlštejna. Nevedou sem žádné velké, těžko přehlédnutelné ukazatele, takže tuhle podívanou můžete snadno minout. Leží u obce Mořina, vstup je sem oficiálně zakázán, ale je tu několik přístupových cest a od krkolomného sestupu dolů neodrazují ani výstražné cedule hrozící pokutou.